Biografická esej o Arthuru Schopenhauerovi, jedné z nejrozporuplnějších postav německé klasické filosofie, je pravým opakem akademických dějin filosofie. Autor, inspirován mimo jiné psychoanalýzou, vychází z reálií filosofova života, z jeho myšlenek i faktů historických a s využitím kolážových postupů vytváří osobitě poetizovanou mozaiku, plastický obraz osobnosti a doby. Jeho tvůrčí vklad do interpretace filosofovy osobnosti i historických a literárních pramenů přitom balancuje na samé hranici mystifikace, již také nejednou vědomě překračuje.