Nic není absurdnější než skutečnost. Mezičas rozpadu je neromantickým románem o romantice absurdna, jenž vypráví osud podivínského malíře, který nejraději ze všeho chytá lelky a baští neplavce s octem a cibulí. Tato parodie na romantické příběhy s trefnou satirou ukazuje, že lidé zkrátka nevědí, co v životě doopravdy chtějí. Mezi četnými slovními hříčkami a důmyslnými popkulturními odkazy se skrývá příběh, který čtenáře přiměje smát se i hlouběji přemýšlet.

Předpeklí snu je filozofická novela zasazená do prostředí alternativního politického zřízení, které vyžaduje od občanů zapojení do činností užitečných pro společnost jako celek. O míře užitku rozhodují úředníci a kniha sleduje běžný den právě jednoho z nich. Mezitím se k Zemi blíží kometa… Dílo provokuje čtenáře k vlastním úvahám o řadě sociálních i existenciálních témat. Kniha tak kromě čtivého podání originálního příběhu disponuje rovněž společenským přesahem, tolik aktuálním v době zkratkovitého zpravodajství a záplavě dezinformací.