Průvodce pražskou historií vás provede po adresách, které střídali nejen slavní obyvatelé Prahy od studentů přes umělce až po podnikatele či prezidenty, ale i po těch, na nichž se ukrýval Langweilův model či soubor sbírek Rudolfa II. Mimo jiné se dozvíte, že zmíněný císař bydlel zpočátku v předhradí, Matějská pouť se konala i v Bílé labuti či na komořanském stadionu a že hlasatelé vinohradského rozhlasu vysílali také z podzemí. Ke všem místům a tématům autorka uvádí řadu unikátních zajímavostí, které čerpala jak z odborné literatury, tak z dobového tisku či ze vzpomínek pamětníků, a tím navozuje atmosféru staré Prahy.

Kde stával Jarošův dvorec, jaká byla historie staroměstského smetiště, kdy musela Praha čelit největšímu obléhání a odkdy byly povinné vůdčí listy? To všechno a mnohem více se dozvíme v knize, která nás zve k putování pozoruhodnou historií naší metropole a dovolí nám nahlédnout do dalších „pražských okének“.

Historie není jen o velkých bitvách a slavných osobnostech, ale skládá se i z mnoha všedních a méně všedních událostí. Na stránkách knihy se například dozvíte, odkdy se ve školách začala rozdávat vysvědčení, z jakého důvodu bývala mezi pašeráky i koza, co bylo jedinou slabinou Karlštejna, proč dívky nechtěly pěstovat hlemýždě, v čem se Chodové mýlili anebo proč čeští Němci chystali u Liberce atentát na Františka Josefa I. Autorka z jednotlivých příběhů sestavila pestrou mozaiku „malých“ dějin, na které se často neprávem zapomíná, a navíc opravuje mnohé zažité omyly.

Série: Pražská okénka

V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové. Opět se dozvíme mnoho zajímavého i nečekaného, například kde se konaly zápasy za pásy, odkud zdravil Pražany nejuzenější uzenáč, jak jezuité podváděli na Malé Straně, komu nosívali pekařští tovaryši supervánočku, jak maminky ošálily o Vánocích pověru, kde závodili pštrosi, jak oslavil F. Křižík 1. máj roku 1890, kde v Praze bývala via longa a kaple sv. Elegia, kdy K. H. Frank plakal nad snímky svých dětí a že Karolinum nepostavil Karel IV.

Tato kniha od oblíbené autorky knih o historii určených pro starší děti představí české panovnice, které se výrazně lišily od královen známých z pohádek. Ačkoli většinou nepřicházely do českého panovnického sídla ze své vůle, staly se svým mužům oporou v těžkých chvílích, využívaly kontakty svého rodu ve prospěch nové vlasti, a jedna dokonce neváhala usednout na koně v čele českých vojáků.Dozvíte se například nejen to, odkdy jsme měli místo kněžen královny, proč se čeští králové ženili s cizinkami a zda musely všechny ovládat češtinu, ale i to, jak probíhaly jejich korunovace. Ze soukromí českých panovnic vás bude možná zajímat, proč Jan Lucemburský po čase znemožnil Elišce Přemyslovně zasahovat do jeho vlády, z jakého důvodu se Žofie Bavorská stala vězněm svého švagra Zikmunda a jak si vedla jediná vládnoucí žena na českém trůně, Marie Terezie. Zřejmě vás překvapí, jak se po roce 1918 vyrovnávala poslední česká královna Zita se ztrátou koruny.

Série: Pražská okénka

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové na portálu Praha křížem krážem již déle než rok nabízí zajímavosti z pražských ulic, náměstí a zákoutí a autorka se nyní rozhodla vytvořit i knižní verzi. Obohatila ji o další témata a podrobnosti, které literatura běžně nenabízí. Dozvíte se tak například, kde se nacházelo první Maroldovo panoráma, jakou roli hrál podstavec Bruncvíkovy sochy, kde a proč se v Praze málem utopil František Křižík, odkdy má Pražský hrad výtah se stropem potaženým kůžemi ještěrů a celou řadu dalších pozoruhodností, které zpestří zážitek všem, kteří si o Praze nejen rádi čtou, ale se stejnou chutí se ji vydávají i objevovat na vlastní oči. V tom jim pomohou i unikátní fotografie a ilustrace.

