Jason Taverner, televizní hvězda, kterou každý den sledují milióny oddaných diváků, se probouzí v levném hotelovém pokoji a následně zjišťuje, že ho nikdo nezná. Bez dokumentů prokazujících pouhou jeho existenci se ocitl v klaustrofobickém policejním světě plném informátorů a udavačů, kde je jen otázkou času, kdy vzbudí pozornost mocných a bude zatčen. Před více než pětačtyřiceti lety vytvořil Philip K. Dick ve své fantazii svět, v němž jsou lidé sledováni na každém kroku. Svět, v němž se nelze vyhnout slídivým očím a žít svobodně. Svět nemálo podobný tomu, ve kterém žijeme dnes… Román Kaňte, mé slzy, řekl policista získal Pamětní cenu Johna W. Campbella a byl nominován na ceny Hugo a Nebula.

Mamlas z maloměsta patří k té méně známé tvůrčí linii autora, který se proslavil svými jedinečnými, mnohokrát zfilmovanými sci-fi příběhy. Je to naturalistický pohled na nižší střední třídu americké společnosti poválečných let a její chování. „Malí“ lidé z rodin, které zásobovaly armádu mladými muži, často z války žili, neboť pracovali pro stát a stát je platil. Po válce však tuto jistotu ztratili a často se ocitli na holičkách, tak jako neslavný hrdina tohoto příběhu Roger Lind. Roger měl však štěstí: za peníze od tchyně si zařídil prodejnu a opravnu televizorů, rodina se jakž takž vzmohla a Rogerova žena Virginia se rozhodla dát syna Grega do lepší školy. Tam Roger potká Liz Bonnerovou, ženu šikovného obchodníka Chika, představitele té lépe situované střední třídy. Když Liz zatouží po Rogerovi a Chic se zakouká do jeho kšeftu s televizory, na rozpad rodiny a ztrátu hodnot a iluzí je zaděláno až sadisticky.

Pozoruhodné politické sci-fi od velmistra tohoto žánru. Vítejte ve Spojených státech amerických a evropských. Po třetí světové válce se USA spojily s Německem, aby čelily třem dalším velmocem: Francouzské říši, Lidové čínské republice a Černé Africe. V čele konglomerátu stojí prezident der Alte, ale skutečnou moc drží "permanentní první dáma" Nicole Thibodeuxová. Ta však už dávno zemřela a roli Nicole sehrávají další a další ženy. A co když prezident vůbec není člověk, ale android? Román Simulakra vznikl v roce 1964 a její vize budoucnosti je bizarní a znepokojivá.

Píše se rok 1962 a patnáct let po americké kapitulaci v Kalifornii vládne japonská okupační správa. Po Spojených státech ale za japonského pobaveného přihlížení a německého běsnění koluje podivná kniha, v níž Spojenci druhou světovou válku neprohráli. Pravda o světě naruby se snad skrývá v narážkách věštební Knihy proměn I-ťing, jejíž náznakovou řeč se snaží rozluštit okupanti, kolaboranti i zahořklí vlastenci. Philip K. Dick získal za jednu ze svých nejpřístupnějších a zároveň nejmnohoznačnějších knih v roce 1963 svou jedinou cenu Hugo za nejlepší vědeckofantastický román, dnes jde o obecně uznávanou klasiku alternativní historie a jako taková se nedávno dočkala rovněž zdařilého seriálového zpracování. Nové ilustrované vydání je opatřeno obsáhlou předmluvou věhlasné spisovatelky Ursuly K. Le Guinové.

Po Planetě, která neexistovala se českým čtenářům představuje již třetí část sebraného povídkového díla Philipa K. Dicka. Podivný ráj obsahuje třiadvacet krátkých próz napsaných v letech 1953 a 1954, tedy stále v raném období Dickovy spisovatelské dráhy, kdy jeho první román teprve čekal na vydání a převážnou část jeho literární tvorby tvořily časopisecky publikované povídky. Soubor obsahuje mimo jiné povídku Zlatý muž, která se v roce 2007 stala předlohou k filmu Next s Nicholasem Cagem v hlavní roli.

