Seznam knih
Série:
Pražská okénka
|
Světové osobnosti
všechny knihy (29)
Průvodce pražskou historií vás provede po adresách, které střídali nejen slavní obyvatelé Prahy od studentů přes umělce až po podnikatele či prezidenty, ale i po těch, na nichž se ukrýval Langweilův model či soubor sbírek Rudolfa II. Mimo jiné se dozvíte, že zmíněný císař bydlel zpočátku v předhradí, Matějská pouť se konala i v Bílé labuti či na komořanském stadionu a že hlasatelé vinohradského rozhlasu vysílali také z podzemí. Ke všem místům a tématům autorka uvádí řadu unikátních zajímavostí, které čerpala jak z odborné literatury, tak z dobového tisku či ze vzpomínek pamětníků, a tím navozuje atmosféru staré Prahy.
Kde stával Jarošův dvorec, jaká byla historie staroměstského smetiště, kdy musela Praha čelit největšímu obléhání a odkdy byly povinné vůdčí listy? To všechno a mnohem více se dozvíme v knize, která nás zve k putování pozoruhodnou historií naší metropole a dovolí nám nahlédnout do dalších „pražských okének“.
Historie není jen o velkých bitvách a slavných osobnostech, ale skládá se i z mnoha všedních a méně všedních událostí. Na stránkách knihy se například dozvíte, odkdy se ve školách začala rozdávat vysvědčení, z jakého důvodu bývala mezi pašeráky i koza, co bylo jedinou slabinou Karlštejna, proč dívky nechtěly pěstovat hlemýždě, v čem se Chodové mýlili anebo proč čeští Němci chystali u Liberce atentát na Františka Josefa I. Autorka z jednotlivých příběhů sestavila pestrou mozaiku „malých“ dějin, na které se často neprávem zapomíná, a navíc opravuje mnohé zažité omyly.
Série:
Pražská okénka
V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové. Opět se dozvíme mnoho zajímavého i nečekaného, například kde se konaly zápasy za pásy, odkud zdravil Pražany nejuzenější uzenáč, jak jezuité podváděli na Malé Straně, komu nosívali pekařští tovaryši supervánočku, jak maminky ošálily o Vánocích pověru, kde závodili pštrosi, jak oslavil F. Křižík 1. máj roku 1890, kde v Praze bývala via longa a kaple sv. Elegia, kdy K. H. Frank plakal nad snímky svých dětí a že Karolinum nepostavil Karel IV.
Tato kniha od oblíbené autorky knih o historii určených pro starší děti představí české panovnice, které se výrazně lišily od královen známých z pohádek. Ačkoli většinou nepřicházely do českého panovnického sídla ze své vůle, staly se svým mužům oporou v těžkých chvílích, využívaly kontakty svého rodu ve prospěch nové vlasti, a jedna dokonce neváhala usednout na koně v čele českých vojáků.Dozvíte se například nejen to, odkdy jsme měli místo kněžen královny, proč se čeští králové ženili s cizinkami a zda musely všechny ovládat češtinu, ale i to, jak probíhaly jejich korunovace. Ze soukromí českých panovnic vás bude možná zajímat, proč Jan Lucemburský po čase znemožnil Elišce Přemyslovně zasahovat do jeho vlády, z jakého důvodu se Žofie Bavorská stala vězněm svého švagra Zikmunda a jak si vedla jediná vládnoucí žena na českém trůně, Marie Terezie. Zřejmě vás překvapí, jak se po roce 1918 vyrovnávala poslední česká královna Zita se ztrátou koruny.
Tato v pořadí již třetí kniha od oblíbené autorky historických knih pro starší děti se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Je rozdělena do šesti částí, které vám umožní poznat země i život jejich obyvatel, a to především prostřednictvím pozoruhodných, překvapivých i úsměvných...
Jeho hlas se stal ikonou mnoha úspěšných rozhlasových i televizních pořadů. Jan Rosák oslavil padesátileté výročí svého působení na mediální scéně a jeho popularita stále trvá. Za nezaměnitelným charismatem a tváří s neodmyslitelným knírkem se skrývá mnoho životních vášní a talentů – rodina, divadlo, sport a touha poznávat a bavit. V rozsáhlé biografii najdete také vzpomínky blízkých lidí a kolegů i fotografie ze soukromého archivu.
Tato kniha je určena především mladším čtenářům, ale jistě nabídne zajímavé informace i dospělým, kterým postačí do historie jen nahlížet, aniž by museli zdolávat obsáhlé odborné texty.V první části vás seznámí s výstavbou panovnických sídel, jimiž nebyly pouze hrady, s jejich obranou i s běžným životem vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje, jichž se nezúčastňovaly kobyly.Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších českých sídlech, které doplňují snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti.Dozvíte se například:• proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě,• proč bylo nutné v přesýpacích hodinách vyměňovat písek,• co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech,• na kterém zámku se nachází nejstarší dochovaný výtah, starý 150 let,• co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě,• který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj,• jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním,• proč nebyli účastníci turnajů vytahováni na koňský hřbet jeřábem.
