Popis není dostupný

Souhrnné dílo je podloženo hlubokým studiem matematiky, historie, filosofie a vůbec veškerého vědění a umění té které doby. Skládá se ze čtyř knih. První kniha Vědění uloupené bohům olympským objasňuje otevření geometrického světa a zušlechtění geometrie, k němuž došlo v antice. Druhá kniha Prosvětlení cesty k nekonečnu pojednává o vlivech teologie na vznik novověké vědy. Třetí kniha Geometrizace reálného světa se věnuje období od počátku novověké přírodovědy. Završením celého díla je čtvrtá kniha Otevření neeuklidovských geometrických světů.

Série: Nová infinitní matematika

Páteří, byť často skrytou, veškeré infinitní matematiky od jejích počátků až do dnešní doby jsou reálná čísla. Také v nové infinitní matematice hrají tato čísla klíčovou roli. Umístili jsme je až na samu hranici antického geometrického světa, kde by měla zachycovat jeho soudržnost a kontinuitu. Na rozdíl od klasické matematiky ale neklademe tuto hranici až do nějakého strnulého absolutního nekonečna, ale vykládáme ji jako obzor, i když jen jako obzor geometrický.Tím jsme si takříkajíc uvolnili ruce k manipulacím jak s touto hranicí, tak s čísly na ní ležícími. Tak především vhodným posunutím geometrického obzoru lze provést diskretizaci reálných čísel. To znamená vyložit celou třídu reálných čísel jako podtřídu jisté konečné množiny ležící na vhodném posunutém obzoru.Některé kapitoly této knihy lze považovat za úvod k teorii diferenciálů funkcí jedné i více proměnných, k teorii distribucí, analysis situs, a podobně.

Série: Nová infinitní matematika

Zakladatel klasické teorie množin, Georg Cantor, věděl již v roce 1899, že obor všech transfinitních ordinálních čísel není aktualizovatelný. To znamená, že tento obor nelze nahradit množinou vůbec všech těchto čísel. Každou množinu ordinálních čísel lze totiž prodloužit o další takováto čísla. Předvedení neaktualizovatelnosti oboru všech přirozených čísel obsažená v této knize není ani zdaleka tak jednoduchou a nadto snadno akceptovatelnou záležitostí, jako je tomu v případě transfinitních ordinálních čísel. Téměř celá infinitní matematika dvacátého století se totiž o množinu vůbec všech přirozených čísel opírá. Autorova cesta k vytčenému cíli vede Cantorovou teorií množin až k ultraproduktu. Ten mu pak umožnil definovat operátor ultraextenze, který naráz přetváří obor všech množin do nového oboru všech množin, stejně hodnotného, leč od výchozího oboru se lišícího délkou přirozených čísel. Díky tomu lze i množinu všech přirozených čísel prodloužit o mnoho dalších přirozených čísel.

Série: Nová infinitní matematika

Neexistencí množiny všech přirozených čísel infinitní matematika nekončí. Množství nových hodnotných podnětů jí nabízí reálný svět a nemusí je tedy hledat v nějakém bájném absolutním nekonečnu. Již v přirozeném reálném světě je v syrové podobě nekonečno přítomné v neurčitosti a vůbec v neostrosti jevů. Ostatně, pokud jsou poznatky dosavadní infinitní matematiky vůbec aplikovatelné, pak právě na tyto jevy. V idealizované podobě lze pak tyto jevy přirozeného reálného světa uložit do antického geometrického světa, tak jak do něj byly při jeho vzniku uloženy idealizované jevy tvaru a velikosti. V této knize autor podrobněji zpracovává především dva různé druhy těchto jevů.

Série: Nová infinitní matematika

Newtonův a Leibnizův objev infinitezimálního kalkulu je dodnes považován za jeden z největších výdobytků lidského ducha. Je tomu tak právem, neboť matematika jím obdržela metodu nevídané účinnosti, která jí umožnila získávat poznatky výrazně překračující obzor do té doby obvyklého geometrického názoru a novověká evropská přírodověda nepostradatelný nástroj, jemuž vděčí za nejeden ze svých triumfálních úspěchů. Klasická množinová infinitní matematika nekonečně malé veličiny zatracovala a snažila se je z matematiky odstranit. Těžce vydřené výsledky tohoto experimentu zakryly průzračnou povahu nekonečně malých veličin. V této knize je diferenciální počet založený na nekonečně malých veličinách rehabilitován. Užitím výsledků z předcházející knihy lze původní infinitezimální kalkul rehabilitovat v celém rozsahu.

Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu - obecnou (množinovou) topologii. Ta rozšiřuje poznatky (klasické) teorie množin tak, aby bylo možné vytvořit pro celou matematiku jednotný vysvětlující rámec. Jak napsal Maurice Fréchet, jde o "takový obecný pohled, který obsáhne všechny tyto jednotlivé případy", tj. algebru, analýzu i geometrii. První část knihy systematicky probírá hlavní témata topologie. Začíná metrickými prostory, následně podává ekvivalentní vymezení topologie, sleduje axiomy oddělování a spočetnosti, tematizuje Tichonovův součin či -obal a vrcholí obecnou metrizační větou. Snahou při dokazování všech tvrzení je udržet co nejvíce na zřeteli názornou matematiku. Druhá část se zabývá historickým vývojem této disciplíny prostřednictvím studia prací uveřejněných v odborných časopisech a také skrze příběhy samotných topologů od Poincarého či Lindelöfa až po Smirnovači Dieudonného. Ukazuje se, že topologie byla ovlivněna filosofickými směry 20. století, jakými byly realismus, existencialismus nebo strukturalismus; sama si přitom vytvořila intuicionismus, logicismus či formalismus. Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc. (1935-2015) byl profesorem na katedře filosofie Západočeské univerzity v Plzni. Marie Větrovcová, Ph.D. (1977) působí jako odborná asistentka na témže pracovišti.

Nové původní autorské dílo předního českého matematika a filosofa Petra Vopěnky. Text navazuje na myšlenku vydání jeho stěžejního matematického traktátu (Alternativní teorie množin) v českém jazyce. Po mnohaleté práci však nyní čtenář nedostává překlad této knihy, ale nové zpracování a rozvoj základních prvků této teorie s řadou přesahů do epistemologie a filosofie vůbec. Úvodní část knihy je tedy věnována pojmům neostrost a nekonečno a jako základní nástroj pro popis jsou postulovány polomnožiny, jimž je věnována další významná část. Dále se dočtete o pojmu nerozlišitelnost a s ním souvisejícím povstávání topologických tvarů na množstvích. Hlavní část knihy je doplněna dvěma metafyzickými meditacemi. Kniha má ještě tři rozsáhlé dodatky: Alternativní teorii množin, Popis problému aktualizovatelnosti nekonečna a překlad části stati do angličtiny (The problem of actualizability) Kniha se svým významem a pojetím snaží znovu obhájit pojetí poznání jako dobrodružství a vyvést matematiku zpět k filosofii, kam ostatně neodmyslitelně patří.

Popis není dostupný

Kniha umožňující sdílet velký příběh počátků a následující mocnosti a moci matematiky. Brilantní matematické úsudky formulované s historickou znalostí a filosofickým přesahem. Tento titul doplňuje slavné autorovy Rozpravy s geometrií i některé další.

Výbor z textů držitele ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 pro rok 2004.

Kniha profesora Petra Vopěnky Hádání v hospodě je mimořádně zdařilým příkladem živého neakademického filosofování. Rámec „totalitní hospody“ autorovi posloužil nejen jako připomínka života doby minulé, ale i jako východisko k vyjádření řady originálních a hlubokých myšlenek určených pro naši současnost. Neobyčejně podnětné, živě psané a myšlenkově dramatické dialogy tak potěší každého, kdo dokáže prožít radost z poznávání. Prorežimní vědec-technokrat, samorostlý myslitel topič, farář bez státního souhlasu a starý zahradník zde diskutují o povaze reality, smyslu vědy, buddhistické nirváně, středověké vizi vesmíru, duchovním životě rostlin a o řadě dalších pozoruhodných věcí. I sem, do světa hospody, však stále naléhavěji vstupuje vnější svět: cenzura, zákaz pobytu, Charta 77. Příběh hledání pravdy vrcholí a oba světy se nakonec prolnou. Co bude dál? Prof. Petr Vopěnka DrSc. je světoznámým matematikem a polistopadovým ministrem školství. Do povědomí širší veřejnosti se dostal svým monumentálním filozofickým dílem Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Je také držitelem ceny Vize 97 nadace Dagmar a Václava Havlových.

Odmítnuti Newtonova a Leibnizova pojetí infinitesimálního kalkulu matematiky 19. a 20. stol. - vyvolané ať již jejich neochotou či neschopnosti domyslet a dotvořit základni pojmy, o něž se původní pojetí tohoto kalkulu opíralo - bylo jedním z největších omylů nejen matematiky, ale evropské vědy vůbec. Tato první kniha o infinitesimálním kalkulu obsahuje jen základní poznatky z diferenciálního počtu reálných funkcí jedné proměnné, a to přibližně v rozsahu odpovídajícímu známému Úvodu do počtu diferenciálního. Následkem toho jsou všechny pojmy a všechna tvrzeni zde uvedené jednoduše přeložitelné do E, D-analýzy, což si čtenář může ověřit v Dodatku. Tam je uveden návod, podle nějž lze poměrně jednoduše překládat pojmy a tvrzeni, v jejichž formulacích se vyskytuji nejvýše dvě střídající se kvantifikace nekonečně malých čísel.