Tato v pořadí již třetí kniha od oblíbené autorky historických knih pro starší děti se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Je rozdělena do šesti částí, které vám umožní poznat země i život jejich obyvatel, a to především prostřednictvím pozoruhodných, překvapivých i úsměvných...

Jeho hlas se stal ikonou mnoha úspěšných rozhlasových i televizních pořadů. Jan Rosák oslavil padesátileté výročí svého působení na mediální scéně a jeho popularita stále trvá. Za nezaměnitelným charismatem a tváří s neodmyslitelným knírkem se skrývá mnoho životních vášní a talentů – rodina, divadlo, sport a touha poznávat a bavit. V rozsáhlé biografii najdete také vzpomínky blízkých lidí a kolegů i fotografie ze soukromého archivu.

Kniha vás seznámí s tím, jak si naši předkové v minulosti zajišťovali obživu pro sebe a své rodiny. Někteří k tomu využívali řemesla, další se věnovali dopravě, léčení, pohostinství, psaní, ilustrování i tisku novin a knih či různým způsobům bavení diváků. Dočtete se také o méně známých zajímavostech, které vás možná překvapí, a navíc zjistíte, jak byli lidé dříve pracovití, přemýšliví a vynalézaví. Dozvíte se například: • jaký byl rozdíl mezi drátníky a dráteníky, • že Marie Terezie již v 18. století propagovala očkování, • proč byl u nás první rentgen umístěn v hotelu, • že apatykáři prodávali i rovnače uší, kocouří sádlo a zuby vepřů, • proč trhovci občas kousali do některých mincí, • co prodávali hárkaři a pekáčové báby, • s čím tajně obchodovali kati, • proč nosívali horníci do dolů v klíckách ptáky či hlodavce, • co byla bramborová divadla, • jak pracovali břichomluvci a jak reiteráci, • proč mívali jarmareční zpěváci s sebou často pejska.

Tato kniha je určena především mladším čtenářům, ale jistě nabídne zajímavé informace i dospělým, kterým postačí do historie jen nahlížet, aniž by museli zdolávat obsáhlé odborné texty.V první části vás seznámí s výstavbou panovnických sídel, jimiž nebyly pouze hrady, s jejich obranou i s běžným životem vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje, jichž se nezúčastňovaly kobyly.Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších českých sídlech, které doplňují snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti.Dozvíte se například:• proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě,• proč bylo nutné v přesýpacích hodinách vyměňovat písek,• co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech,• na kterém zámku se nachází nejstarší dochovaný výtah, starý 150 let,• co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě,• který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj,• jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním,• proč nebyli účastníci turnajů vytahováni na koňský hřbet jeřábem.

Tato kniha nabízí setkání se šest slavnými českými muži, jejichž jména sice patrně znáte a víte, čím zasáhli do historie našeho národa, ale autorka o nich v tomto titulu nabízí řadu méně známých zajímavých informací, které se týkají především jejich osobního života a lidí, kteří jim byli nejbližší.Ze zcela jiného úhlu se zde představí hrabě Karel Chotek, František Palacký, Antonín Dvořák, František Křižík, Emil Holub a Julius Fučík.

Historičku Stanislavu Jarolímkovou a moderátora Jana Rosáka spojuje kromě zájmu o historii také populární rozhlasový pořad. Z jejich rozhovorů vznikla kniha, která v českých i světových dějinách objevuje překvapivé, neuvěřitelné a málem zapomenuté příběhy. Vítejte na pestré procházce historií – od uměleckých památek k novodobým technickým objevům, zkrátka od andělů po žárovky.

Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr? Že autor hudby naší české hymny František Škroup byl také prvotřídní kapelník a Eduard Štorch učitel, který prodal svoji archeologickou sbírku, aby mohl pro žáky zřídit první školu v přírodě?

