Seznam knih
Série:
Třicetiletá válka 1618–1648
všechny knihy (31)
Švédský král Gustav II. Adolf, příslušník dynastie Vasa, smělý vojevůdce a jedinečný politik, se už ve své době těšil přízvisku Lev severu. Zvláště mezi protestanty došla pověst hrdého, cílevědomého, energického, inteligentního a zbožného panovníka uznání, nepřiměřené slávy a nekritické glorifikace. Jeho názoroví odpůrci a katoličtí protivníci jej zase nemilosrdně obviňovali z nenasytné ctižádosti a svévole, v neposlední řadě byl v záplavě pamfletů a satirických letáků často osočován z uzurpátorství a tyranie. Lze tohoto nejznámějšího a nejdůležitějšího skandinávského monarchu jednoznačně zařadit a objektivně zhodnotit? Pro historika je dodnes nesnadné vůči této výrazné postavě zajmout nezaujatý postoj a překonat všeobecně uznávané názory a některé neměnné soudy. Gustav II. Adolf zdědil po svém otci Karlovi IX. hned tři války: s Dánskem, moskevským státem a Polsko-litevskou unií. Po celou svou kariéru musel nepokojně putovat od jednoho evropského bojiště k dalším místům ozbrojeného střetnutí, řešit nakumulované mocensko-politické problémy a usměrňovat agresivní chování sousedních vladařů a jejich velmocenské zájmy. Poučil se však z mnohých nezdarů ajako vynikající vojenský organizátor a stratég zreformoval, takticky zdokonalil a úspěšně zmodernizoval švédskou armádu, která zvláště v průběhu třicetileté války budila značný respekt.
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této "Velké válce", jak jí nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejich spojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě. Celá Velká válka s křižáky se odehrála v letech 1409-1411 a měla kromě bitvy u Grunvaldu několik základních etap a dramatických událostí. Vedle hlavních postav Vladislava II. Jagiella, polského krále, a Vitolda, velkoknížete litevského, zde čtenář najde také osudy dalších politiků, vojevůdců a velmistrů. Zvláštní pozornost věnuje autor řádu německých rytířů v Prusku a vnitřnímu vývoji litevského velkoknížectví. S nadhledem hodnotí osudnou porážku křižáků a slavného grunvaldského vítěze. V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno. Pohleďme blíže na tuto dramatickou událost, které se v hojném počtu na obou stranách zúčastnili i válečníci ze zemí Koruny české.
Série:
Třicetiletá válka 1618–1648
Třicetiletá válka byla událostí, která s větší, či menší intenzitou zasáhla nejen regiony evropského kontinentu, ale měla ohlas i v zámoří. Základním problémem vojenské konfrontace bylo mocensko-politické střetnutí proti habsburskému univerzalismu a jeho tendencím na ovládnutí evropského kontinentu, a to s prvky absolutismu, centralismu a ideologické unifikace podle španělského vzoru. První díl je věnován předehrám Třicetileté války, českému stavovskému povstání a potvrzení habsburské suverenity na evropském jevišti. Hlavním periodizačním mezníkem je vydání Restitučního ediktu v roce 1629 a ukončení Dánské války.
Série:
Třicetiletá válka 1618–1648
Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter. Toto bouřlivé období je úzce propojeno také s českou minulostí, protože v konečném výsledku, ve Vestfálském míru, bylo neblaze rozhodnuto v neprospěch české otázky a pobělohorského exilu. Předložená publikace je určena pro poučenou čtenářskou obec. Autor se v ní snažil barvitě zachytit a stručně charakterizovat klíčové problémy a události tohoto dramatického a zajímavého období.
Třicetiletá válka byla událostí, která s větší, či menší intenzitou zasáhla nejen regiony evropského kontinentu, ale měla ohlas i v zámoří. Základním problémem vojenské konfrontace bylo mocensko-politické střetnutí proti habsburskému univerzalismu a jeho tendencím na ovládnutí evropského kontinentu, a to s prvky absolutismu, centralismu a ideologické unifikace podle španělského vzoru. První díl je věnován předehrám Třicetileté války, českému stavovskému povstání a potvrzení habsburské suverenity na evropském jevišti. Hlavním periodizačním mezníkem je vydání Restitučního ediktu v roce 1629 a ukončení Dánské války.
Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter. Toto bouřlivé období je úzce propojeno také s českou minulostí, protože v konečném výsledku, ve Vestfálském míru, bylo neblaze rozhodnuto v neprospěch české otázky a pobělohorského exilu. Předložená publikace je určena pro poučenou čtenářskou obec. Autor se v ní snažil barvitě zachytit a stručně charakterizovat klíčové problémy a události tohoto dramatického a zajímavého období.
