Monografie pojednává o základních projevech procesu modernizace dopravní infrastruktury v 18. a 19. století na příkladu regionu Rakouského Slezska. Z meritorního hlediska se monografie skládá ze dvou samostatných části, z nichž první pojednává o genezi moderní silniční dopravy, která měla dominantní postavení až do chvíle, kdy se prosazuje v rámci tzv. dopravní revoluce doprava železniční. Problematika budování moderní dopravní sítě není vnímána jen úzce oborově jako záležitost ekonomické sféry, ale i jako součást širší problematiky vnitro- i mezinárodně politické a sociální. Ukázka: Silniční robota související s výstavbou nových silnic jistě přispívala k celkovému přetěžování poddaných, ačkoliv zřejmě nepředstavovala jejich hlavní břímě. Zvláště v období válečných událostí (např. za slezských válek či za války sedmileté) byli poddaní často povinováni řadou zásobovacích jízd a mnoho z nich nebylo schopno splnit předepsanou potažní robotu pro ztrátu koní či tažného dobytka. Ve válečném čase proto budování silnic úplně ustávalo, nepočítáme-li vynucené budování provizorních mostů v případě, kdy byly původní zničeny, nebo potřebovala-li některá válčící strana bezpečný přechod přes řeku. Dodnes se nám dochovala např. petice zástupců pozemkových vrchností z Těšínska, kteří se snažili pro sebe i pro své poddané získat úlevy ze stanovené silniční konkurence související s výstavbou erární silnice z Frýdku do Těšína, a to z důvodu celkového válečného poničení a ztráty velkého množství tažného dobytka.