Série: Netradiční procházky Prahou

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek, tentokrát po pamětihodnostech Malé Strany a Hradčan („něco navíc“ zde znamená procházky po parcích na Letné a ve Stromovce, výpravu po bývalých sídlech některých panovníků a prezidentů a procházku po pražských mostech), se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v běžných průvodcích obvykle nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Série: Netradiční procházky Prahou

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek po pamětihodnostech Starého města, Nového města a Vyšehradu, se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v průvodcích mnohdy nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Série: Co v průvodcích nebývá

Kniha představuje Prahu tak, jak ji v ostatních průvodcích najdete jen stěží. Autorka poutavým způsobem přibližuje život pražských obyvatel od počátků osídlení do dvacátého století a věnuje se tématům, která často zůstávají čtenářům skrytá pod vrstvou místopisných hesel.

Popis není dostupný

Série: Světové osobnosti

Víte, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žili králové a císaři, kteří vládli v naší zemi od 16. století do roku 1918? Co víte o českých vladařích? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali a kdo vedl jejich kroky?

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Druhý díl knihy Co možná nevíte o životě našich předků a volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá, které přinášely zajímavosti o českých panovnících, přibližuje život obyčejných lidí po nástupu Habsburků na český trůn. Jak bydleli? Co jedli? Jak se oblékali? Jak se léčili? Jak se bavili?

Život poddaných za vlády českých panovníků před nástupem Habsburků Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá, které přinášely zajímavosti o českých panovnících, přibližuje život obyčejných lidí ve středověku. Jak bydleli? Co jedli? Jak se oblékali? Jak se léčili? Jak se bavili? Víte, -odkdy se používaly klíče? -jak dlouho trvalo opisování knihy? -co byly piknůsky? -proč se zpočátku pivo jídalo lžičkou? -odkdy lidé počítali délku svého života? -za co se platila daň zvaná nářez? -kolik vážila brnění?

Trápí vás dlouhodobě trávicí potíže, ale lékaři nevědí, co s vámi? Možná máte pouze funkční poruchu trávení, která se dá jednoduše vyléčit úpravou stravovacího režimu a životního stylu. V této knize naleznete řešení pro své problémy: tipy na změny ve vašem denním režimu, snadno proveditelné úlevné cviky pro zlepšení trávení, vhodné potravinové doplňky, recepty na léčivé čaje a odvary, ale také zajímavé informace, jak právě vám mohou škodit obvykle doporučované zdravé potraviny.

Série: Co v průvodcích o Praze nebývá

Víte, jak skončila úřednická kariéra Jana Zrzavého? Proč byl zaměstnancem Národního muzea pes? Kolik dětí měl J. K. Tyl se svou švagrovou? Kde měl restaurant dědeček Jana Wericha? Kde stával železniční kolotoč? Který český panovník bydlel v domě na Staroměstském náměstí? Komu patřil první pražský mrakodrap? Proč Oldřich Nový zaplatil sám sobě pokutu ve výši 150 korun? Proč přišel Nicola Pagannini v Praze o část chrupu?

Vysoce odborná monografie zahrnuje vrozené anomálie v oblasti hlavy a krku, i dosud v literatuře nepopsané, podle nejnovějších poznatků - uvádí etiologii, příznaky, diagnostiku a možnosti léčby. V úvodu každé kapitoly je stručný intrauterinní a postnatální vývoj, protože jeho znalost je důležitá k pochopení vzniku jednotlivých anomálií. U jednotlivých anomálií jsou zařazeny i syndromy, což umožňuje čtenáři zaměřit se na odhalení anomálií i jiných orgánů. U anomálií hltanu, hrtanu, průdušnice, jícnu a krku jsou zvláště u malých dětí nejzávažnějšími příznaky stridor a dysfagie. V přehledných tabulkách je uvedena diferenciální diagnostika těchto symptomů. To vše pomáhá lékaři ke stanovení správné diagnózy a léčebného postupu. Publikace je určena kromě lékařů ORL také pediatrům a neonatologům. Ocení ji zvláště lékaři, kteří se připravují na složení specializačních zkoušek. Jedinečnost knihy je v bohaté barevné obrazové dokumentaci (fotografie anomálií, endoskopické a radiodiagnostické nálezy).

