Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků. Nálezy stavěly osobnost a dílo velkého spisovatele do nového, překvapivého světla. 99 nejzajímavějších nálezů Stach shromáždil v knize nazvané To že je Kafka? a fundovaně je okomentoval. Množství dosud neznámých fotografií činí z tohoto doplňku k trojdílné Kafkově biografii další jedinečný literární zážitek a bezpochyby i senzaci. "Kdo se zajímá o Kafku a jeho svět, ten ať rychle otevře Stachovu pokladnici…" Radio Bremen, Nordwestradio, Literaturzeit "Čtenář pozná jiného Kafku." NZZ am Sonntag

Série: Franz Kafka

Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie "Roky poznání" zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924. Uvedené období prožívá Kafka ve znamení zhroucení všech hodnot a jistot: První světová válka dokonale otřásla jeho už tak dost podlomenou vírou v lidstvo. Zaniklo Rakousko-Uhersko a z Kafky se stal německý Žid s českým pasem. Propukla u něj tuberkulóza, která ho čím dál tím více omezovala v životě i tvorbě. Ani jeho vztahy se ženami mu nedávaly naději na štěstí: Zrušení druhého zasnoubení v roce 1917 definitivně ukončilo pět let trvající poměr s Berlíňankou Felice Bauerovou. S další snoubenkou Julií Wohryzkovou se Kafka rozešel po necelém roce známosti. Intenzivně si také dopisoval s Milenou Jesenskou, která přeložila do češtiny některé jeho prózy. Poslední ženou jeho života byla Dora Diamantová, seznámil se s ní v roce 1923. Byla jedinou ženou, s níž žil, a ona o něj pečovala až do jeho předčasné smrti v roce 1924. Narůstající Kafkova nejistota, váhavost a pochybnosti také způsobily, že díla z té doby zůstala nedokončená či pouze v rukopisné, dle autora nehotové verzi. To vše Stach líčí živým, napínavým a dynamickým stylem, s panoramatickými pohledy na tehdejší dobu a dobové souvislosti, s překvapivými změnami perspektivy a s téměř scénickými obrazy. Stachovi se v jeho třídílné Kafkově biografii podařilo "proniknout k tajemství světoznámého spisovatele jako dosud nikomu z jeho předchůdců". (Die Zeit) Reiner Stach zůstal věrný svému předsevzetí povýšit biografii na vyšší úroveň - na samostatný literární druh. (Frankfurter Allgemeine Zeitung) Vydání knihy podpořil Goethe Institut.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Série: Franz Kafka

Třídílná biografie o životě a díle jednoho z největších, nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883-1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá. Německý literární historik, který kromě literární vědy vystudoval rovněž filozofii a matematiku, pracoval na třídílném souboru celých osmnáct let. Všechna fakta, každou drobnou jednotlivost pečlivě ověřoval a dokládal, striktně se vyhýbal zaplňování bílých míst v Kafkově životě fikcí, spisovatelovu osobnost a dílo zpodobnil v celé složitosti a komplexnosti. O Kafkovi přitom vypráví nesmírně poutavě, střídá esejistické i vyprávěcí pasáže, zpřítomňuje dobové panorama, každý díl se čte jako román. Roky 1910 až 1915 zachycují intenzivní proměnu Franze Kafky z ovlivnitelného, nevázaného mladíka v odpovědného úředníka, znejistělého a přecitlivělého muže s komplikovaným vztahem k ženám a zároveň v mistra slova, spisovatele, jenž dokázal precizně zachytit své noční můry a prodchnout je zvláštně odtažitým "kafkovským" humorem a ironií. Kafkův život, stále pevně spojený s rodnou Prahou, je ve zmíněném období vytyčen rozhodujícími milníky, které určily Kafkovo další profesní, osobní a umělecké směřování: Kafka se seznamuje, blíže poznává a studuje židovské náboženství, poprvé vystupuje na veřejnosti jako spisovatel, zažívá vypuknutí první světové války a také komplikovaný vztah s Felice Bauerovou, s níž se dvakrát zasnoubil, pokaždé však zasnoubení zrušil a v roce 1917 vztah definitivně ukončil. Je to trovněž doba "strašlivého dvojího života" mezi kanceláří a psacím stolem, na němž Kafka po nocích psal některá svá zásadní díla: povídkový soubor Rozjímání (Betrachtung), který je jeho vůbec první vydanou knihou (1913), povídky Proměna (Die Verwandlung, 1912, publikována 1915), Ortel (Das Urteil, 1912, vydána 1913) a V kárném táboře (In der Strafkolonie, 1914, uveřejněna 1919), románový fragment Nezvěstný (Der Verschollene,1911-1914, vydaný posmrtně), jehož první kapitola vyšla pod názvem Topič (Der Heizer) ještě za Kafkova života v roce 1913, a také nedokončený román Proces (Der Process, 1914-1915, vydaný posmrtně). Reiner Stach využil při práci na druhém svazku své trilogie mimo jiné i pozůstalost Felice Bauerové, kterou objevil v USA, kde Kafkova bývalá snoubenka v roce 1960 zemřela. Vydání knihy podpořil Goethe Institut.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Série: Franz Kafka

