Próza Prodavač hororu, která navazuje na autorův úspěšný román Prodavač humoru (1979), zfilmovaný v pětaosmdesátém roce Jiřím Krejčíkem, je poslední položkou v Rážově bohaté bibliografii. Román, stojící žánrově mezi komedií a tragédií, je zdařile rozkreslenou psychologickou prózou, v níž se v konkrétním odráží obecné, kde se v rámci všednodennosti rýsují nadčasové otázky po smyslu, existenci - i po smyslu existence. Roman Ráž (1935-2022) patřil od šedesátých let minulého století ke stálicím české literatury. Autorsky vyšel z absurdně-experimentální základny (Učitel ptačího zpěvu, Kdo umlčel Matyáše) a přes psychologickou prózu (Smrt v kaštanovém domě, Šokmistr, Narcisový dům) dospěl k monumentální třídílné fresce z československých dějin (Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje, Lázeňské ozvěny).

Roman Ráž – to jsou básně, povídky, novely, romány, a možná hlavně divadelní a rozhlasové hry. Autor, jehož poetika koření v novátorské dynamice šedesátých let a dozrává v otevřeném prostoru porevolučních dekád, nepíše, aby psal, ale aby podal zprávu. O základní situaci člověka dvacátého století: o jeho slastech i strastech, o jeho slabosti i síle, o jeho minulosti, přítomnosti a možná i budoucnosti. Tragédii tu vyvažuje groteska a existenciální se stává nakonec esenciálním. U velkého spisovatele nelze jinak.

Novela napsaná jako film. Příběh plný děje, naděje i beznaděje. Příběh o jistotě a nejistotě s transsexualitou. S detailem tváře i širokým záběrem otevřené krajiny. S trochou romantiky a existenciální úzkosti, poezie i prózy prostě všech těch základních látek, z nichž si lidi odjakživa míchají své životy. Co je dneska jistější než nejistota? Nejisté je, co je, co bude i co bylo. V globálu i lokálně, obecně i konkrétně. Člověk je ale na setrvačník: Vždycky to nakonec nějak dopadne. A třeba ne nutně nejhůř…

se dnes již ví, že známý prozaik a scenárista Roman Ráž vlastně vstupoval do literatury právě publikováním veršů na stránkách časopisů Dokořán, Host do domu, Nový život či Tvář. Přesto svazek veršů, který držíte v ruce, je autorovým knižním básnickým debutem. Tvoří jej básně, které na počátku 60. let pod tímto názvem díky Milanu Uhdemu a Radimu Vašinkovi s úspěchem inscenovalo legendární brněnské divadlo poezie X-59. Rážovy básně z let 1953-1961 svědčí o pocitu jeho generace v těžké době reálného socialismu (ještě bez pokusu o "lidskou tvář"), kdy se bránila útěkem do intimity pocitů lítosti a zklamání nad netečností a lhostejností příliš "rozumných" lidí ve městě, které bylo tak zdeformované, tak pomačkané…

Po vynucené koronavirové pauze předkládáme věrným čtenářům skutečnou literární lahůdku. Spisovatel a scenárista Roman Ráž je autorem téměř tří desítek prozaických knih, z nichž řada byla přeložena do cizích jazyků či zfilmována (Prodavač humoru, Narcisový dům. Smrt v kruhu). Kniha Muž bez emocí je jako novinka v jeho bibliografii výběrem z Rážovy myšlenkově bohaté a dramaticky podané povídkové tvorby, která se - jak naznačuje podtitul - dotýká minulosti, současnosti i věcí budoucích. Tradičně brilantní a nápaditá grafická úprava Petry Süserové dodává knížce, která je určena pro všechny věkové kategorie, podobu ozdoby každé knihovny i vhodného dárku.

Máte rádi překvapení? Baví vás zkoumat, co je pravda a co fikce? Pak jste sáhli po té pravé knížce. Seznámíte se v ní s nedostudovaným vysokoškolákem, který žije v pohodlí mama hotelu v kruhu své nestandardní rodiny. Touží napsat knížku, ale o čem? Odpověď mu nabídne záhadná dívka, která ho vtáhne do podivných situací, rozčeří jeho dosud poklidný život i konvenční milostný vztah a vyburcuje jeho fantazii. Navzdory svému komornímu ladění se příběh odehrává v kontextu současných evropských událostí, čtenáři dodává i jistou, v dnešní době, varovnou naléhavost.

