Kněžna a světice Ludmila je postavou stojící na počátku českých dějin. Je první historicky známou českou ženou, manželkou panovníka a světicí. Můžeme ji také označit za první ženu v čele českého státu, či alespoň toho útvaru, z nějž postupným vývojem český středověký stát vznikl. Sňatkem s prvním doloženým českým knížetem z rodu Přemyslovců, Bořivojem, vstoupila Ludmila do historie a stala se pramátí našeho prvního panovnického rodu. S jejím příběhem je spojena i christianizace Čech, kterou podle legend na Moravě zahájil Bořivoj, jenž pak jí a vnukovi Václavovi přenechal pomyslnou zakladatelskou pozici. Václav, patron české země, byl Ludmilou v křesťanské víře vychováván a postaral se též o počátek jejího kultu. Ludmila poté vstoupila do českých dějin jako světice a její osobnost dodnes inspiruje nejen politiky, církevní činitele nebo umělce v Čechách i mimo ně. Kniha je přehledným souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o „druhém životě“, který vstupuje již do dvanáctého století svého trvání.

Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově. Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy). Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.

Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena. Také tento sborník není pouhým ohlasem zahraničních impulsů, ale vznikl z domácího uvažování o problémech, jejichž význam ovšem naše prostředí daleko přesahuje. Vyvolá-li tento sborník žádoucí odezvu, lze očekávat, že to přispěje k prohloubení záběru naší současné teologie. Cílem nakladatelství je přispět k věcné a kultivované diskusi na téma, které dnes zajímá mnoho lidí, biskupů, kněží i věřících laiků. Věříme, že knihu shledáte užitečnou.

Duchovní průvodce po jednom z nejkrásnějších mostů na světě odkrývá jak jeho krásu, tak souvislosti víry, historických událostí a osob, díky nimž vznikla úchvatná galerie třiceti soch a sousoší svatých na obou jeho stranách. Autor nás nejprve seznamuje s tím, kdo, kdy a na čí zadání sochy vytvořil (dějiny). Podává stručný uměleckohistorický popis toho, co na mostě vidíme (včetně nápisů), a spolehlivě interpretuje život a význam svatých, které na mostě potkáváme (ikonografie). Tento výklad by byl neúplný bez pojednání o bezprostředním okolí Karlova mostu. Některé málo známé skutečnosti vyzvedává z prachu zapomnění oddíl Co jste možná nevěděli. Pomyslnou třešničku na dortu tvoří úryvky z románů, básní, esejů, modliteb, legend a dalších dokumentů (Najdeme v literatuře). Text doprovázejí dva plánky místa na vnitřních stranách obálky a téměř sto padesát fotografií a historických rytin. Kniha v dosud nevídané míře přibližuje duchovní dědictví Prahy a českých zemí v evropském i světovém kontextu.

Drobná knížka provází poutníky z Čech, Moravy a Slezska významnými kostely a místy Věčného města. Autor věnuje zvláštní zřetel českým stopám v Římě. Bezprostředním podnětem k sepsání tohoto malého průvodce centrem západního křesťanství se stala postava sv. Anežky České, její svatořečení v roce 1989 a připomínka této události při Národní pouti do Říma v roce 2019. Čtenář je proto uveden i do života a díla sv. Anežky a seznámí se s jejími stopami v našich dějinách.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Soubor textů věnovaných svátostem z pohledu kanonicko-právního i biblicko-exegetického.