V rámci obrozenské literatury představuje reflexivní báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury. Autor v něm nalezl nové možnosti české poezie překonávající puchmajerovskou tradici. Text připravil (včetně první časopisecké verze Vznešenost přirozenosti) a okomentoval Robert Ibrahim. Próza Cesta do Itálie je inspirovaná cestou, již Polák absolvoval jako pobočník rakouského podmaršálka Františka Kollera. Ve svém žánru představuje první velké dílo obrozenské prózy. Naše vydání vychází z textu, který pro Odeon připravil na konci sedmdesátých let Alexandr Stich (pod jménem Felicitas Wünschová) a který revidovala Markéta Selucká. Komentář k Cestě do Itálie napsal znalec dobového českého i evropského literárního kontextu Zdeněk Hrbata. Bloudě mnohým oudolím zdejším, později jsem poznal, že proti vlasti nespravedlivě jsem soudil, zapomena na příjemné a bavné chvojnaté hory, které čistovlnná Sázava protýká, na hrdé, divoké břehy labské k Ousti, na rozmanité venkoviny Adersbachu, a zdálo se mi, že přes ty obrazy, jež zde přirozenost malovala, ve světě není. Mnoho cizích se mnou tak smejšlelo; nicméně každá nepatrnost, kterou v cizině nalezáme, zdá se mnohem dokonalejší a vzácnější než ta sama v české vlasti.

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku. Autoři metodologicky vycházejí z domácí tradice českého strukturalismu a neostrukturalismu, ale přijímají podněty i z ruského formalismu a tzv. ruské školy, z prací vzniklých v rámci mezinárodního projektu Słowiańska metryka porównawcza, americké generativní metriky či francouzské strofiky. Publikace vznikla souběžně s prací na projektu automatické analýzy českého verše. Autoři tak již mohli využít část Korpusu českého verše a opřít svoje teze o statisíce analyzovaných veršových jednotek. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.