Popis není dostupný

Kniha s fotografickými ilustracemi přináší výběr z esejů, fejetonů a recenzí Terezy Brdečkové psaných v letech 1996-2021. "Proč název Většina jsem já? Protože my všichni svoje názory na cokoliv považujeme za čestné a správné. Máme dojem, že je přece sdílejí všichni, kdo mají rozum a cit. Když nás průzkum či statistika usvědčí z omylu, říkáme si, že to bude nějaká chyba. Zapomínáme, že i ti, kdo volili Hitlera, svým názorům věřili. I když si uvědomuji, že i neinformovaní lidé, ba i zločinci jednají mnohdy z přesvědčení, nepřestávám věřit, že způsob mého uvažování je obecně a dlouhodobě platný. S tímto naivním ale hlubokým přesvědčením jsem psala čtyřicet let do médií."

Popis není dostupný

České maloměsto: Viktor Herman, architekt na vrcholu sil a úspěchů, žije na běžné poměry skvěle a spokojeně, obklopen zajištěnou a spořádanou rodinou. Dokud nepropadne klasické krizi středního věku. Jednou ráno ještě v posteli ho ta myšlenka samotného překvapí: co kdyby odešel? Zničující vášeň k neznámé dívce ho vzápětí připraví o klid a nakonec i o jeho blízké. Tehdy se objeví podivný balkánský uprchlík, vyslanec světa nejistoty a krutosti. Světa, který zná Viktor jenom z televize… Někde v Praze zatím chodí ulicemi Ema. Kdysi zavinila smrt dítěte a neobvyklé okolnosti neštěstí ji dovedly k přesvědčení, že na vině je především mediální násilí. Ta hrůzná slova: neúmyslné zabití. Když jsou obrazy zla na prodej, mohou změnit skutečnost k horšímu. Napínavý děj psychologického románu s přitažlivým názvem Slepé mapy rozhodně nenechá čtenáře chladným. Jistě zaujme i takové, kdo se - podobně jako hrdinové - ptají, jak se uvolňují jasné či temné síly a co se to děje s naším dříve přehledným světem.

Románová kronika o pražské umělecké rodině pokrývající celé jedno století nás zavádí hlavně do časů slávy českého loutkového filmu. Gabriel Kočka, malíř a sběratel, uniká z dusivé atmosféry války, stalinismu a normalizace do světa filmů a smyšlených map. Lidé jako Gabriel žijí za ostnatými dráty své okleštěné životy. Když konečně přijde svoboda, ukáže se, že jejich díla, vzpomínky a sny fungují dál, a jsou klíčem k pochopení minulosti. Tak jako příběh o knížeti Baltazarovi, který hledá mapu své ztracené země. Někdo z rodiny Kočkových vymyslel Baltazara. Anebo si Baltazar vymyslel je?

Píše se rok 1577 a kolem Země letí velká jasná kometa. V Čechách se ujímá moci Rudolf II., v Benátkách řádí mor. V rodině zrcadláře Paduana tam zemře nejstarší syn na otravu rtutí - a téhož dne najde v Praze brusič drahých kamenů Miseroni na zápraží novorozenou holčičku. Dá jí jméno Serafina, ale brzy ji musí přestrojit za chlapce… Magický dobrodružný román se odehrává mezi Prahou, Paříží a Benátkami před vypuknutí třicetileté války. Je holdem všem velkým vypravěčům. Bohatě ilustrováno. Krásná kniha ke čtení i prohlížení.

Šest záhadných a volně propojených povídek a novel o tajemství srdce, snů, zrcadel i záhadách minulosti. Jsou příběhy, které se možná nikdy nestaly, ale přesto je všichni známe: zážitky na pomezí snů, vzpomínek a nejasných tušení… Listy Markétě jsou rozšířeným vydáním autorčiny prvotiny z roku 1996. Tereza Brdečková je známá spisovatelka, novinářka a scenáristka.

Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století… Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.

Knižní podoba dlouholetého televizního pořadu Ještě jsem tady je výběrem z „rozhovorů s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou.“ Tereza Brdečková a Zdeněk Tyc v něm představili desítky českých seniorů. Někteří jsou právem slavní, jiní jsou neprávem zapomenuti. Ale téměř všichni prožili dík bouřlivým dějinám život jinak, než si představovali­.Tereza Brdečková převedla do literární polohy pravdivé příběhy lidí, jimž se život nevyhýbal.

Román je zpovědí současného mladého muže, středoškolského učitele dějepisu. Jako student se Aron stal zároveň aktérem i obětí sametové revoluce a teď zápasí s vlastní temnou minulostí, s nejasným pojetím dějin a s tím, že "slova jsou jako prošlé prášky a už na nikoho nepůsobí". Jedou v létě se rozhodne opustit školu, Prahu, přítelkyni i psychiatra. Připravuje se na cestu do Ameriky. Chce navštívit otce, jehož viděl jen jednou v životě za podivných okolností. Ale především chce pochopit význam tajemného hesla SIKA, které ho pronásleduje od dětství...

Román je založen na konfrontaci dvou dějových rovin – zdánlivě všedního příběhu dvou mladých lidí našich dní a pohádkové roviny starého orientálního vyprávění. Brdečková v orientálním vyprávění vychází z podrobného studia látky, nejde tedy o povrchní přetransponování. Jak postupujeme oběma příběhy, nacházíme v druhém náhle se zjevivší zrcadlo toho, jak žijeme, milujeme, mluvíme a myslíme my, dnešní lidé. Nejde o drastickou kritiku, ale o věrně zachycenou každodennost, z níž se vytrácí zázračné, tajemné a pohádkově vzácné.