Sylva Lauerová (1962)
Seznam knih
Autor nemá žádné série
Hodina zmijí (2022)
Příběh, v němž je všechno možné. Příběh, který se může stát i vám! Ale kde je pravda a co je lež? HODINA ZMIJÍ - netrpělivě očekávaný román, se kterým po delší odmlce přichází populární česká spisovatelka Sylva Lauerová. Autorka bestsellerů (Hračka 2007, Jumaroro 2010, Sexy strategie 2015 a další) přináší svým čtenářům moderní, pravdě ne nepodobný příběh s detektivními prvky, plný napětí a nenadálých zvratů. Hlavní hrdinka, pětatřicetiletá Radka, má všechno, co si šťastná žena může přát - zavedenou psychoterapeutickou praxi, život na úrovni, věrnou přítelkyni i skvělého manžela. Touží po dítěti a zdá se, že i toto přání se jí brzy vyplní. Do jejího života však zasáhne náhlé úmrtí jedné z jejích známých a začnou se dít věci, které jsou stejně neočekávané jako šokující. Román plný podezírání a hledání pravdy je thrillerem, který si milovníci sugestivního stylu Sylvy Lauerové nemohou nechat ujít. Odhaluje nebezpečí všudypřítomnosti lži v mezilidských vztazích, je postaven na dialozích a v dechberoucím tempu čtenářům opět nabídne vzrušující zápletku a překvapivý závěr. Nad městem visela těžká mračna, jako přetučnělí berani s obrovskými břichy, každý z nich obklopen tmavošedou rohatou gloriolou, člověk by si mohl myslet, že se blíží soudný den. Vystoupila jsem z auta a spěšně přeběhla silnici. Déšť ne a ne přijít, urputné bezvětří ucpávalo póry svou dusnou vlhkostí. Lidem postávajícím na parkovišti před krematoriem vystupovaly krůpěje potu na spáncích i nad horními rty, ženy si opakovaně upravovaly účesy, které s každým pohybem splihly o něco víc, všichni se k sobě nakláněli a tiše hovořili. Odcházející rodiny se objímaly - loučení doprovázené slzami a kapesníky, gesta tvrzená rezignací nad nevyhnutelností smrti. Procházela jsem davem a přemýšlela, jestli tihle všichni patří k "našemu" pohřbu. Nejspíš ne, starší kulhající pán si nesl obraz jiného starého muže, akvarel v temných barvách, možná dar. Zachariášovy jsem nikde nezahlédla, ani nikoho z našich přátel, možná už stáli nahoře na schodech nebo v předsálí smuteční síně. Petra jako obvykle nikde, do začátku obřadu zbývalo pouhých deset minut. Náhle se z hradby bezejmenných zad vyklonila Eva, posunula si brýle na nose, když zjistila, že jsem to skutečně já, krátce mávla a zamířila ke mně. Během těch několika rychlých kroků teatrálně gestikulovala, mělo to být něco jako lomení rukama. Měla k Helze rozhodně blíž než já. Vrhla se na mě, objala mě a spustila bez pozdravu: "Hustý, co? Naprosto nepochopitelný. Jak se tohle mohlo stát... nikdo neví." Oči se jí zalily slzami, stále mě urputně držela za lokty. Přistihla jsem se, jak přemýšlím nad tím, do jaké míry předstírá a do jaké míry ji smrt kamarádky zasáhla. "Nikdo neví, jak se to mohlo stát...," opakovala, "chudák Helžinka. Člověk zkrátka netuší, co bude zítra."
Klóketen (2022)
Sylva Lauerová se opět vrací na básnickou scénu, a jak už jsme u ní zvyklí, odmítá se zavděčit obecnému poetickému vkusu. Zachycuje stav duše i mysli ve střídmých, minimalistických črtách, mluví k nám jazykem zenových obrazů či nekompromisně glosuje příběhy z okolního světa. Klóketen je v pořadí třetí básnická sbírka této komerčně velmi úspěšné románové autorky (Hračka, Jumaroro, Sexy strategie, Tichošlap). Nese podtitul Zápisky z dozrávání. Název, inspirovaný jazykem dnes již zaniklého jihoamerického kmene indiánů Ona, je označením pro novice procházejícího náročným iniciačním rituálem dospělosti. Takto vidí sebe, svůj život i život ostatních v posledních letech i sama spisovatelka, obracející se opakovaně k odvrácené straně lidského bytí, plné pochyb, smutku, nostalgie i odevzdanosti. Kniha je rozdělena do tří pomyslných částí: krátkých meditativních zastavení, vybízejících k hlubšímu zkoumání sděleného, výboru z autorčiny tvorby, a to jak v českém, tak anglickém jazyce, a lyrickoepické básně Klóketen, vracející se k bolestnému tématu značně opomíjené genocidy původních obyvatel Jižní Ameriky. Pro ztvárnění finální podoby Klóketenu přizvala Sylva Lauerová malířku Romanu Štrynclovou. Z jejich spolupráce vznikly ilustrace, které sbírku citlivě doplňují a brilantně vystihují atmosféru nevšední poetiky, se kterou se v knize můžeme setkat.
