Nekonečná fronta lidí zoufale čeká na otevření osudové brány; mladá žena prchající před vlastní minulostí nalézá podporu v odborářském kolektivu pokojských; korporátní Šampion reflektuje své celoživotní počínání, zatímco pomalu umírá na podlaze kanceláře. Londýnská autorka Vanessa Onwuemezi omamným stylem vypráví o ztrátě, moci, tíživé paměti i potřebě lidské vzájemnosti. Ve své debutové sbírce povídek umně kloubí formální experiment s niterným prožitkem a hlubokým zájmem o člověka a svět kolem něj. Její postavy přešlapují v mlhavém oparu bezčasí a nehostinnosti temných končin na hranici mezi realitou a snem.

Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: "Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu - větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci zpravidla tečka. A možnost zahrnout datum, čas či jiné zpřesňující určení zápisu. Další prostor pro tvůrčí svobodu". Od té doby v daném konceptu vyšla již řada textů různých autorů, kteří v nich potvrdili svou osobitost: pokaždé vznikl jedinečný celek, i protože výchozí zadání je úzce vymezené jen zdánlivě. dvacátý Toto je dvacátý šestý svazek tohoto širšího knižního projektu - tentokrát záznamy výtvarnice Terezy Lochmannové.