Nejkrásnější partie Jizerských hor jsme mohli více než půl století poznávat pouze z poloviny. Tu druhou půlku oddělovala řeka, spíše říčka, která se dala snadno přebrodit. Jenže za ní už patrolovali příslušníci Wojska Ochrony Pogranicza, kterým nikdo neřekl jinak než wopisté. A ti zde pronásledovali turisty ještě dlouhá léta po pádu do sebe uzavřených absolutistických režimů po obou stranách hranice. K Vánocům 2007 jsme však dostali dárek v podobě Schengenského prostoru, který udělal z hranic jen čáru na mapě. A jestliže příroda dosud žádné hranice nerespektovala, teď se jimi nemuseli omezovat ani lidé. Naši turisté začali objevovat krásy polských Jizerek a stali se vítanými návštěvníky stanic na Orle i Velké Jizeře. S češtinou se tu setkáte velmi často, polské złoté si vyměňovat nemusíte. S objevováním kraje na levém břehu Jizery samozřejmě přichází také chuť seznámit se s jeho historií a nejdůležitějšími pozoruhodnostmi. V tomto ohledu zatím moc uděláno nebylo a tato kniha je prvním uceleným a samostatným shrnutím všeho, co se zde v minulosti událo a co stojí za povšimnutí. Zahrnuje neživou i živou přírodu a obeznamuje čtenáře i s několika druhy, které na české straně nenajdeme. Přináší konečně i fakty podložený pohled na počátky Velké Jizery a uvádí na pravou míru i vznik až téměř mýtizovaného jizerského kruhu - Iserringu, o němž byla publikována řada historicky nepodložených "teorií". Přibližuje nelehké živobytí obyvatel Velké Jizery i jejích enkláv - Hřebenových Domků a osady na Kobylí louce. Až syrové vzpomínky velitele wopistů na Orle nás vtáhnou do strastí služby v zimě od civilizace odříznutém světě. Jiní zase vzpomínají na počátky Chatky Górzystów nebo na Stacju Turystycznou v Orle. Autorům se podařilo shrnout spoustu dalších detailů, které plasticky přibližují život v místech dnes opět objevovaných, která si i přes zvýšený turistický ruch udržela svou podmanivou atmosféru. Kniha je koncipována jako jakési dvojče k již v roce 2016 vydané knize Jizerka - Smědava.

Kolorované diapozitivy nejznámějších a nejkrásnějších míst Turnovska, Maloskalska, Semilska, Lomnicka, Jičínska, Sobotecka a Mnichovohradišťska vybrané pečlivě z několika muzejních i soukromých sbírek podávají půvabný obraz o krajině a lidech.

