Nová kniha Radoslava Nenadála obsahuje trojici povídek, motivicky čerpaných z prostředí, v němž je autor bytostně i literárně doma, z prostředí morálních konvencí, předsudků a přetvářky. Komínek vypráví nostalgicky laděný příběh ze staré Prahy na sklonku třicátých let. Tutka jitřivě rozvíjí zkušenost postupného sebeuvědomování vypravěčovy sexuální orientace během dětství a dospívání. Hrobník je naze upřímná zpověď o zmatení citů a hořkém prozření z iluze. Autor Radoslav Nenadál (nar. 1929) je čtenářské veřejnosti znám jako excelentní znalec a překladatel angloamerické literatury (např. T. Capote, E. M. Forster, E. Hemingway, H. James, S. Lewis, H. Melville, W. Styron, J. Thurber, T. Williams), ale i druhou oblastí své tvůrčí aktivity - vlastní prozaickou tvorbou. V té se prosadil již prvotinou Rakvářova dcera a jiné prózy (1985), po ní následovala řada dalších knih - povídek i románů (Dušinky, 1989, My, tě zazdíme Aido, 1991, Gaudeamus, 1994, Ovčáci, čtveráci, 1995, Berany, berany, 1997, Ó, jak jsme jiné, 2001, Hynku, Viléme, Kubelková, 2003, Nebaví, 2003, Vzhůru ke dnu, 2004, O lidech a slepicích, 2013). Je mistrem komorně laděných žánrových obrázků, do nichž umí vdechnout jímavou atmosféru vlastních vzpomínek a citlivé psychologické sebereflexe. Zalidňuje je rázovitými "hrdiny", kteří se pro svůj existenční svéráz ocitli na pomyslné společenské periferii, anebo citově stojí mimo konvence či takzvané dobré mravy. Se svými postavami soucítí, přestože je nechá zakoušet hořkou bezohlednost jejich okolí, nedopřeje jim vítězství, ale jejich prohru podává jako morální memento: vše mohlo být jinak, nebýt lidské zášti, sobectví a nesnášenlivosti. Neboť neschopnost či neochota pochopit druhé a tolerovat je, to je téma, na něž Nenadál setrvale upozorňuje.

Jak se chová hejno vůči odlišnému jednotlivci? Vůči takovému, který se jakkoliv odchyluje od navyklého normálu? Nejčastěji se snaží ho mermomocí přivést k rozumu nebo likvidovat. Anebo aspoň nějak potrestat za to, že si dovolí být jiný, svůj. Trojici povídek této knížky spojuje motiv různorodého násilí. V Únosu se rodina nemůže vyrovnat se situací, že jeden z bratrů dvojčat je homosexuál a žije ve šťastném svazku s partnerem, zatímco jeho blízkým se hroutí konvenční heterosexuální manželství. Návštěvník koncertu vypráví o nenávistné reakci skupinky mladých vůči věkově pokročilým návštěvníkům lázeňského koncertu, jež vyvrcholí smrtelným útokem na jednoho z nich. Havířka je příběhem staré prosté, osaměle žijící ženy, která je pro svůj "selský rozum" trnem v oku soudružské garnituře a jedinou oporou jí je přátelství se slepicí jménem Haviřka. Autor trojice povídek Radoslav Nenadál (nar. 1929) je čtenářské veřejnosti znám jako excelentní znalec a překladatel angloamerické literatury (T. Capote, E. Hemingway, E. Kazan, S. Lewis, I. Shaw, W. Styron, J. Thurber, J. Waine), ale i druhou oblastí své tvůrčí aktivity - vlastní prozaickou tvorbou. Prosadil se již prvotinou Rakvářova dcera a jiné prózy (1985), po ní následovala řada dalších knih - povídek i románů (Dušinky, 1989, My, tě zazdíme Aido, 1991, Gaudeamus, 1994, Ovčáci, čtveráci, 1995, Berany, berany, 1997, Ó, jak jsme jiné, 2001, Hynku, Viléme, Kubelková, 2003, Nebaví, 2003, Vzhůru ke dnu, 2004). Jímavé vypravěčství a zájem o lidské osudy řadí R. Nenadála po bok českých klasiků J. Nerudy, K. Čapka, B. Hrabala či J. Škvoreckého.

Svět českých zbohatlíků před koncem tisíciletí očima Radoslava Nenadála je skutečnou literární pastvou. Vrstevnatý a pitoreskní děj románu rozehrává trojice protagonistů - rychlokvašený milionář Alexandr Berger, majitel bulvárních nakladatelství a filmových ateliérů, jeho manželka Zina, uvyklá nenadálému blahobytu a odvyklá tvrdé realitě, a jejich hospodyně Selicharová, zaujatá, nicméně prostomyslně objektivní pozorovatelka života svých zaměstnavatelů. Jejich světem vládnou peníze podle pravidla čím kdo zachází, tím schází. Satirický moralista Nenadál vytvořil ve své patnácté knize detailně propracovaný obraz našich současníků.

Pět humorně satirických povídek z dílny oblíbeného autora.

Prozaický triptych je autorovou čtrnáctou knihou. Tomáš Hons v novele Nebaví stejně jako Jitka Holanová v Tatínkovi, ale i starý vdovec Béda v Bédovi, řeší otázku, jak naložit se životem, který je nebaví, na který jim už stačí síly. Tomáš volí radikální změnu poté, co projde pitoreskním labyrintem pražského polosvěta a na jeho konci mravně dozrává. Jitka prožije se svým otcem, hudebním skladatelem, nepříznivá léta normalizace a obrat po listopadu 1989, aniž se kdy vzchopí k samostatnému životu. Béda žije vzpomínkami na svou ženu a na legendárního pana rytmistra a před drsnou skutečností, vrcholící katastrofální povodní v létě 2002, volí totální únik. Nenadálovy postavy jsou tragikomické a nesou v sobě jak svůj úděl, tak svůj charakter. Autor nešetří sarkasmem, ač s nimi bytostně soucítí. Jeho vypravěčství zde kulminuje ve zralém výrazu a životné povahokresbě a dosahuje kvalit nerudovsko-hrabalovských.

Povídky známého autora a překladatele zachycují období od druhé světové války po osmdesátá léta. Jejich děj se pohybuje v zákoutích pražského Starého Města a ve vědeckých kruzích.

Ve třech povídkách a jedné novele zažívají hrdinové události, které je vrhají do situací, v nichž nenacházejí řešení. V napjaté atmosféře souběhu okolností sledujeme jejich boj o nalezení aspoň nějakého východiska.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný