Jaké byly v polovině 19. století okolnosti zrodu moderní turistiky v Krkonoších, jejichž podobu dlouhodobě formovalo soužití Čechů a Němců? Kniha historika Stanislava Holubce na základě pečlivého studia různorodých pramenů popisuje, jaké podmínky musely nastat, aby se do té doby téměř nenavštěvované hory proměnily v celoročně masově využívané území s bohatou infrastrukturou. Přibližuje typy lidí, které hory přitahovaly, i to, jak se kvůli sílícímu návštěvnickému tlaku začala formovat ochrana přírody. Závěr knihy je pak věnován osudu Krkonoš po roce 1945, kdy se po odsunu Němců staly horami obývanými Čechy a Poláky.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha se zabývá problematikou vzniku kapitalizmu v Evropě 16. století a jeho dalším vývojem z pohledu tzv. teorií světového systému. Tyto teorie vidí moderní svět jako celek propojený mocenskými a ekonomickými vztahy, vyznačující se hlubokými nerovnostmi a naplněný obtížně řešitelnými rozpory. V první části věnuje autor zvláštní pozornost dílu nejvýznamnějšího představitele těchto teorií - Immanuela Wallersteina. Druhá část práce je věnována aplikaci teorie světových systémů na vývoj a současné postavení jednotlivých světadílů - Asie, Jižní a Severní Ameriky, Afriky a také českých zemí. Třetí část se zabývá kritikou teorií světového systému a jejich zařazením do kontextu vývoje neomarxistického myšlení. Rozborem děl především Christophera Chase-Dunna a André G. Franka se autor snaží ukázat současné směřování těchto teorií. V této části je též popsán Wallersteinův myšlenkový vývoj v 90. letech a počátkem nového tisíciletí. Kniha je doplněna několika exkurzy, které ukazují, že tyto teorie lze použít i k vysvětlení tak rozdílných fenoménů, jako je zavádění světových časových pásem, vznik českého státu v 10. století nebo pád sovětského bloku po roce 1989.

Publikace si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Publikace používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících se dělníky nebo dělnických organizacích samostatných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále jsou to analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.