Monumentální trojdílný Kafkův životopis napsaný německým literárním historikem Reinerem Stachem je rozsahem, komplexností i významem zcela jedinečné dílo, považované v zahraničí za milník biografické literatury. Autor na něm pracoval celých osmnáct let, Kafku a jeho dílo prozkoumal v širokých dobových, společenských a literárních souvislostech. Přesto jeho dílo není určeno úzkému okruhu "kafkologů". Naopak, Stachův styl je barvitý, živý a čtivý: jako byste četli strhující, napínavý román. První svazek zachycuje Kafkovo dětství a mládí, studia a prvních léta strávená v zaměstnání a zároveň vykresluje velkolepé dobové panorama spisovatelova rodného města, habsburské monarchie i celé střední Evropy. Kafkovy rané roky (1883-1911) rozhodně nebyly dobou pokojnou. Vznikala nová média a technologie - auta, první letadla, pásová výroba, telefon... to vše urychlovalo a měnilo život. Praha byla centrem vášnivých národnostních sporů a napětí, které se vybíjelo i na židovském obyvatelstvu. A uprostřed toho si citlivý Franz vybojovával cestu k duševní samostatnosti a k vlastní literární tvorbě - proti očekávání rodiny a nejednou i navzdory radám přátel. Rozhodující roky života pod mikroskopem: Reiner Stach proměnil Franze Kafku v románovou postavu. Süddeutsche Zeitung Jeden z největších životopisných projektů německé literární historie [...] biografie století. Frankfurter Allgemeine Zeitung Z recenze Hellmutha Karaseka, jež vyšla 27. září 2014 v deníku Die Welt: "Hodina, kdy se Kafka 3. července 1883 narodil, přechází v Stachově podání v grandiózní panorama spletitých dějin Prahy a českého sebepojetí. Tehdejší Praha měla okolo 220 000 obyvatel. Osmdesát osm procent z nich se hlásilo ke katolictví, dvě procenta k protestantské víře a devět procent k judaismu. Doba Kafkova narození se odehrávala ve znamení radikálních změn. Zatímco město uvnitř starých hradeb obývali z valné části Němci a německy mluvící Židé, opodál probíhala nepozorovaná, leč rozhodující změna: předměstí osidloval český proletariát a české sebevědomí rostlo. Pokus předsedy vlády zavést po vyhraných volbách češtinu jako první úřední jazyk ztroskotal na odporu rakouských Němců. Národní mladočeské hnutí se zapletlo s vídeňským antisemitismem německy mluvících rasistů, jako byl Georg Heinrich von Schönerer a starosta Vídně Karl Lueger." " Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.Vydání knihy podpořil Goethe Institut.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie "Roky poznání" zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924. Uvedené období prožívá Kafka ve znamení zhroucení všech hodnot a jistot: První světová válka dokonale otřásla jeho už tak dost podlomenou vírou v lidstvo. Zaniklo Rakousko-Uhersko a z Kafky se stal německý Žid s českým pasem. Propukla u něj tuberkulóza, která ho čím dál tím více omezovala v životě i tvorbě. Ani jeho vztahy se ženami mu nedávaly naději na štěstí: Zrušení druhého zasnoubení v roce 1917 definitivně ukončilo pět let trvající poměr s Berlíňankou Felice Bauerovou. S další snoubenkou Julií Wohryzkovou se Kafka rozešel po necelém roce známosti. Intenzivně si také dopisoval s Milenou Jesenskou, která přeložila do češtiny některé jeho prózy. Poslední ženou jeho života byla Dora Diamantová, seznámil se s ní v roce 1923. Byla jedinou ženou, s níž žil, a ona o něj pečovala až do jeho předčasné smrti v roce 1924. Narůstající Kafkova nejistota, váhavost a pochybnosti také způsobily, že díla z té doby zůstala nedokončená či pouze v rukopisné, dle autora nehotové verzi. To vše Stach líčí živým, napínavým a dynamickým stylem, s panoramatickými pohledy na tehdejší dobu a dobové souvislosti, s překvapivými změnami perspektivy a s téměř scénickými obrazy. Stachovi se v jeho třídílné Kafkově biografii podařilo "proniknout k tajemství světoznámého spisovatele jako dosud nikomu z jeho předchůdců". (Die Zeit) Reiner Stach zůstal věrný svému předsevzetí povýšit biografii na vyšší úroveň - na samostatný literární druh. (Frankfurter Allgemeine Zeitung) Vydání knihy podpořil Goethe Institut.