Méně známé zajímavosti o poměrně známých věcech, osobnostech i událostech. Tentokrát jde o informace, na které nezbývá místo ve většině klasických encyklopedií.Dozvíte se například, že hráčské karty byly dříve i kovové, že semafor sloužil zpočátku jako zařízení, jež na silnici chránilo především britské poslance, že mravenci vytápějí i větrají mraveniště a do dálky vidí asi 15 cm. Překvapí vás i fakt, že svatojánský chléb je strom, jehož plody sloužily jako závaží, že zubní kaz je problém, kvůli němuž se vrtá možná již 9 000 let, nebo že žárovku nevynalezl jako první Thomas Alva Edison.

Série: Co v průvodcích o Praze nebývá

Co jste dosud nevěděli o osobnostech, které pobývaly v Praze Proč Mikoláš Aleš říkal, že není pavouk? Co snídával Joachym Barrande a kde vznikla jeho slavná sbírka? Kde začala výroba bonbonů pojmenovaných po Karlu Hašlerovi? Proč chodil Karel Hynek Mácha v jezdeckých botách a bičíkem? Proč Vojta Náprstek kritizoval vlečky? Proč Jan Neruda nechtěl být pohřben na Slavíně? Který Habsburk si občas zdříml v hudební škole Bedřicha Smetany? Proč byla pro Františka Škroupa důležitá usedlost Balabenka?

Víte, jakou roli sehrálo v čarodějnických procesech obilí? Odkud by musela andělům vyrůstat křídla, aby mohli létat? Nebo proč Ježíš nesl na popraviště pouze část kříže? V knize Stanislavy Jarolímkové se dozvíte nejen vysvětlení těchto věčných otazníků, ale také se autorka pokusí přijít na kloub dalším zázrakům a záhadným událostem, které lidstvo provázely od starověku až po současnost.

Román známého norského autora je vyprávěním, jímž se proplétá historie západoevropské společnosti posledních desetiletí. Středoškolský učitel Elias Rukla vykročí pod ocelově šedým nebem do dalšího všedního dne. Při jinak rutinním výkladu Ibsenovy Divoké kachny jej uchvátí nenápadný, leč podstatný detail hry, jehož si za celou svou pětadvacetiletou praxi zatím nikdy nevšiml, a téměř mu přestane vadit nezájem znuděných žáků. Po výuce odchází domů, avšak na školním dvoře v něm bez zjevné příčiny cosi praskne. Když se mu nepodaří otevřít deštník, popadne jej nezvladatelný záchvat vzteku, deštník zuřivě zničí, načež si s hrůzou uvědomí, že tentokrát žáky svým výstupem naneštěstí upoutal. Doma na něj čeká kdysi nepopsatelně krásná manželka, avšak Elias Rukla se nevydá směrem k domovu, nýbrž do rušného centra města. Záhy mu dochází, že nastal rozhodující den jeho života.

Série: Co v průvodcích nebývá

Zajímavosti z historie jednotlivých částí Prahy mají i svá slavná "NEJ". Víte:- jak hluboké základy má Petřínská rozhledna? - kde se měl ženit Karel Hynek Mácha a proč ze svatby sešlo? - která ozdoba Karlova mostu je nejstarší?

Série: Co v průvodcích nebývá

Součástí historie Prahy jsou nejen paláce, kostely či umělecká díla, ale i další zajímavosti. Víte, kde stával kostel, který neměl vlastní střechu? Proč tři zvony Loretánské zvonkohry nezvoní?

Popis není dostupný

Publikace pomáhá těm, kteří se chtějí vyznat v často protichůdných doporučeních týkajících se zachování a znovuzískání zdraví.

Kniha nabízí seriózní a přitom čtivě podané informace o zubech a ústní dutině, o tom, jak o ně pečovat i jak předcházet jejich onemocněním. Vysvětluje základní léčebné postupy a metody. Kniha věnuje pozornost zubům nejen obecně, ale zabývá se specifiky jak chrupu dětí, tak starších lidí.

Kniha "Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy" spadá do žánru Vaření, nápoje. Autorem je Jarolímková Stanislava. Kniha je vázaná. Jedná se o počin nakladatelství "Omega". Přejeme příjemné čtení.

