Myška si ořezala tužku a s cestovním deníkem vyrazila na cestu. A co že si do něj zapisovala? Trasy stěhovavých ptáků, tvary rozvětvených kořínků, čárky za každou padající hvězdu. Ale i smutek z odpadků nebo špinavé vody v potoce. Tak kdo si teď sedne s jejím deníkem do křesla a kdo z něj radši vytrhne jen pár stránek s návodem na sestavení úpravny vody nebo odlévání zvířecích stop, nacpe si je do kapsy a hned tohle všechno poběží vyzkoušet? Pokračování přírodovědného vyprávění z knihy Hravouka, tentokrát i s otázkami a stolní hrou na předsádce.

Kravička dělá bů, pejsek dělá haf haf. Hm. Neba? Neba. Co takhle si radši počíst o tom, jak v lese tlejí opadané listy, prohlédnout si, jak vypadá noha žáby a kdo si nejradši pochutná na myšce?Právě myška žijící v podzemní noře je vypravěčkou, průzkumnicí lesa, sadu i rybníčka: obkresluje tvary pecek, ohryzává mrkve v zemi a přemýšlí jak rozdělit plody na ovoce a zeleninu, zkoumá stáří lesa podle letokruhů a loví živé brouky na kousek syrového masa. Všechno pak pečlivě zapisuje do svého sešitu a radí, jak si vyrobit herbář nebo udělat zahradní jezírko.A vlastně i na ty zvířecí zvuky dojde: no kdo by se nechtěl naučitRRR-ČAFČAFČAF RAJČÁK? Volným pokračováním knihy jeHravocesta, tentokrát i s otázkami a stolní hrou na předsádce.