Jak daleko můžeme zajít, abychom odhalili tajemství druhých a skryli pravdu o sobě samých? V polovině devadesátých let opouští spisovatel Emilio Renzi svůj neuspořádaný život v Argentině a přijímá pozici hostujícího profesora na prestižní univerzitě v New Jersey. Zde se sblíží se svou kolegyní, inteligentní a přitažlivou Idou Brownovou. Jejich utajovaný vztah však nepředvídatelně ukončí zdánlivě nešťastná náhoda, při níž Ida zemře. Policie začne Idinu smrt vyšetřovat, ale když je případ později uzavřen jako nehoda, Emilio se rozhodne vzít pátrání do vlastních rukou. Jeho pozornost brzy upoutají zprávy o útocích na univerzitní profesory po celých Spojených státech. Čím hlouběji se Emilio noří do Idiny minulosti, tím naléhavěji touží zjistit pravdu: Byla její smrt součástí nějakého plánu? A pokud ano, byla Ida pouhou obětí? Ricardo Piglia ve svém posledním díle mistrně propojuje mnohovrstevnatý román plný literárních odkazů s detektivním příběhem.

Hlavní hrdina románu spisovatel Emilio Renzi pátrá po svém vzdáleném příbuzném a snaží se rozluštit hádanku, jakou historickou roli sehrál tajemník jedné z významných postav argentinských dějin. Byl to hrdina, nebo zrádce? Skrze tyto a další postavy rozvíjí Piglia literární hru, která se dotýká základních traumat argentinské společnosti. Román vznikal v době, kdy se chýlila ke konci vláda argentinské junty (1980) Jorgeho Rafaela Videly. Děj situovaný do 19. století do období vlády diktátora Juana Manuela de Rosase odkazuje nevyhýbavě na realitu Videlova teroru. Prostřednictvím literárních postav zároveň vybočuje z ryze argentinských reálií. V knize se objevuje nejen postava inspirovaná Witoldem Gombrowiczem, ale například i jakýsi literární obraz Franze Kafky. Stejně jako J. L. Borges i Piglia hledá spojnice mezi argentinskou (jihoamerickou) kulturou a kulturou středoevropskou, jíž je fascinován.