Série: Carverovy povídky

Závěrečným, pátým svazkem Carverových povídek je původní sbírka z roku 1981. Přestože znamenala opravdový průlom v Carverově spisovatelské dráze, autor měl původně dost jinou představu: Gordon Lish, redaktor nakladatelství Alfred A. Knopf a Carverův přítel, mu totiž povídky dost neurvale osekal o více než polovinu a prosadil také tento slavný, chytlavý název, jenž se již několikrát stal inspirací (příkladem je Haruki Murakami, autor knihy „O čem mluvím, když mluvím o běhání“ a mimochodem též Carverův překladatel do japonštiny). Carver si Gordona Lishe přesto i nadále vážil a nikdy neopomněl připomenout to, jak se pozitivně podepsal na jeho kariéře. Události kolem necitlivého zredigování sbírky „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“ nicméně znamenaly konec jejich spolupráce.

Série: Carverovy povídky

Jedině tento čtvrtý z pěti Carverových českých svazků neodpovídá žádné z původních anglických sbírek a zároveň má nejvetší časový i tématický rozptyl. Přináší nejstarší autorovy publikované texty – včetne úplné první povídky, která mu vyšla ve 22 letech – a také pět povídek objevených v pozůstalosti. Knihu uzavírá blok sedmi povídek, které jsou vrcholem Carverova díla a stačily vyjít těsně před jeho smrtí v roce 1988 (tedy zejména ta, jíž Carver postavil pomník sobě i svému oblíbenému A. P. Čechovovi). Z jednadvaceti zahrnutých titulů zde má českou premiéru dvanáct povídek.

Série: Carverovy povídky

Třetím svazkem pětidílného českého vydání všech povídek legendárního amerického spisovatele je sbírka Katedrála, Carverova kniha nejuznávanější, a to nejen díky slavné titulní povídce. Autor se v této sbírce z roku 1983 vymanil z vlivu svého redaktora a vymínil si, že se redakční zásahy mohou týkat jen interpunkce. Toto je tedy Carver "nezkreslený vnějšími vlivy". Doslov k českému vydání dodala Tess Gallagherová, druhá Carverova žena, která "byla přitom".

Série: Carverovy povídky

Takto by se v roce 1981 jmenovala a takto by vypadala druhá velká Carverova sbírka, kdyby ji redaktor Gordon Lish autorovi neseškrtal, nepřepsal a nepřejmenoval na „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“. Zachovala se korespondence obou pánu, ze které vyplývá, že se Carver velmi snažil své dílo uhájit, ale nebylo mu to nic platné: Lish mu z některých povídek vyhodil čtyři pětiny textu. Carver (1938–1988) ještě za svého života některé původní verze vydal, ale v úplnosti nyní „přepsané“ povídky vycházejí poprvé.

Popis není dostupný

Výbor z poezie s doslovem a básněmi Tess Gallagherové, autorovy druhé manželky. Americký spisovatel R. Carver (1939-1988) proslul především jako autor povídek, s nimiž se už český čtenář měl možnost seznámit. Sám Carver si však více než povídek cenil své básnické tvorby, které se průběžně věnoval po celou svou spisovatelskou kariéru. Básně mapují vnější i vnitřní události Carverova soukromého života - rozporuplný vztah k matce, otci, první ženě a dětem, boj se závislostí na alkoholu, zážitky z cest po světě a rybářských výprav, hluboký vztah ke druhé ženě Tess, boj s rakovinou a smíření se smrtí. Podobně jako v povídkách, tak i v básních ještě ve větší zkratce dokáže povýšit banální životní okamžik na moment čehosi posvátného.

Závěrečným, pátým svazkem Carverových povídek je původní sbírka z roku 1981. Přestože znamenala opravdový průlom v Carverově spisovatelské dráze, autor měl původně dost jinou představu: Gordon Lish, redaktor nakladatelství Alfred A. Knopf a Carverův přítel, mu totiž povídky dost neurvale osekal o více než polovinu a prosadil také tento slavný, chytlavý název, jenž se již několikrát stal inspirací (příkladem je Haruki Murakami, autor knihy „O čem mluvím, když mluvím o běhání“ a mimochodem též Carverův překladatel do japonštiny). Carver si Gordona Lishe přesto i nadále vážil a nikdy neopomněl připomenout to, jak se pozitivně podepsal na jeho kariéře. Události kolem necitlivého zredigování sbírky „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“ nicméně znamenaly konec jejich spolupráce.

Jedině tento čtvrtý z pěti Carverových českých svazků neodpovídá žádné z původních anglických sbírek a zároveň má nejvetší časový i tématický rozptyl. Přináší nejstarší autorovy publikované texty – včetne úplné první povídky, která mu vyšla ve 22 letech – a také pět povídek objevených v pozůstalosti. Knihu uzavírá blok sedmi povídek, které jsou vrcholem Carverova díla a stačily vyjít těsně před jeho smrtí v roce 1988 (tedy zejména ta, jíž Carver postavil pomník sobě i svému oblíbenému A. P. Čechovovi). Z jednadvaceti zahrnutých titulů zde má českou premiéru dvanáct povídek.

Třetím svazkem pětidílného českého vydání všech povídek legendárního amerického spisovatele je sbírka Katedrála, Carverova kniha nejuznávanější, a to nejen díky slavné titulní povídce. Autor se v této sbírce z roku 1983 vymanil z vlivu svého redaktora a vymínil si, že se redakční zásahy mohou týkat jen interpunkce. Toto je tedy Carver "nezkreslený vnějšími vlivy". Doslov k českému vydání dodala Tess Gallagherová, druhá Carverova žena, která "byla přitom".

Takto by se v roce 1981 jmenovala a takto by vypadala druhá velká Carverova sbírka, kdyby ji redaktor Gordon Lish autorovi neseškrtal, nepřepsal a nepřejmenoval na „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“. Zachovala se korespondence obou pánu, ze které vyplývá, že se Carver velmi snažil své dílo uhájit, ale nebylo mu to nic platné: Lish mu z některých povídek vyhodil čtyři pětiny textu. Carver (1938–1988) ještě za svého života některé původní verze vydal, ale v úplnosti nyní „přepsané“ povídky vycházejí poprvé.