Země se na počátku 21. století stává kvůli narůstajícím teplotám téměř neobyvatelnou. Lidé jsou odesíláni do mimozemských kolonií, kde se setkávají s podobně nehostinným prostředím. Jedinou cestou, jak alespoň na okamžik uniknout před zoufalou realitou, je kolektivní spirituální prožitek navozený pomocí nelegálních drog. Z daleké hvězdné soustavy se však vrací obchodník Palmer Eldritch a má pro pozemšťany nabídku: požitím jím dovezené substance se mohou stát stvořiteli a pány vlastních světů.

Po třetí světové válce vznikne kolem arcilotra Carltona Lufteufela náboženská sekta, která svého vůdce nechá prohlásit bohem a dá mu i nové jméno: Deus Irae. Málokdo tohoto temného titána kdy spatřil, ale jeden člověk potom zatouží: je to Tibor McMasters, malíř z malého města v americkém Utahu, který se narodil bez rukou i nohou a provozuje své umění díky robotickým končetinám. Mc-Masters si užívá své proslulosti, ale pak přijde zakázka od nové sektocírkve, aby vymaloval Lufteufelův portrét. Malíř se rozhodne stanout novému bohu tváří v tvář, protože jedině tak ho bude moci zvěčnit pro příští generace.Knihu napsal Philip K. Dick společně s Rogerem Zelaznym.

Philip K. Dick se ve svém románu, který vznikl v roce 1976, ale publikován byl až po autorově smrti, vrací k tématu svých vrcholných děl Valis a Temný obraz. Vystupuje tu hrdina s autorovým jménem, který se chce vyhnout světové válce, rozpoutané vyšinutým prezidentem Spojených států amerických. Jeho přítel právě začal chytat rádiové signály z vesmíru, které by mohly pocházet jednak od příslušníků neznámé civilizace, ale taky od samotného Boha.

Spása ve spreji, tak by se mohl jmenovat tento originální románový žert od mistra kafkovské sci-fi a pronikavého vizionáře groteskní budoucnosti lidstva. Mrtví tu dávají rady živým, a pokud se netřesou o svůj život, obávají se o svou smrt, aby si ji nemuseli zopakovat. Obchod s prodlužováním života po smrti je totiž zatraceně výnosný a velké nadnárodní společnosti si krvavě konkurují. Někdy to dojde hodně daleko, až k atentátu. Kdo ale zůstal živý, a kdo už je po smrti? Někdy si tím nejsou jisti ani sami zabití.

Božskou invazi, druhý díl své gnostické „božské“ trilogie, napsal Dick na sklonku života v roce 1980 a tematicky jí navazuje na svůj předchozí román Valis. V Božské invazi, odehrávající se dvě stě let po událostech zachycených ve Valisu, nechává Dick Boha prohrát souboj se zlem a anděla zla Beliála ovládnout svět. Jedinou nadějí se stává návrat Boha ve formě chlapce počatého kolonistkou nehostinné planety vzdáleného hvězdného systému CY30-CY30B. Podaří se novodobému mesiáši porazit Beliála a všechny jeho pozemské kliky a vymanit lidstvo ze zóny zla? Božská invaze je románem o hledání Boha, člověka a božské podstaty v lidech.

Jeden z nejkontroverznějších románů Philipa K. Dicka, na jednu stranu zatracovaný, na druhou stranu obdivovaný příběh o náboženské sektě, která nalezne svého Mesiáše. Co se stane, když jistá náboženská sekta tak dlouho hledá Mesiáše, až ho nalezne ve dvouletém dítěti jménem Sofie, která jim potvrdí, že celá zemská civilizace je odpradávna řízena inteligencí z vesmíru? Nastane konec světa? Román Valis je možné považovat za sci-fi, ale především je to zamyšlení nad věčným fenoménem – lidským hledáním boha.

První díl sbírky, která celkem zahrnuje 27 dystopicky a hororově laděných sci-fi povídek, vydaných časopisecky v letech 1952—1955 nastiňuje většinu témat, kterými se kultovní sci-fi autor později zabýval ve svých románech: nukleární válku a její dopad na přeživší lidstvo, boj s mutanty a s mimozemšťany, objevování cizích planet a civilizací, zdokonalování a prodlužování lidského života až k absurditě, vynalézání dokonalých drog, bez nichž se nelze obejít, tvoření lidských replik, které jsou ve všem lepší než lidé a dokonce se v krizových situacích chovají lidštěji. Kromě vydařených horůrků a humorných hříček výbor obsahuje chmurně varovné antiutopie o možné povaze naší reality.