Thriller? Horror? Krimi-story? Groteska na vražedné téma? – Vyberte si. Nová Rážova próza nabízí různá pojmenování. Je učitel viník nebo oběť? Prozradí to mrtvoly, které se kolem něho kupí? Je to příběh z našeho každodenního života, nebo jen vtipně vymyšlená absurdita autora, který ve všech svých prózách vždycky reflektoval současnost? Na všechny tyto otázky si musí čtenář odpovědět sám. V jídelně se nevraždí je dvacátou knížkou zkušeného prozaika, televizního i rozhlasového autora Romana Ráže. Jeho poslední prózy jsou napsány každá v jiném duchu, v jiném stylu, pokaždé však jsou přitažlivé, vtipné, pro pobavení i zamyšlení…

Série: Lázeňské dobrodružství

Lázeňské ozvěny, třetí díl Lázeňské trilogie, jejíž první dva díly Lázeňské dobrodružství a Lázeňské naděje se odehrávaly na pozadí první a druhé světové války, vypráví ve volném pokračování osudy vídeňské Češky Marie Klánské a její rodiny tentokrát v období padesátých až sedmdesátých let 20. století. Tragika i absurdita totalitního režimu přivádí členy deformované rodiny ke vzdoru, přizpůsobivosti, nutnému vyrovnání se s proměnami třiceti let plných dramatických událostí. Autor již tradičně pracuje s vzácně autentickými materiály, díky nimž před námi defiluje druhá polovina 20. století jako někdy komická, jindy dramatická až tragická, vždy však varovná etapa naší nedávné minulosti.

Jedna z nejzdařilejších próz známého autora a scenáristy, čtenářsky strhující příběh někdejšího populárního politika, odhalující zákulisní praktiky moci a současně upínající pozornost k základním otázkám lidské morálky, touze po přežití, konjunkturalismu, statečnosti i zbabělosti. Rážovu původně rozhlasovou hru po úspěchu doma nastudovaly stanice od Kanady přes Irsko, Švýcarsko a Německo. Poté ji autor přepsal do podoby strhujícího románu, jehož překlady již vyšly v řadě zemí. Faust umírá dvakrát je modelový politický thriller o vztahu jedince a moci, ale zároveň i napínavý psychologický román, v němž se touhou, odvahou i strachem naplňuje jeden podivuhodný lidský osud. Autor zkoumá, kde začíná a kde končí konformita se světem mocných, kde je ona hranice, kam až je člověk ochoten jít za svým prospěchem, kdy, respektive za jakých podmínek, má lidská existence ještě smysl, kde jsou v politice hranice mezi realitou a fikcí.

Série: Lázeňské dobrodružství

Lázeňské naděje jsou druhý díl rozsáhlé románové fresky Romana Ráže, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu dvacátého století. Zatímco první díl – Lázeňské dobrodružství, líčil milostný i rodinný život vídeňské Češky Marie Klánské v období první světové války, druhý díl – Lázeňské naděje – sleduje dramatické osudy její rodiny na pozadí druhého světového válečného konfliktu, až do vítězství KSČ ve volbách roku 1946. Hrdinové této fresky prožívají klíčové okamžiky napjatého evropského vývoje 30. a 40. let XX. století. Tyto události nejen drasticky formovaly jejich životy, ale dodnes svými důsledky ovlivňují osudy většiny z nás, narozených v poválečné době, kteří dnes prožíváme tolik podobné politické i společenské situace v 21. století.

Série: Lázeňské dobrodružství

Mohutná románová freska známého autora připomíná sto let od vypuknutí vojenského konfliktu, označovaného jako I. světová válka. Roman Ráž zde zachycuje její pohnuté dny i následná tři léta bojů levice s pravicí o charakter nového čs. státu. Na pozadí historických událostí rozvíjí příběh vídeňské Češky Marie Klánské, která odchází do rodících se moravských lázní Slaňan, kde prožívá nejen své problematické manželství, mateřství, novou lásku i ztrátu všech životních jistot, hlavně však "dobrodružná" léta války, tolik měnící lidské charaktery. Román postihuje útrapy prostých lidí v zázemí i na frontě, nabízí pohled na vývoj války na srbské i ruské frontě, ale i na osudy zběhů v trestaneckém táboře na italské frontě v Dolomitech. Strhující líčení vídeňského života v předválečném bezstarostném Kaiserstadtu i nevyjasněných politických cílů v Čechách je vystřídáno obrazem válečných útrap celé monarchie, jejím rozpadem i kritikou neschopnosti nového čs. státu vyřešit nezaujatě a demokraticky vztah české většiny k německé menšině, což se pak tragicky projevilo v roce 1938. Stejně kriticky je tu zachycena i revoluční vlna, inspirovaná ruskou bolševickou revolucí, která po válce prošla Evropou a málem již tehdy uvrhla náš nový stát do komunistického područí.

Dva bratři, mladší, atraktivní herec propadlý alkoholu, starší, jeho zachránce, filmový režisér živící se reklamami, dvě sestry, panensky svatá ošetřovatelka a přičinlivá prostitutka, hodný a zlý policajt, dva andělé, tři zloději, obětavá matka, vážný mineralog, přeemancipovaná novinářka, sexuolog, psychoanalytička i lesbická vizážistka, to jsou postavy vzrušujícího, ironického románu o pití, sexu, krádežích, vraždě i lásce několika snaživců v Praze roku 2008. Roman Ráž, zkušený televizní i rozhlasový dramatik, autor groteskních i psychologických próz (Prodavač humoru, Narcisový dům, In flagranti, Faust umírá dvakrát, Bonviván, Kámen v okně a dalších), sáhl tentokrát po vysoce aktuální látce, v níž zpracovává se svou obvyklou nadsázkou, vtipně a napínavě, komické i tragické situace, kterým jsme dennodenně vystaveni.

