Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika "cukru a biče" ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování se nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20. století se rovněž zabývá systémem, institucemi a nástroji, které vytvářely sociálně ochranný rámec péče o české a německé obyvatelstvo v protektorátu. Na příkladech politiky práce, zdraví a rodiny definuje dva základní znaky státního sociálního systému v protektorátu: princip rasismu a princip segregace péče podle národní příslušnosti. Dané téma pak Šustrová zasazuje do širší problematiky kolaborace, legitimity režimu a české národní ideologie. Kniha vychází ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i.

Kniha tematizuje rodinu jako základní prvek společnosti a objekt zájmu státu na poli sociálního inženýrství. V prostoru českých zemí ji v časovém období 1918–1989 ovlivňovaly nejen vnější ekonomické determinanty, ale v rostoucí míře také charakter angažmá státu v politikách, které můžeme vymezit na škále od chudinské péče, přes rasové a eugenické přístupy až po univerzalistické projekty pod heslem „všem a rovným dílem“. Kniha popisuje vývojové tendence v dlouhém časovém horizontu, analyzuje roli aktérů na poli rodinné politiky a nevynechává ze zřetele ani expertní diskurzy ve vztahu ke klíčovým problémům právní regulace rodiny.