Tato kniha nabízí setkání se šest slavnými českými muži, jejichž jména sice patrně znáte a víte, čím zasáhli do historie našeho národa, ale autorka o nich v tomto titulu nabízí řadu méně známých zajímavých informací, které se týkají především jejich osobního života a lidí, kteří jim byli nejbližší.Ze zcela jiného úhlu se zde představí hrabě Karel Chotek, František Palacký, Antonín Dvořák, František Křižík, Emil Holub a Julius Fučík.
Historičku Stanislavu Jarolímkovou a moderátora Jana Rosáka spojuje kromě zájmu o historii také populární rozhlasový pořad. Z jejich rozhovorů vznikla kniha, která v českých i světových dějinách objevuje překvapivé, neuvěřitelné a málem zapomenuté příběhy. Vítejte na pestré procházce historií – od uměleckých památek k novodobým technickým objevům, zkrátka od andělů po žárovky.
Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr? Že autor hudby naší české hymny František Škroup byl také prvotřídní kapelník a Eduard Štorch učitel, který prodal svoji archeologickou sbírku, aby mohl pro žáky zřídit první školu v přírodě?
Kniha představuje Prahu tak, jak ji v ostatních průvodcích najdete jen stěží. Autorka poutavým způsobem přibližuje život pražských obyvatel od počátků osídlení do dvacátého století a věnuje se tématům, která často zůstávají čtenářům skrytá pod vrstvou místopisných hesel.
Série:
Světové osobnosti
Víte, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žili králové a císaři, kteří vládli v naší zemi od 16. století do roku 1918? Co víte o českých vladařích? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali a kdo vedl jejich kroky?
Román známého norského autora je vyprávěním, jímž se proplétá historie západoevropské společnosti posledních desetiletí. Středoškolský učitel Elias Rukla vykročí pod ocelově šedým nebem do dalšího všedního dne. Při jinak rutinním výkladu Ibsenovy Divoké kachny jej uchvátí nenápadný, leč podstatný detail hry, jehož si za celou svou pětadvacetiletou praxi zatím nikdy nevšiml, a téměř mu přestane vadit nezájem znuděných žáků. Po výuce odchází domů, avšak na školním dvoře v něm bez zjevné příčiny cosi praskne. Když se mu nepodaří otevřít deštník, popadne jej nezvladatelný záchvat vzteku, deštník zuřivě zničí, načež si s hrůzou uvědomí, že tentokrát žáky svým výstupem naneštěstí upoutal. Doma na něj čeká kdysi nepopsatelně krásná manželka, avšak Elias Rukla se nevydá směrem k domovu, nýbrž do rušného centra města. Záhy mu dochází, že nastal rozhodující den jeho života.
Vysoce odborná monografie zahrnuje vrozené anomálie v oblasti hlavy a krku, i dosud v literatuře nepopsané, podle nejnovějších poznatků - uvádí etiologii, příznaky, diagnostiku a možnosti léčby. V úvodu každé kapitoly je stručný intrauterinní a postnatální vývoj, protože jeho znalost je důležitá k pochopení vzniku jednotlivých anomálií. U jednotlivých anomálií jsou zařazeny i syndromy, což umožňuje čtenáři zaměřit se na odhalení anomálií i jiných orgánů. U anomálií hltanu, hrtanu, průdušnice, jícnu a krku jsou zvláště u malých dětí nejzávažnějšími příznaky stridor a dysfagie. V přehledných tabulkách je uvedena diferenciální diagnostika těchto symptomů. To vše pomáhá lékaři ke stanovení správné diagnózy a léčebného postupu. Publikace je určena kromě lékařů ORL také pediatrům a neonatologům. Ocení ji zvláště lékaři, kteří se připravují na složení specializačních zkoušek. Jedinečnost knihy je v bohaté barevné obrazové dokumentaci (fotografie anomálií, endoskopické a radiodiagnostické nálezy).
V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové. Opět se dozvíme mnoho zajímavého i nečekaného, například kde se konaly zápasy za pásy, odkud zdravil Pražany nejuzenější uzenáč, jak jezuité podváděli na Malé Straně, komu nosívali pekařští tovaryši supervánočku, jak maminky ošálily o Vánocích pověru, kde závodili pštrosi, jak oslavil F. Křižík 1. máj roku 1890, kde v Praze bývala via longa a kaple sv. Elegia, kdy K. H. Frank plakal nad snímky svých dětí a že Karolinum nepostavil Karel IV.
Víte, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?
