Postavení menšin je jednou z nejsložitějších společenských a politických otázek, k jejímž klíčovým aspektům patří kromě zákazu diskriminace a možností používání vlastního jazyka ve veřejném styku právě problematika školství. U menšin lišících se jazykem od většiny, tedy v zásadě u většiny národnostních minorit, představuje školství s výukou v mateřském jazyce zásadní prvek. Tato kniha se věnuje specifické problematice menšin, a to otázce vysokých škol s menšinovým jazykem. Vzdělávání v jazyce menšin na základních, často i středních úrovních škol, je v Evropě poměrně časté, zatímco výuka v menšinových jazycích na nejvyšší - tj. univerzitní - úrovni vzdělání je spíše věcí výjimečnou, a to i u států poskytujících menšinám rozsáhlá práva. Kniha vznikla ve spolupráci Právnické fakulty Univerzity Karlovy (zejména Ústavu právních dějin) a Pedagogické fakulty Univerzity J. Selyeho v Komárne. Jejími autory jsou zejména právníci a historici a pozornost je tak věnována tématům minulosti i současnosti. Publikace chce být příspěvkem k dalším diskusím o národnostní a menšinové problematice, přičemž je určena nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost.

Současné národnostní konflikty v Evropě mají své dávné historické kořeny. Ty mohou sahat i přes tisíc let do minulosti a proto bez znalosti dlouhodobého vývoje nemusejí být vůbec pochopitelné. Kniha Reného Petráše, předního českého odborníka na problematiku národnostních menšin, představuje přehled nejznámějších evropských národnostních sporů v minulosti a současnosti. Obsahuje přehled celkového vývoje menšinové problematiky v Evropě se zaměřením na 20. století, kdy zejména v době mezi světovými válkami představovaly národnostní spory klíčový prvek mezinárodní politiky. Zmíněny jsou i aktuální národnostní otázky, např. napětí na Balkáně, maďarská menšina, irská otázka, komplikovaný problém národností ve Španělsku či nové ruské menšiny po rozpadu SSSR.