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Třídílná biografie o životě a díle jednoho z největších, nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883-1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá. Německý literární historik, který kromě literární vědy vystudoval rovněž filozofii a matematiku, pracoval na třídílném souboru celých osmnáct let. Všechna fakta, každou drobnou jednotlivost pečlivě ověřoval a dokládal, striktně se vyhýbal zaplňování bílých míst v Kafkově životě fikcí, spisovatelovu osobnost a dílo zpodobnil v celé složitosti a komplexnosti. O Kafkovi přitom vypráví nesmírně poutavě, střídá esejistické i vyprávěcí pasáže, zpřítomňuje dobové panorama, každý díl se čte jako román. Roky 1910 až 1915 zachycují intenzivní proměnu Franze Kafky z ovlivnitelného, nevázaného mladíka v odpovědného úředníka, znejistělého a přecitlivělého muže s komplikovaným vztahem k ženám a zároveň v mistra slova, spisovatele, jenž dokázal precizně zachytit své noční můry a prodchnout je zvláštně odtažitým "kafkovským" humorem a ironií. Kafkův život, stále pevně spojený s rodnou Prahou, je ve zmíněném období vytyčen rozhodujícími milníky, které určily Kafkovo další profesní, osobní a umělecké směřování: Kafka se seznamuje, blíže poznává a studuje židovské náboženství, poprvé vystupuje na veřejnosti jako spisovatel, zažívá vypuknutí první světové války a také komplikovaný vztah s Felice Bauerovou, s níž se dvakrát zasnoubil, pokaždé však zasnoubení zrušil a v roce 1917 vztah definitivně ukončil. Je to trovněž doba "strašlivého dvojího života" mezi kanceláří a psacím stolem, na němž Kafka po nocích psal některá svá zásadní díla: povídkový soubor Rozjímání (Betrachtung), který je jeho vůbec první vydanou knihou (1913), povídky Proměna (Die Verwandlung, 1912, publikována 1915), Ortel (Das Urteil, 1912, vydána 1913) a V kárném táboře (In der Strafkolonie, 1914, uveřejněna 1919), románový fragment Nezvěstný (Der Verschollene,1911-1914, vydaný posmrtně), jehož první kapitola vyšla pod názvem Topič (Der Heizer) ještě za Kafkova života v roce 1913, a také nedokončený román Proces (Der Process, 1914-1915, vydaný posmrtně). Reiner Stach využil při práci na druhém svazku své trilogie mimo jiné i pozůstalost Felice Bauerové, kterou objevil v USA, kde Kafkova bývalá snoubenka v roce 1960 zemřela. Vydání knihy podpořil Goethe Institut.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Monumentální trojdílný Kafkův životopis napsaný německým literárním historikem Reinerem Stachem je rozsahem, komplexností i významem zcela jedinečné dílo, považované v zahraničí za milník biografické literatury. Autor na něm pracoval celých osmnáct let, Kafku a jeho dílo prozkoumal v širokých dobových, společenských a literárních souvislostech. Přesto jeho dílo není určeno úzkému okruhu "kafkologů". Naopak, Stachův styl je barvitý, živý a čtivý: jako byste četli strhující, napínavý román. První svazek zachycuje Kafkovo dětství a mládí, studia a prvních léta strávená v zaměstnání a zároveň vykresluje velkolepé dobové panorama spisovatelova rodného města, habsburské monarchie i celé střední Evropy. Kafkovy rané roky (1883-1911) rozhodně nebyly dobou pokojnou. Vznikala nová média a technologie - auta, první letadla, pásová výroba, telefon... to vše urychlovalo a měnilo život. Praha byla centrem vášnivých národnostních sporů a napětí, které se vybíjelo i na židovském obyvatelstvu. A uprostřed toho si citlivý Franz vybojovával cestu k duševní samostatnosti a k vlastní literární tvorbě - proti očekávání rodiny a nejednou i navzdory radám přátel. Rozhodující roky života pod mikroskopem: Reiner Stach proměnil Franze Kafku v románovou postavu. Süddeutsche Zeitung Jeden z největších životopisných projektů německé literární historie [...] biografie století. Frankfurter Allgemeine Zeitung Z recenze Hellmutha Karaseka, jež vyšla 27. září 2014 v deníku Die Welt: "Hodina, kdy se Kafka 3. července 1883 narodil, přechází v Stachově podání v grandiózní panorama spletitých dějin Prahy a českého sebepojetí. Tehdejší Praha měla okolo 220 000 obyvatel. Osmdesát osm procent z nich se hlásilo ke katolictví, dvě procenta k protestantské víře a devět procent k judaismu. Doba Kafkova narození se odehrávala ve znamení radikálních změn. Zatímco město uvnitř starých hradeb obývali z valné části Němci a německy mluvící Židé, opodál probíhala nepozorovaná, leč rozhodující změna: předměstí osidloval český proletariát a české sebevědomí rostlo. Pokus předsedy vlády zavést po vyhraných volbách češtinu jako první úřední jazyk ztroskotal na odporu rakouských Němců. Národní mladočeské hnutí se zapletlo s vídeňským antisemitismem německy mluvících rasistů, jako byl Georg Heinrich von Schönerer a starosta Vídně Karl Lueger." " Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.Vydání knihy podpořil Goethe Institut.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.