Desetiletý František a jeho děda mají tajemství: americkou helmu, kterou klouček náhodou našel na půdě. Je rok 1984 a o některých věcech se nemluví. Třeba o tom, že Plzeň osvobodili Američané. Dědeček Bohumil, pamětník slavných květnových dní, se rozhodl, že je na čase říct Františkovi pravdu. A že má co vyprávět. Jaký byl konec války? Byli v americké armádě kovbojové? A proč se o tom nesmí mluvit?Neopakovatelná atmosféra prvních poválečných dní navždy zůstala ve vzpomínkách pamětníků. Bohatě ilustrovaná kniha vypráví příběhy dvou kluků, jejichž životy od sebe dělí půl dvacátého století a hromada dějepisu, a přesto k sobě mají velice blízko.

Řehtejte se! Až vás budou žuchvy bolet, až se prohne hřbet. Koniny a nezbednictví – do sedel a můžem jet.

Tragédie a komedie listnáčů a jehličnanů ševelí nad našimi hlavami a v kmenech proudí míza můz. Stačí našpicovat uši, dotknout se kůry a můžete si říkankovat s nimi. Největší rostliny na zeměkouli zakoření i ve vašich hlavách. Jak smutné je být holohlavým supem na košatém dubu! Je břest hřbitovní strašidlo, nebo ztepilý jilm? A líbáte se na jaře pod rozkvetlou třešní?

Potkani, holubi, moli a rybenky — fuj, řeknete si možná. Neoblíbení tvorové, s nimiž se dělíme o městské ulice a byty, však mají také své potíže a radosti. A že jsou to kolikrát pěkní uličníci! Tereza Marianová přenáší čtenáře skrze ilustrace a poezii do konkrétních míst městského prostředí: lidé totiž nejsou sami, kdo se musí vypořádat s ruchem velkoměsta. Akvarelové barvy rozpouští voda z louží a fontán, ilustrace stínuje prach setřený z parapetu a obrazy skrývají zákoutí Plzně či Prahy...

Víte, že se řebříčku říká lidově myší ocásek? Že jetel opyluje hlavně čmelák? Všude samé knížky o zvířátkách, o rostlinkách skoro nic… Květiny jsou přitom tak zábavné! Nacházejte s námi příběhy schované v okvětích i stonkoví, ve folklóru českých bylin. Až k nim v létě ulehnete na prosluněné voňavé mezi, můžete se s nimi chichotat.

Po rozchichotaném Květolelu se ponoříte do houštin nového poznání. Rozverní obyvatelé a roztodivné plody lákají k hloubání ve skrýši mezi větvičkami. Dozvíte se, kdo je meruzalka, čím si při večeři svítí ťuhýci nebo jak je cítit nemytý yetti. Tereza Marianová v druhém díle rostlinné trilogie ukáže, že keře jsou pozoruhodné v jarním květu i podzimních bobulích.

Autorské leporelo mladé neformální výtvarnice Terezy Marianové Lukešové (To jsem z toho jelen, Příběhostroj, Jak na to?, vše 2018) o dřevěném koníčkovi, který vypadl z nákladního auta mířícího do hračkářství, je příběhem o jinakosti. Ztracený koník putuje krajinou a pak i velkým městem a všude potkává nejrůznější koně i koníčky, ale žádný ho nechce přijmout do svého stáda, vzít ho mezi sebe, je přece jen tak nějak jiný… Kdo jsem a kam patřím, ptá se neodbytně všech koní a koníků náš ztracený koníček. Dočká se nakonec odpovědi a najde své štěstí?