Povídku Střechy od Vojtěcha Staňka hodnotil jako vedoucí prozaik Alexandr Kliment následovně: "Téma: Návrat do milovaného města. Motiv: Zbavit město ZLA, které představuje zčásti mýtická, zčásti skutečná bytost žijící na střechách ... Tohle civilní polobožstvo se jmenuje Chmurná, slušné lidi vyhání z města, nad nímž prostírá svůj kabát jako příznak a přízrak zkázy. Náš hrdina se snaží v městě kdysi domovském najít spojence pro svůj úkol, ale zůstává osamocen a svoji samotu prožívá v hotelovém pokoji a v kulisách města na pobřeží oceánu, v kulisách, které popisuje s přesvědčivou představivostí a malířskou působností. Chmurná je nepřítel, ale on se chce od nepřítele učit, a proto si nepřítele váží. Úcta k nebezpečnému nepříteli je tu zcela originální myšlenka, která svědčí o originalitě autora nejen ve smyslu formálním. Věta je čistá, věcná, místo metaforiky pracuje s kontrastem a neobvyklým popisem. Příběh končí tragicky, nevinné dítě zabije mstitele, než ten dokáže vykonat svůj záměr. Dobře, zajímavě a krásně napsaná povídka. V příběhu se ozývá láska k romantické novele a absurdním příběhům, psaným ve dvacátých letech minulého století." Oponentka Alexandra Berková dodává: "Ecce scriptor! Staňkova velká literární síla tkví v hlubokém soustředění na věc; tah, napětí, atmosféra vnějšího světa (město) i vnitřního světa hrdiny (statečně překonávaná úzkost), to vše jest zpřítomněno pod lenivým povrchem prosluněného města jako existenciální napětí v pomalých pohybech tanga."

Česko-latinsko-anglický Latinsko-anglicko-český Anglicko-česko-latinský Tento slovník představuje reprezentativní výčet původních druhů z Evropy, Asie, obou Amerik, Austrálie a severní Afriky. Zcela záměrně vynechává hybridy a křížence, protože jednak vznikají stále nové a také by rozsah překynul do neúnosných mezí, a to zejména u okrasných kvetoucích keřů, jako jsou rododendrony a růže, nebo u ovocných dřevin. Zato jsou zde zařazeny i neevropské druhy dřevin, a to proto, že od pozdního středověku přiváželi mořeplavci, objevitelé a kupci do Evropy dřeviny z celého tehdy známého světa a ty se pak stávaly ozdobami parků a zahrad zejména šlechtických sídel, ale i klášterů a univerzit, a dnes je považujeme za přirozenou součást evropské flory. Slovník je určen v prvé řadě překladatelům a tlumočníkům, ale stejně dobře jej jistě využijí i architekti a projektanti, zpracovávající projekty zahraničních developerů, které obsahují i řešení zeleně v daném území (původní druhy, náhradní výsadba apod.). Dále pracovníci ve veřejné správě, zejména odborů životního prostředí nebo regionálního rozvoje, kteří se zabývají posuzováním zahraničních projektů. Může být i zdrojem poznání pro zvídavé návštěvníky botanických zahrad a arboret, stejně jako pro studenty angličtiny, kteří si chtějí rozšířit slovní zásobu v této zajímavé oblasti.

Popis není dostupný