Experimentální atlas mužů (2019)
Toho doma nechci!... aneb vyhněte se osudovému omylu! V identifikaci partnerů, které u rodinného krbu rozhodně nechcete, vám pomůže EXPERIMENTÁLNÍ ATLAS MUŽŮ – vtipná, odvážná a genderově odvázaná kniha, jejíž autorkou je spisovatelka, o které se říká, že se nebojí žádných tabu. Bohatě ilustrovaný atlas vám v rámci devíti čeledí nabídne několik desítek druhů mužů vyskytujících se na našem území. Není pochyb, že atlas bude skvělým dárkem mezi ženami, ale i muži se smyslem pro humor a nadsázku.
Tichošlap komiks (2016)
Tichošlap nabízí zcela nový typ superhrdiny, jiný, než jaký známe z populárních Marvelových komiksů. Atraktivita mystického příběhu je umocněna prostředím kouzelné Prahy, anonymní divoké metropole, kde je metro nejoblíbenějším dopravním prostředkem a osou, na které se prolínají osudy jejích obyvatel. Osudy těch, kteří ještě netuší, co jim přinese jedno jediné krátké setkání "tváří v tvář" s podivným, nemluvným a odpudivým mužem. Osudy, které spojuje jen jedno - přítomnost tichých kolébavých kroků někoho, kdo je bez minulosti. Komiks Tichošlap je inspirován komorním thrillerem téhož jména, vydaným v roce 2012. Hlavní linie příběhu je uschována za každodenními obrazy lidských životů - nezralé a nešťastné Anety, zamilovaného ambiciózního podnikatele Pavla, dominantní a citově okoralé galeristky Sonji a dvou starých žen. Lauerová si v románové předloze ponechala svůj sugestivní a autentický literární styl, obohatila jej však o nový, pozvolný a temný poetizující odstín, který dal románu Tichošlap zcela osobitý ráz.
Ovace nevlídnosti (2012)
Tato krásná stodvacetistránková publikace potěší srdce i oko nejen vyznavače básní, ale i obdivovatele umění. Sbírka autorčiny básnické tvorby je výstižně a působivě doplněna plnobarevnými ilustracemi mladé talentované výtvarnice Moniky Sedlářové. Tato rodačka z Jevíčka, v současnosti žijící v Anglii, vyjádřila emoce vyvolané básněmi prostřednictvím akvarelu, kterým spolu s dalšími tvůrčími technikami (olejomalba, grafika či fotografie) vyjadřuje své niterní prožitky. Již sám paradoxní název Ovace nevlídnosti dává tušit směr a obsah veršů, které v sobě nesou bolestná a depresivní témata. Lauerová ve svých básních záměrně přehlíží povrchní světské náměty, objektem její poezie se stává lidská duše a jako již v první básnické sbírce Michael2007 v ní nacházíme hluboký duchovní podtext.
Karolína se vydává na dobrodružnou cestu do Jižní Ameriky, aniž by tušila, co přesně ji čeká. Její přítel Lukáš se nevrátil z dovolené a pátrání po jeho stopách hlavní hrdinku zavede až do brazilského deštného pralesa. V exotickém prostředí povodí amazonské delty se odehrává téměř mystický příběh s překvapivým vyvrcholením. Román Jumaroro v sobě spojuje napětí, exotiku a tajemno. S postupujícím dějem před čtenářem vyvstává spousta otázek, stupňuje se jeho představivost, zvědavost a očekávání, stejně jako pocit čehosi nepojmenovatelného, aby se mu ve finále zatajil dech, když na své otázky získá odpověď. Sylva Lauerová (*1962, Brno), česká spisovatelka a básnířka, žijící převážně na Seychelských ostrovech. Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, získala titul doktora práv. Výkonu právní praxe se však nikdy aktivně nevěnovala. Je vdaná za německého architekta, odborníka na tropickou residenční architekturu.
Další kniha autorky bestsellerů Hračka nebo Otrok.Hlavní linie příběhu je pečlivě uschována za každodenními obrazy obyčejných lidských životů - nezralé, nešťastné a samu sebe hledající Anety, zamilovaného a ambiciózního podnikatele Pavla, dominantní, úspěšné a citově okoralé galeristky Sonji a dvou starých žen. Životů, které spojuje jen jedno - přítomnost tichých kolíbavých kroků muže bez minulosti. Muže, který nemluví. Muže, který se ke spánku ukládá v temné místnosti starého činžovního domu a nekonečné hodiny tráví v prostorách pražského metra. Co v něm hledá? Co jej nutí žít v paralelním světě mnoho desítek metrů pod zemí?Lauerová si ponechává svůj sugestivní a autentický literární styl, tentokrát jej však obohacuje o nový, pozvolný a temný poetizující odstín, který dává románu Tichošlap zcela osobitý ráz.
Svým rozsahem a zaměřením jsou Královny slz a ostružin jedinečnou publikací, která prezentuje českou ženskou milostnou poezii vznikající na prahu třetího tisíciletí. Na 560-ti stranách se prostřednictvím více než čtyř stovek básní představuje 44 profesionálních i amatérských básnířek ve věku od 18 do téměř 70 let, kdy vedle slavných a dlouhodobě uznávaných jmen se objevují i nové talenty české poetické scény. Vzniká tak pozoruhodná sonda do tvorby tří generací českých žen, čítající množství básnických stylů od veršů klasických, pravidelných, až po experimentální moderní poezii.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.