Po třech dílech věnovaných Jizerským horám především z přírodovědného a ochranářského hlediska vychází první z plánovaných svazků zabývajících se historií a kulturou. Naše pohoří a jeho okolí začalo být osídlováno poměrně pozdě až ve 13. století. O to více překvapí, že se mezi prehistorickými archeologickými lokalitami vyskytují Hruškové skály na Vlašském hřbetu mezi Souší a Jizerkou. Neméně zajímavý a podrobně popsaný je neolitický těžební areál v Jistebsku na jižním úbočí Černé studnice. Dlouholeté dohady o tom, jak to vlastně bylo s osídlováním Frýdlantska snad už konečně uvede na pravou míru s velkým nadhledem a znalostí věci zpracovaná příslušná kapitola. Se středověkou kolonizací jsou spojeny také hrady Frýdlant, Grabštejn, Hamrštejn a na polské straně pak Świecie, Gryf, Stara Kamienica a Chojnik, kterým jsou věnovány samostatné medailony. Výpady husitů přes libereckou kotlinu za hranice Čech jsou snad poprvé v regionální literatuře dotaženy také o líčení jejich působení ve slezském podhůří. Pro přechod od středověku k ranému novověku je pro okolí Jizerských hor typické prolínání gotiky a renesance, jak je tomu například u liberecké zámecké kaple s gotickými okny a nádherným renesanční vybavením interiéru. Jiný renesanční skvost představuje redernské mauzoleum ve frýdlantském kostele. Slibný rozvoj nadlouho utlumila třicetiletá válka, i když Albrecht z Valdštejna zpočátku držel námi sledovanou oblast mimo vojenské operace. Další pohromu přinesla zdejším obyvatelům násilná rekatolizace. Lidé houfně odcházeli do přilehlé evangelické Lužice a Slezska a jejich hospodářství pustla. Na dosud lidnatém panství začala být nouze o pracovní sílu, avšak požadavky vrchnosti na poddané se naopak zvyšovaly. Nespokojenost nakonec přerostla v otevřenou rebelii v čele s dolnořasnickým kovářem Ondřejem Stelzigem. Kniha přináší nový od ideologie očištěný pohled nejen na jeho rozporuplnou osobnost ale i na celé dosud velmi stereotypně popisované selské hnutí. Proč nepokoj zachvátil Jizerské hory, zatímco jiná panství v úrodných krajích, kde byla robota mnohem tužší, zůstala v klidu? I na tuto otázku najde čtenář odpověď. Na počátku 18. století se už společnost zotavila z válečných škod a konsolidovala se. Reprezentativní funkci převzalo baroko, které dalo vzniknout dvěma působivým církevním komplexům v Cieplicích Śląských a Hejnicích. Výstavbě hejnického chrámu se podrobně a s novými poznatky věnuje rozsáhlá kapitola. Téměř jedno století bez válek dalo šanci i podnikavým jedincům, kteří se tak vedle šlechty s do té doby prakticky monopolním postavením začínali podílet na hospodářském rozmachu. Ze slezského podhůří Jizerských hor a Krkonoš se stala plátenická oblast evropského významu. Horalé, které jejich skromná políčka nedokázala uživit, rádi přivítali novou možnost obživy. Co mělo zdravé ruce, předlo a tkalo. Látky odtud se exportovaly až do Ameriky. Na opačné straně hor se díky textilní výrobě začal vzmáhat Liberec. Ztráta Slezska zabraného militantním Pruskem v roce 1842 dala zdejším výrobcům šanci nahradit výpadek v zásobování textilem, kterou také beze zbytku využili. Na druhé straně přinesla několik válek, jež se tentokrát nevyhnuly ani našemu kraji. Z té doby pocházejí názvy libereckých ulic Na Bojišti nebo Na Hradbách. Bystré oko odhalí pozůstatky po ženijních pracích a zákopech nejen kolem Lukášova a Vratislavic nad Nisou. Konec 18. století je ovšem poznamenán i dalším střetem. Zbraně tentokrát zkřížil soukenický cech stojící právě na vrcholu svých možností a draví manufakturní podnikatelé narážející na různá cechovní omezení. Vyhrál samozřejmě vývoj směřující v tovární velkovýrobě. O dramatické situace přitom nebyla nouze a čtenář o ně nebude ochuzen. Střet starého s novým názorně ilustruje příklad Janova Dolu, dnes čtvrti Liberce, kde mezi nachýlenými dřevěnými chalupami najednou začaly vyrůstat protoindustriální podniky. Stal se tak jakousi první manufakturní vesnicí

Série: Jizerské hory

Jedná se o třetí díl projektu, popisujícího Jizerky ze všech možných úhlů pohledu. Navazuje úzce na předchozí díl, který se zaměřil na botaniku, zoologii a pro zdejší chráněnou krajinnou oblast tak typická rašeliniště. Knihu sestavil kolektiv téměř stovky odborníků. Shrnuje vývoj ochrany přírody a zachycuje současný stav všech chráněných lokalit. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Natuře 2000, ptačí oblasti Jizerské hory, územním systémům ekologické stability, ochraně krajinného rázu, památným stromům a významným krajinným prvkům. Z opatření na podporu ohrožených živočichů jmenujme např. vyvěšování budek pro hnízdění dravců, sov a pěvců, transfer obojživelníků a mravenců, ochranu zimovišť netopýrů, revitalizaci toků, stavbu rybích přechodů a také úsilí zachovat příhodné biotopy pro tetřívka. Další část knihy je věnována ekologické výchově a práci neziskových organizací a dobrovolných ochránců přírody. Oddíl o lesním hospodářství shrnuje vývoj od středověku přes osvícenecké snahy o rozumné využívání lesního bohatství tak, aby se skoncovalo s jeho neřízeným devastováním a zároveň byly zaručeny trvalé výnosy, až po dnešní moderní metody. Své místo zde má i lesnická typologie a kategorizace lesů. Mnoho stránek je věnováno poškozování lesa, především popisu příčin a průběhu imisně-kůrovcové kalamity 70. a 80. let. Neméně podrobné jsou i texty o obnově lesa včetně záchrany genofondu původní jizeskohorské populace smrku. Stranou nezůstalo ani lesnické školství a osvěta. Těžba a zpracování dřeva je zastoupena kapitolami o vývoji technologií práce v lesích, lesní dopravní sítí, přehledu téměř všech pil, které zde pracovaly a pracují a některým dřevozpracujícím podnikům, mezi nimiž zaujímá přední místo světoznámá firma Detoa v Jiřetíně pod Bukovou. Ke kapitole o papírnách je přiřazen i medailonek Ferdinandova, zvaného v počátcích papírová víska, protože právě papírnická výroba mu vdechla život. V oddíle o lovu a myslivosti se dočteme mj. o starých čihařích, loveckých pobytech kancléře prezidenta republiky na Nové Louce, loveckých chatách, významných trofejích, mysliveckých uniformách i o chovu kožešinových zvířat a sportovním rybářství. Poslední oddíl je věnován zemědělskému využívání krajiny se zaměřením na louky a pastviny. Pohoří je pojato komplexně včetně polské části. Kromě odborných informací, z nichž některé jsou publikovány vůbec poprvé, jako např. o oborách nebo bez příkras popsané pozemkové reformě, zde je i mnoho kapitol, které jistě osloví i ty čtenáře, pro něž není přírodověda hlavním předmětem zájmu. Namátkou jmenujme pověsti o kouzelné moci stromů, legendy o pytlácích a čarostřelcích, přehled jizerskohorských pomníčků s některými nově objevenými detaily, clam-gallasovské uniformy lesníků, výrobu rychnovských krabiček, nebo historii unikátní výzdoby oldřichovského domu, který nyní slouží ekologické výchově. Více než 250 kapitol je zárukou, že každý si přijde na své. Chybět nemohou ani velké reprodukce oblíbených leteckých snímků.

