V knize Temná strana národních států se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek. Srovnávacím způsobem analyzuje vyhánění a etnické čistky před první světovou válkou, resp. těsně po ní, meziválečný status quo, v němž byla vedena napříč evropskými státy debata o ochraně národnostních menšin. Velkou kapitolu představují návrh na řešení národnostních otázek na konci druhé světové války, resp. vyhnání Němců z Polska a Československa. Stranou však neponechává ani vyhánění a transfery obyvatelstva v Sovětském svazu po celé období jeho existence. Své zkoumání problému pak dovádí až do konce 20. věku v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii, přičemž nalézá velké paralely těmito etnickými čistkami a etnickými čistkami na Balkáně v první polovině minulého století. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému a podřídily se tak režimu liberalizace, deregulace a privatizace. Philipp Ther byl svědkem těchto historických proměn, ať už v ulicích Prahy během sametové revoluce, nebo v Polsku a na Ukrajině, kde žil několik let. V této knize přináší zprávu o Novém pořádku na starém kontinentě - a poprvé tak i komplexní analýzu tohoto pořádku z celoevropského hlediska.