Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka "jednoho Boha", v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody. Jednostranně ostré scholastické myšlení důsledně vedlo k osvícení a vědě. Bůh se tak stal čistě duchovním - pokud nebyl prohlášen za mrtvého - a příroda čistou hmotou. Všichni duchové byli vyhnáni z přírody - dokonce i duch člověka. Heinrich Rombach se zabývá říší ležící mezi těmito dvěma kraji a rozpracovává rozdíl mezi hermetikou a hermenuetikou.