Kniha o dějinách pohlednic a jejich výrobě. První část je věnována "rodičům" pohlednic, jimiž jsou různé gratulace, upomínkové fotografie a veduty a samozřejmě nejčastěji uváděný příklad - korespondenční lístek. Druhá část je zaěřena na výrobu pohlednic. Třetí část se věnuje sběratelství, historii a současnosti filokartistických organizací, třídění sbírek a dataci pohlednic včetně podrobně zpracované časové osy.

Kniha, která chce prostřednictví mozaiky sestavené z fotografických záběrů, střípků lidských osudů a názorů obyvatel přiblížit čtenářům historii i současnost města pod Ještědem.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Jedná se o třetí díl projektu, popisujícího Jizerky ze všech možných úhlů pohledu. Navazuje úzce na předchozí díl, který se zaměřil na botaniku, zoologii a pro zdejší chráněnou krajinnou oblast tak typická rašeliniště. Knihu sestavil kolektiv téměř stovky odborníků. Shrnuje vývoj ochrany přírody a zachycuje současný stav všech chráněných lokalit. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Natuře 2000, ptačí oblasti Jizerské hory, územním systémům ekologické stability, ochraně krajinného rázu, památným stromům a významným krajinným prvkům. Z opatření na podporu ohrožených živočichů jmenujme např. vyvěšování budek pro hnízdění dravců, sov a pěvců, transfer obojživelníků a mravenců, ochranu zimovišť netopýrů, revitalizaci toků, stavbu rybích přechodů a také úsilí zachovat příhodné biotopy pro tetřívka. Další část knihy je věnována ekologické výchově a práci neziskových organizací a dobrovolných ochránců přírody. Oddíl o lesním hospodářství shrnuje vývoj od středověku přes osvícenecké snahy o rozumné využívání lesního bohatství tak, aby se skoncovalo s jeho neřízeným devastováním a zároveň byly zaručeny trvalé výnosy, až po dnešní moderní metody. Své místo zde má i lesnická typologie a kategorizace lesů. Mnoho stránek je věnováno poškozování lesa, především popisu příčin a průběhu imisně-kůrovcové kalamity 70. a 80. let. Neméně podrobné jsou i texty o obnově lesa včetně záchrany genofondu původní jizeskohorské populace smrku. Stranou nezůstalo ani lesnické školství a osvěta. Těžba a zpracování dřeva je zastoupena kapitolami o vývoji technologií práce v lesích, lesní dopravní sítí, přehledu téměř všech pil, které zde pracovaly a pracují a některým dřevozpracujícím podnikům, mezi nimiž zaujímá přední místo světoznámá firma Detoa v Jiřetíně pod Bukovou. Ke kapitole o papírnách je přiřazen i medailonek Ferdinandova, zvaného v počátcích papírová víska, protože právě papírnická výroba mu vdechla život. V oddíle o lovu a myslivosti se dočteme mj. o starých čihařích, loveckých pobytech kancléře prezidenta republiky na Nové Louce, loveckých chatách, významných trofejích, mysliveckých uniformách i o chovu kožešinových zvířat a sportovním rybářství. Poslední oddíl je věnován zemědělskému využívání krajiny se zaměřením na louky a pastviny. Pohoří je pojato komplexně včetně polské části. Kromě odborných informací, z nichž některé jsou publikovány vůbec poprvé, jako např. o oborách nebo bez příkras popsané pozemkové reformě, zde je i mnoho kapitol, které jistě osloví i ty čtenáře, pro něž není přírodověda hlavním předmětem zájmu. Namátkou jmenujme pověsti o kouzelné moci stromů, legendy o pytlácích a čarostřelcích, přehled jizerskohorských pomníčků s některými nově objevenými detaily, clam-gallasovské uniformy lesníků, výrobu rychnovských krabiček, nebo historii unikátní výzdoby oldřichovského domu, který nyní slouží ekologické výchově. Více než 250 kapitol je zárukou, že každý si přijde na své. Chybět nemohou ani velké reprodukce oblíbených leteckých snímků.