Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici. Přiblíženy jsou například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi, Janu Werichovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledovaní StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stal v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je také věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Popsána jsou utajovaná místa, odkud pracovnici tajné policie sledovali vybrané objekty. Publikace vychází z plenérové výstavy, kterou společně připravilo Muzeum paměti XX. století a Museum Kampa ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Prague City Tourism. The present Czech-English publication publication focuses on the State Security (StB) Surveillance Administration and photographs of notable personalities, important events and places taken by its employees during the Communist regime. For example, the surveillance operations of the State Security against Vaclav Havel, Pavel Kohout, Jan Patočka, Cardinal František Tomašek, František Kriegel, Jan Werich and Western diplomats are presented here. The structures of the Surveillance Administration, its staff, commanders and collaborators are also described, and the service career of Antonin Kavan, who headed the StB Surveillance Administration for several decades, is presented. Further to this, attention is paid to the intelligence technologies used by the StB Surveillance Administration. Last but not least, the secret locations (‘footholds') from which the secret police monitored selected people and events are described here. The publication is based on the open-air exhibition organised jointly by the Twentieth Century Memorial Museum and Museum Kampa in cooperation with the Institute for the Study of Totalitarian Regimes, the Security Forces Archive and Prague City Tourism.

Životopisné vyprávění začíná v roce 1969, kdy se autor a hlavní hrdina knihy v jedné osobě dostane nedobrovolně do osidel vojenské kontrarozvědky. Z nich se mu podaří vyprostit až útěkem na Západ, nechce se ale vzdát své velké lásky, kterou musel opustit v ČSSR, a odváží se riskantního tahu. Ten bohužel nevyjde a on končí v nejtěžším komunistickém žaláři ve Valdicích. Příběh graduje, vstupují do něj mnohé osoby i osobnosti a končí na pověstném Mostě špionů, který proslavil stejnojmenný film s Tomem Hanksem.

Jindřich pochází ze Šluknova, kde se narodil 22. července 1952. Vždy se cítil a cítí být severočeským patriotem. Mnoho na tom nezměnila ani skutečnost, že léta dětství, dospívání a rané dospělosti prožil v Karlových Varech. Pro jeho celkové osobnostní a odborné založení mělo rozhodující význam rodinné zázemí. Od mala jej takto provázel étos Masarykovy první republiky s legionářskou a sokolskou tradicí. Odtud pramení základy jeho hodnotového systému a úcta k historii vlastního národa a státu.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin. Tématem knihy je tedy rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992. Vojenské aspekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány. Tématem totiž není jen samotný organizační vývoj ale i vnitřní stav armády v přelomovém roce 1989, měnící se postavení armády v probouzející se společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na přípravu reforem, či první dílčí stažení Střední skupiny sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 stojí za pozornost nejen diskutované přípravy na vojenský zásah ale i reakce na společenský pohyb uvnitř vojenských útvarů a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila jen pomalu. Došlo ale na zkrácení vojenské služby, zavedení služby alternativní a na jiné významné politické i humanizační reformy. Nový byl zájem veřejnosti, médií i různých zájmových skupin o dění kolem armády. K celkovému obrazu patří i definitivní stažení sovětských vojsk ze země, rozpuštění Varšavské smlouvy či počátky zahraničních misí. Obsah uzavírá dění v přelomovém roce 1992, redislokace a přípravy na rozdělení státu i armády. Kniha by tak mohla být užitečná nejen pro zájemce o vojenskou historii ale i o politické dějiny Československa v zatím málo historicky zpracovaném období, od nějž uplynulo letos třicet let. Tři roky změn ČSLA (ČSA) měly několik rovin. V první řadě šlo o transformaci totalitní armády na demokratickou. Potom to bylo nalezení nové struktury a úlohy armády v měnící se společnosti ale i Evropě a světě. Na to ale nakonec nezbyl ve společném státě již čas. Poslední rovinou bylo hledání národnostní a teritoriální rovnováhy a konečně rozdělení ozbrojených sil v důsledku rozdělení Československa. Kniha je doplněna organizačními i personálními strukturami a životopisy klíčových osobností v jednotlivých obdobích.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný