Atlas Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě je pro českého čtenáře první možností nahlédnout do zatím neviděného světa jedné z vědních disciplín s vlastní terminologií, logikou a estetickými hledisky. Tento obor se nazývá ichnologie a zabývá se mnohem širším spektrem objektů, než jsou zkamenělé šlépěje nebo řady šlépějí. Z nejvýznamnějších dalších "stop" uvedeme doupata, běžně známá ze suchozemských prostředí jako obytné prostory savců. Doupata jako obydlí bezobratlých uvnitř mořského dna jsou však mnohem četnější a rozmanitější. Dále představíme širokou škálu tzv. potravních stop, z nichž uvedeme alespoň takzvané požerky na povrchu mořského dna, stopy po projídání hlubokých partií dna i složité konstrukce sloužící doslova k pěstování a sklizni potravy. Renomovaný ilustrátor pravěkého světa Jiří Svoboda v úzké spolupráci s autorem textu doprovodil knížku desítkou překvapujících pohledů do světa ichnologie. Podobného počinu se prozatím nikdo na světě neodvážil. Knížka může posloužit nejen jako atlas, ale také jako průvodce, protože většina nalezišť vybraných zkamenělých stop dosud existuje a údaje o přístupu k lokalitám jsou v knížce detailně zpracovány.

Druhé desetiletí jednadvacátého století, na které volně navázala neštěstí desetiletí následujícího, se při pohledu zpět nejspíš nestane idylickou momentkou v lidských dějinách, jako jsou například šedesátá léta 20. století. Radek Mikuláš se však ve svých „Vědeckých lekcích“ pro Lidové noviny pokoušel a nadále pokouší běh doby komprimovat tak, aby z něho vystoupily předměty nadějí častěji než jinde všudypřítomné věštby katastrof.

Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Nastoupila nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit, a šance se chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami. Nebo také výsadby okrasných dřevin, které se pak mísí s tím, co nikdo nevysadil, nebo vegetace kolejišť. Psát průvodce novou divočinou, tedy místy, která se velmi rychle proměňují, je obtížný úkol. Geolog Radek Mikuláš a botanik Jan Šturma si vybrali, popsali a fotografovali několik desítek míst v Praze a v jejím okolí, nad kterými se zájemcům o přírodu tají dech, ať už zděšením a hrůzou, nebo obdivem.

Tato kniha-průvodce, která vznikla ze spolupráce sochařky, geologa a historičky umění, nabízí jiný prostor pro vnímání současného umění a představuje umělecká díla, která zasněně čekají na jarní prudké deště či první sníh, než se rozpadnou a splynou znovu s lesem a se zemí... Některá jsou dochována už jen na fotografiích, jiná mají ambice působit jako krajinotvorné prvky v delší časové perspektivě. Jsou tu zastoupeny práce vycházející z hnutí land artu a umění pro veřejný prostor, jejich autoři – často usilující o ekologii výtvarného umění – vymezili čas jejich fyzické existence tím, že je spojili s konkrétním místem ve volné přírodě či venkovské krajině. Jsou volně přístupné, vystavené větrům, mrazu, vodě a času, někdy vytvořené z přírodního materiálu tak pomíjivého, jako je čerstvý sníh nebo listy spadané ze stromů, jindy z kamene, ale i z betonu. V průvodci jsou zachyceny i aktivity pečující o krajinu, některé naznačují i vnímavost k spirituální rovině přírody. Ve většině případů jde o uměleckou tvorbu, která usiluje o nějaký druh rozhovoru s místem, jeho historií či s přírodními kvalitami.

Průvodce Ledové Čechy popisuje a zobrazuje zajímavosti a krásy, které zatím z velké části unikaly pozornosti. Ledové útvary jakožto cíl zimních výletů a estetických zážitků byly dosud omezeny výlučně na ledopády a zamrzlé vodopády. Autor průvodce objevil nečekanou plejádu zajímavých a krásných tvarů, struktur a textur i na zdánlivě fádních, plochých ledech řek, rybníků a údolních nádrží. Součástí některých textů jsou také zcela původní pozorování vzniku ledových jevů, které nejspíše udiví i hydrology, fyziky a chemiky.

Průvodce Ledové Čechy popisuje a zobrazuje zajímavosti a krásy, které zatím z velké části unikaly pozornosti. Ledové útvary jakožto cíl zimních výletů a estetických zážitků byly dosud omezeny výlučně na ledopády a zamrzlé vodopády. Autor průvodce objevil nečekanou plejádu zajímavých a kásných tvarů, struktur a textur i na zdánlivě fádních, plochých ledech řek, rybníků a údolních nádrží. Součástí některých textů jsou také zcela původní pozorování vzniku ledových jevů, které nejspíše udiví i hydrology, fyziky a chemiky.

Turistické průvodce určené pro pohyb pěšky, na kole, na lodi, na lyžích či prostřednictvím koňské síly (živé či pod kapotou) asi nikoho nepřekvapí a je jich na trhu dostatek. Předkládaná publikace je ale v tomto žánru prací doslova průkopnickou, srovnatelného bruslařského průvodce po zamrzlých českých řekách, potocích a rybnících určitě nikde nenajdete. Ve vtipně sepsaném průvodci najde zájemce o tento druh turistiky jak krátké trasy, tak vrcholné bruslařské výlety, jako je například 200 kilometrů dlouhý přejezd Orlické přehrady a souvisejících toků a jen o málo kratší výlet po Lipně. Poutavá a nesmírně důležitá je ovšem i úvodní část, kde se dozvíme, jak tyto výlety podnikat, aniž bychom se přitom utopili.