V posledních desetiletích vstoupila biblistika v metodologii i exegezi do nové etapy, a tak se prof. Petr Pokorný rozhodl celou látku úvodu do Nového zákona zpracovat zcela nově. Kniha napsaná původně pro německou řadu UTB zůstává sice strukturou blízká žánru literárních úvodů (kdo, kdy, kde, pro koho a proč jednotlivé texty sepsal), přesahuje je však důsledným pojednáním teologie jednotlivých spisů a vrstev Nového zákona a přináší též náčrt celkové koncepce novozákonního kánonu.

Hinterland je čtenářsky vstřícná odborná kniha o severočeských pískovcových krajinách - Labských pískovcích, Kokořínsku, Českém ráji a Broumovsku. Pojednává o jejich dlouhodobém vývoji v rozpětí od vrcholu poslední ledové doby po současnost, což na kalendářní časové ose obnáší téměř 20 000 let. Po většinu této nesmírně dlouhé doby nebyly pískovcové krajiny úplně v centru lidského zájmu. Vždy, snad s výjimkou archeologického období střední doby kamenné (mezolitu), to byly spíše "krajiny za okrajem". Zapadákovy. Ale to ještě neznamená, že byly docela opuštěné. V knize se pokusíme ukázat, že po celou dobu hrály velice důležitou roli jako širší součást středoevropských kulturních krajin. A že jsou zajímavé právě tím, jak se v nich netriviálním způsobem proplétá přírodní s kulturním. Knihu ilustruje více než 100 fotografií: od leteckých pohledů, přes panoramatické záběry, momentky z výzkumů, či dokumentace jednotlivých nálezů, po snímky pořízené přes mikroskop - jako například "portrét" pylového zrna, který jsme použili na obálku.

Popis není dostupný

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama)

Série: Rukopisy z Nag Hammádí

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem Kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka Ježíšových výroků navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi, částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu.

Od původního významu řeckých slov evangelium (dobrá zpráva, případně odměna tomu, kdo nese dobrou zprávu) prošel obsah pojmu evangelium na samém počátku křesťanství několika proměnami. Ježíš užíval pravděpodobně hebrejské sloveso s významem „nést dobrou zprávu“, pro Pavla z Tarsu znamenal tento termín označení zvěsti o Ježíšově vzkříšení, Marek, autor nejstaršího evangelia, spojil toto pojetí s výkladem o nejdůležitější části Ježíšova pozemského života a po určité době začali křesťané chápat první větu jeho spisu („Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího“) jako název a později i jako označení svébytného literárního žánru, typu Ježíšových biografií. Na základě výkladu o těchto proměnách pojmu autor přispívá též k zásadní diskusi o okolnostech, za nichž synoptická evangelia a evangelium Janovo vznikala. Jedná se o autorský překlad anglického vydání knihy z roku 2013; kapitoly 4–9 z angličtiny přeložil Pavel Moskala.

Petr Pokorný patří k našim nejznámějším biblistům. Vydal mnoho odborných publikací a zapsal se do srdcí celé řady svých žáků. Řadů let však také spolupracuje s Českým rozhlasem 3 Vltava, pro který připravuje čas od času nedělní Ranní slovo. Nejprve s etrem Kolářem a od roku 2004 s Petrem Vaďurou se zamýšlí nad nedělními perikopami liturgického kalendáře. Právě přepisy těchto pořadů, které s Petrem Pokorným vedl Petr Vaďura, tvoří jádro nové knihy z edice Rozhovory nad biblí. Jestliže v odborných pracích je Petr Pokorný skutečným vědcem, vyrovnávajícím se s množstvím odborné literatury a pečlivě mapujícím každý zákrut biblického textu, je v těchto rozhlasových rozhovorech obdivuhodně srozumitelný a přístupný. Hluboká znalost novozákonní látky mu přitom umožňuje hledět na jednotlivé texty jakoby z nadhledu a vnímat je v širších filosofických i etických souvislostech. Petr Pokorný je nejen biblista, ale také pečlivý pozorovatel doby znepokojený pocitem bezvýchodnosti a nedostatku perspektivy svých současníků. Proto je hlavním motivem jeho úvah naděje, pramenící z hlubokého přesvědčení, že život má smysl, a proto stojí za to jej žít. Pevným bodem dějin i života jednotlivce je mu vzkříšený Kristus, ten pravý člověk, který k žití pravého lidství inspiruje i každého z nás. Knihu doplňuje přepis pořadu o J. B. Součkovi a rozhovor o Pokorného životě a díle, který byl odvysílán na vlnách Českého rozhlasu Plzeň.

Kniha nabízí překvapivé úhly pohledu na geologicky nedávnou minulost a na historické kořeny naší současnosti. Poskytuje vhled do vrtkavé hry procesů a událostí, které v uplynulých tisíciletích formovaly středoevropský prostor. Jádro knihy tvoří delší vědecké eseje, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí příběh naší proměnlivé planety, české krajiny a konkrétních míst. Příroda a civilizace jsou v tomto příběhu rovnocennými partnery. Kniha je určena všem zájemcům o historickou ekologii, biologii - zejména botaniku, geologii, prehistorickou archeologii a krajinu.

Komentář předního českého teologa prof. ThDr. P. Pokorného, DrSc. předkládá ucelený výklad Pavlova listu Efezským. Je určen jak teologům, tak i laikům, čímž nejen kvalitně rozšiřuje počet českých odborných teologických knih, ale také umožňuje lépe pochopit poselství biblického textu.

Kniha "Apoštolské vyznání" spadá do žánru Filozofie. Autorem je Pokorný Petr. Obsahuje 139 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Mlýn" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem Kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka Ježíšových výroků navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi, částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.