Kniha za pomoci popisu pádových forem i významů jednoho pádu ve dvou jazycích nastiňuje možnosti kognitivně gramatického popisu jazyka a ukazuje i různá zákoutí estonské a finské gramatiky. Zabývá se tím, jak a proč se ustálily různé illativní pádové formy v dnešní standardní estonštině a finštině, v jakém rozsahu se používají a jak lze popsat jejich vzájemné vztahy. Věnuje se také popisu illativního významu v obou jazycích. Zamýšlí se nad pojetím jazykových kategorií i nad pojmem motivace v gramatice jazyka a rozebírá možnosti využití kognitivně gramatických východisek v popisu morfologie těchto dvou jazyků.