V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové. Opět se dozvíme mnoho zajímavého i nečekaného, například kde se konaly zápasy za pásy, odkud zdravil Pražany nejuzenější uzenáč, jak jezuité podváděli na Malé Straně, komu nosívali pekařští tovaryši supervánočku, jak maminky ošálily o Vánocích pověru, kde závodili pštrosi, jak oslavil F. Křižík 1. máj roku 1890, kde v Praze bývala via longa a kaple sv. Elegia, kdy K. H. Frank plakal nad snímky svých dětí a že Karolinum nepostavil Karel IV.

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové na portálu Praha křížem krážem již déle než rok nabízí zajímavosti z pražských ulic, náměstí a zákoutí a autorka se nyní rozhodla vytvořit i knižní verzi. Obohatila ji o další témata a podrobnosti, které literatura běžně nenabízí. Dozvíte se tak například, kde se nacházelo první Maroldovo panoráma, jakou roli hrál podstavec Bruncvíkovy sochy, kde a proč se v Praze málem utopil František Křižík, odkdy má Pražský hrad výtah se stropem potaženým kůžemi ještěrů a celou řadu dalších pozoruhodností, které zpestří zážitek všem, kteří si o Praze nejen rádi čtou, ale se stejnou chutí se ji vydávají i objevovat na vlastní oči. V tom jim pomohou i unikátní fotografie a ilustrace.

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek, tentokrát po pamětihodnostech Malé Strany a Hradčan („něco navíc“ zde znamená procházky po parcích na Letné a ve Stromovce, výpravu po bývalých sídlech některých panovníků a prezidentů a procházku po pražských mostech), se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v běžných průvodcích obvykle nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Historicko-místopisný průvodce po Praze, určený nejen Pražanům, ale i návštěvníkům české metropole, kteří chtějí Prahu poznat z jiného úhlu. Nabízí 15 tematických vycházek po pamětihodnostech Starého města, Nového města a Vyšehradu, se řadou zajímavostí a zvláštností, které se v průvodcích mnohdy nevyskytují. Součástí knihy jsou mapky se všemi objekty, o nichž je v textu řeč, černobílé kresby zobrazující to, co už k vidění není, a unikátní fotografie zachycující domy či různé zdobné prvky, které nejsou běžně přístupné nebo které ke své škodě při dnešním životním tempu snadno přehlédneme.

Kniha představuje Prahu tak, jak ji v ostatních průvodcích najdete jen stěží. Autorka poutavým způsobem přibližuje život pražských obyvatel od počátků osídlení do dvacátého století a věnuje se tématům, která často zůstávají čtenářům skrytá pod vrstvou místopisných hesel.

Zajímavosti z historie jednotlivých částí Prahy mají i svá slavná "NEJ". Víte:- jak hluboké základy má Petřínská rozhledna? - kde se měl ženit Karel Hynek Mácha a proč ze svatby sešlo? - která ozdoba Karlova mostu je nejstarší?

Součástí historie Prahy jsou nejen paláce, kostely či umělecká díla, ale i další zajímavosti. Víte, kde stával kostel, který neměl vlastní střechu? Proč tři zvony Loretánské zvonkohry nezvoní?

Víte, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?

Víte, jak skončila úřednická kariéra Jana Zrzavého? Proč byl zaměstnancem Národního muzea pes? Kolik dětí měl J. K. Tyl se svou švagrovou? Kde měl restaurant dědeček Jana Wericha? Kde stával železniční kolotoč? Který český panovník bydlel v domě na Staroměstském náměstí? Komu patřil první pražský mrakodrap? Proč Oldřich Nový zaplatil sám sobě pokutu ve výši 150 korun? Proč přišel Nicola Pagannini v Praze o část chrupu?

Co jste dosud nevěděli o osobnostech, které pobývaly v Praze Proč Mikoláš Aleš říkal, že není pavouk? Co snídával Joachym Barrande a kde vznikla jeho slavná sbírka? Kde začala výroba bonbonů pojmenovaných po Karlu Hašlerovi? Proč chodil Karel Hynek Mácha v jezdeckých botách a bičíkem? Proč Vojta Náprstek kritizoval vlečky? Proč Jan Neruda nechtěl být pohřben na Slavíně? Který Habsburk si občas zdříml v hudební škole Bedřicha Smetany? Proč byla pro Františka Škroupa důležitá usedlost Balabenka?