Druhý díl sbírky, která celkem zahrnuje 27 dystopicky a hororově laděných sci-fi povídek, vydaných časopisecky v letech 1952—1955 nastiňuje většinu témat, kterými se kultovní sci-fi autor později zabýval ve svých románech: nukleární válku a její dopad na přeživší lidstvo, boj s mutanty a s mimozemšťany, objevování cizích planet a civilizací, zdokonalování a prodlužování lidského života až k absurditě, vynalézání dokonalých drog, bez nichž se nelze obejít, tvoření lidských replik, které jsou ve všem lepší než lidé a dokonce se v krizových situacích chovají lidštěji. Kromě vydařených horůrků a humorných hříček výbor obsahuje chmurně varovné antiutopie o možné povaze naší reality.

Jeden z nejúspěšnějších románů kultovního autora sci-fi. Tentokrát se odehrává v Kalifornii blízké budoucnosti, kde narkomany zabíjí nová, naprosto návyková droga. Antihrdina Bob Arctor, jinak rovněž protidrogový agent Fred, otevírá svůj dům narkomanům a prožívá s nimi vše, co s sebou tato látka přináší. Drogová scéna se ale radikálně změnila a drogy, policie, svět ani smrt už nejsou jako dřív. Ovlivňování vnitřní i vnější skutečnosti drogou je Dickovo věčné téma, ale nikdy nevycházel tolik z vlastní zkušenosti jako v této knize. Na rozdíl od svých ostatních děl tu autor díky zakotvení ve skutečnosti často využívá černého humoru a absurdní grotesky, což z románu dělá nejzábavnější vážnou knihu o drogách.

Vyhledávaný klenot skalních vyznavačů žánru sci -fi i milovníků dobré, inteligentní zábavy. V příběhu, kde se vůbec poprvé objevují slavná Dickova simulakra, hrají slimákoidní Titánci, váleční kolonisté Země, s několika zbývajícími pozemšťany hru zvanou blafák. Nejhorší je, že dokážou měnit čísla karet a taky svou podobu. Můžete v té hře prohrát třeba celou Floridu, ale můžete také něco vyhrát - například atraktivní manželku. Jen si dejte pozor, aby to nebyl převlečený Titánec!

Sci-fi román plný černého humoru o světě, kde se všechno zvrtlo tak, že čas běží obráceně. Následkem bizarního vědeckého experimentu totiž dojde na Zemi k převrácení času – mrtví vstávají z hrobů, mládnou a vracejí se do lůn, ve kterých umírají. Jednou z hlavních postav je „antipohřebák“ Hermes, který vyhledává tyto ožívající a prodává je živým. Jde o existenciálně laděný a chmurně zábavný román protkaný sarkastickými společensko-politickými komentáři.

Dickovy příběhy jsou zpravidla rafinovanou montáží subjektivních realit jednotlivých postav a nenápadně naznačují, že "duševní choroba" zůstává v různé míře existenční součástí reality každého člověka. Podobný problém má i lékař, dr. Eric Sweetscent, hrdina tohoto Dickova podivuhodného románu. Vždyť planeta, na níž žije, se zmítá v nekonečné válce, a navíc jeho žena je závislá na droze, která přenáší své uživatele do budoucnosti či minulosti. Navíc na osudu Sweetscentova nového pacienta závisí osud celé zeměkoule.

Jeden z nejslavnějších sci-fi románů. Rick Deckard je policejním agentem pověřeným likvidací lidských replikantů, dokonalých reprodukcí člověka, používaných pro práci na kolonizovaných planetách. Schopnost empatie a lásky má údajně odlišovat androida od člověka, znamená proto kritérium při selekci podezřelých. Dickovi se v tomto románu podařilo vykreslit velice temný a přesvědčivý svět technicistní budoucnosti, ve které už téměř neexistují živá zvířata, jen umělá, a aby si člověk koupil živé zvířátko, musí si vydělat hodně peněz – třeba likvidací replikantů.

Kniha "To je Wub, kapitáne!" spadá do žánru Romány. Autorem je Dick Philip K.. Obsahuje 432 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Laser" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.