Nová knížka Romana Ráže v ničem nenavazuje na jeho předcházející modelové prózy (Učitel ptačího zpěvu, Faust umírá dvakrát), na psychologické romány (Prodavač humoru, Narcisový dům), ani na groteskní příběhy (Šokmistr, Vrabčí hnízdo). Takřka lapidárním stylem, prostým konstatováním věcí, zavádí autor tentokrát čtenáře na předměstí malého města, kde si nikdy nic dramatického neudálo a neděje, až na skutečnost, že zde nenápadně narůstá násilí, kterému je vystaven jeden z jeho starousedlíků. Téma knížky, dnes tak tíživě aktuální, vybízí k zamyšlení nad nejbanálnějšími jevy kolem nás, které ve svých důsledcích často přerůstají do tragédie.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

V době, kdy se odehrává Rážův román Prodavač humoru, to vypadá, že se lidé o jeho hlavním hrdinovi Jožinu Petránkovi dovědí, že bral úplatky a byl na hodinu propuštěn pro ztrátu důvěry. Podaří se mu během dvou dnů zajistit pro jednu nevalnou estrádní skupinu deset vystoupení, nebo ho čeká poslední, definitivní pád? Jožin Petránek dělá, co jen může, aby k tomu nedošlo, a teprve na svém zoufale uspěchaném náborářském putování po jihomoravském kraji si začíná uvědomovat, co všechno vlastně bylo jinak, než si dosud namlouval. V napínavých, humorných i vážných záběrech Romana Ráže se před čtenářem živě rozehrávají osobní a společenské osudy člověka, který při vší své dobrotě a snaživosti bezmála prohrál život jenom proto, že se vždy jen přizpůsoboval a nedokázal být sám sebou.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Lázeňské ozvěny, třetí díl Lázeňské trilogie, jejíž první dva díly Lázeňské dobrodružství a Lázeňské naděje se odehrávaly na pozadí první a druhé světové války, vypráví ve volném pokračování osudy vídeňské Češky Marie Klánské a její rodiny tentokrát v období padesátých až sedmdesátých let 20. století. Tragika i absurdita totalitního režimu přivádí členy deformované rodiny ke vzdoru, přizpůsobivosti, nutnému vyrovnání se s proměnami třiceti let plných dramatických událostí. Autor již tradičně pracuje s vzácně autentickými materiály, díky nimž před námi defiluje druhá polovina 20. století jako někdy komická, jindy dramatická až tragická, vždy však varovná etapa naší nedávné minulosti.

Lázeňské naděje jsou druhý díl rozsáhlé románové fresky Romana Ráže, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu dvacátého století. Zatímco první díl – Lázeňské dobrodružství, líčil milostný i rodinný život vídeňské Češky Marie Klánské v období první světové války, druhý díl – Lázeňské naděje – sleduje dramatické osudy její rodiny na pozadí druhého světového válečného konfliktu, až do vítězství KSČ ve volbách roku 1946. Hrdinové této fresky prožívají klíčové okamžiky napjatého evropského vývoje 30. a 40. let XX. století. Tyto události nejen drasticky formovaly jejich životy, ale dodnes svými důsledky ovlivňují osudy většiny z nás, narozených v poválečné době, kteří dnes prožíváme tolik podobné politické i společenské situace v 21. století.

Mohutná románová freska známého autora připomíná sto let od vypuknutí vojenského konfliktu, označovaného jako I. světová válka. Roman Ráž zde zachycuje její pohnuté dny i následná tři léta bojů levice s pravicí o charakter nového čs. státu. Na pozadí historických událostí rozvíjí příběh vídeňské Češky Marie Klánské, která odchází do rodících se moravských lázní Slaňan, kde prožívá nejen své problematické manželství, mateřství, novou lásku i ztrátu všech životních jistot, hlavně však "dobrodružná" léta války, tolik měnící lidské charaktery. Román postihuje útrapy prostých lidí v zázemí i na frontě, nabízí pohled na vývoj války na srbské i ruské frontě, ale i na osudy zběhů v trestaneckém táboře na italské frontě v Dolomitech. Strhující líčení vídeňského života v předválečném bezstarostném Kaiserstadtu i nevyjasněných politických cílů v Čechách je vystřídáno obrazem válečných útrap celé monarchie, jejím rozpadem i kritikou neschopnosti nového čs. státu vyřešit nezaujatě a demokraticky vztah české většiny k německé menšině, což se pak tragicky projevilo v roce 1938. Stejně kriticky je tu zachycena i revoluční vlna, inspirovaná ruskou bolševickou revolucí, která po válce prošla Evropou a málem již tehdy uvrhla náš nový stát do komunistického područí.