Kniha volně navazující na dílo Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Na vývoji novověké matematiky nám autor opět odkryje i základní filozofické pilíře myšlení té doby. Kniha zároveň objevuje význam českého baroka pro vznik teorie množin.

Matematická novela o vzniku neeuklidovské geometrie. Autor znýmých pozoruhodných knih na pomezí historie, matematiky a filizofie na základě svých znalostí rekonstruuje tajemný příběh objevitelů nového pohledu na geometrický svět.

Kniha "Meditace o základech vědy" spadá do žánru Romány. Autorem je Vopěnka Petr. Obsahuje 206 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Práh" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Podivuhodný květ českého baroka" s podtitulem První přednášky o teorii množin. Autorem je Vopěnka Petr. Obsahuje 298 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Karolinum" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Páteří, byť často skrytou, veškeré infinitní matematiky od jejích počátků až do dnešní doby jsou reálná čísla. Také v nové infinitní matematice hrají tato čísla klíčovou roli. Umístili jsme je až na samu hranici antického geometrického světa, kde by měla zachycovat jeho soudržnost a kontinuitu. Na rozdíl od klasické matematiky ale neklademe tuto hranici až do nějakého strnulého absolutního nekonečna, ale vykládáme ji jako obzor, i když jen jako obzor geometrický.Tím jsme si takříkajíc uvolnili ruce k manipulacím jak s touto hranicí, tak s čísly na ní ležícími. Tak především vhodným posunutím geometrického obzoru lze provést diskretizaci reálných čísel. To znamená vyložit celou třídu reálných čísel jako podtřídu jisté konečné množiny ležící na vhodném posunutém obzoru.Některé kapitoly této knihy lze považovat za úvod k teorii diferenciálů funkcí jedné i více proměnných, k teorii distribucí, analysis situs, a podobně.

Zakladatel klasické teorie množin, Georg Cantor, věděl již v roce 1899, že obor všech transfinitních ordinálních čísel není aktualizovatelný. To znamená, že tento obor nelze nahradit množinou vůbec všech těchto čísel. Každou množinu ordinálních čísel lze totiž prodloužit o další takováto čísla. Předvedení neaktualizovatelnosti oboru všech přirozených čísel obsažená v této knize není ani zdaleka tak jednoduchou a nadto snadno akceptovatelnou záležitostí, jako je tomu v případě transfinitních ordinálních čísel. Téměř celá infinitní matematika dvacátého století se totiž o množinu vůbec všech přirozených čísel opírá. Autorova cesta k vytčenému cíli vede Cantorovou teorií množin až k ultraproduktu. Ten mu pak umožnil definovat operátor ultraextenze, který naráz přetváří obor všech množin do nového oboru všech množin, stejně hodnotného, leč od výchozího oboru se lišícího délkou přirozených čísel. Díky tomu lze i množinu všech přirozených čísel prodloužit o mnoho dalších přirozených čísel.

Neexistencí množiny všech přirozených čísel infinitní matematika nekončí. Množství nových hodnotných podnětů jí nabízí reálný svět a nemusí je tedy hledat v nějakém bájném absolutním nekonečnu. Již v přirozeném reálném světě je v syrové podobě nekonečno přítomné v neurčitosti a vůbec v neostrosti jevů. Ostatně, pokud jsou poznatky dosavadní infinitní matematiky vůbec aplikovatelné, pak právě na tyto jevy. V idealizované podobě lze pak tyto jevy přirozeného reálného světa uložit do antického geometrického světa, tak jak do něj byly při jeho vzniku uloženy idealizované jevy tvaru a velikosti. V této knize autor podrobněji zpracovává především dva různé druhy těchto jevů.

Newtonův a Leibnizův objev infinitezimálního kalkulu je dodnes považován za jeden z největších výdobytků lidského ducha. Je tomu tak právem, neboť matematika jím obdržela metodu nevídané účinnosti, která jí umožnila získávat poznatky výrazně překračující obzor do té doby obvyklého geometrického názoru a novověká evropská přírodověda nepostradatelný nástroj, jemuž vděčí za nejeden ze svých triumfálních úspěchů. Klasická množinová infinitní matematika nekonečně malé veličiny zatracovala a snažila se je z matematiky odstranit. Těžce vydřené výsledky tohoto experimentu zakryly průzračnou povahu nekonečně malých veličin. V této knize je diferenciální počet založený na nekonečně malých veličinách rehabilitován. Užitím výsledků z předcházející knihy lze původní infinitezimální kalkul rehabilitovat v celém rozsahu.