Zlo v čiré podobě. Tak ho představují příběhy nejzrůdnějších vrahů a nejbestiálnějších vražd v historii českých zemí, které Petr Šámal shromáždil do druhého svazku svého bestselleru. Od středověku, kdy Roháčova banda vraždila mimo jiné těhotné ženy, aby si rituálním obřadem zajistila nepolapitelnost, a "česká čachtická paní" Kateřina z Komárova stahovala zaživa své poddané z kůže, přes prvorepublikové vrahy - citově plochého a cynického vrahouna Antonína Weise nebo Svatoslava Štěpánka, který vraždil kvůli fascinaci uřezanými prsy - a vrahy poválečné, z nichž jméno sedminásobného vraha Mrázka přetrvává v paměti lidí podnes, až po Olgu Hepnarovou, která nákladním vozem způsobila masakr na stanici pražské tramvaje, a pedofila Milana Stránského. Ty všechny nakonec spravedlnost dostihla a zemřeli rukou katovou. Ale zlo v čiré podobě se odčinit nedá nikdy a ničím… Traduje se, že poslední chvíle před popravou Olga Hepnarová prožívala velmi intenzívně… K exekuci byla předvedena 12. března časně ráno. Z cely smrti se na Pankráci schází po schodech do sklepení, kde jsou přítomni předseda senátu, prokurátor, náčelník útvaru a lékař. Odsouzené je znovu sdělen ortel a jeho zdůvodnění a poté se otevřou dveře popraviště, což je malá místnost s oprátkou nad propadlištěm. A tehdy, jako by jí to teprve došlo, se Olga Hepnarová, prý ochromena hrůzou, sesypala k zemi, hystericky křičela, kopala a začala se s katovými pomocníky prát a do popravčí komory ji tak doslova museli dovléci. Zklidnila se až po nasazení oprátky. Po signálu zatáhne kat za páku, která ovládá propadlo. Kovový poklop pod odsouzenou se otevře a její tělo padá asi o půl metru níž, ale vzhledem ke krátkému propadu jí není stržen vaz a tělo, jak se popravovaná dusí, se škube několik minut, než nastane smrt. V 6:25 je trest smrti vykonán a v 6:40 je přítomným lékařem konstatována smrt.
