Publikace se zabývá rolí, kterou parlamenty členských zemí EU měly a mají jako kolektivní aktér politického systému EU. Vysvětluje historický vývoj tohoto aktérství a poté analyzuje využití instrumentů, které parlamenty dostaly k dispozici Lisabonskou smlouvou. Autor se zaměřuje na praxi kontroly subsidiarity u legislativních návrhů a vysvětluje, proč a do jaké míry se parlamenty na kolektivní kontrole legislativy podílejí. Dochází k závěru, že parlamenty své kolektivní aktérství chápou jako brzdu evropské integrace. Tento závěr autor interpretuje také v obecném politickém kontextu, přičemž zdůrazňuje potřebu kolektivní aktérství parlamentů v EU výrazně zefektivnit a zatraktivnit.

Českému předsednictví Rady EU z první poloviny roku 2009 lze připsat všechna možná přídavná jména. Snad kromě termínu "nudné". Jak pro českou politiku, tak pro EU nebylo šest českých měsíců "ve světle ramp" rozhodně nudnou etapou. Plynová krize, Entropa, vystoupení prezidenta Václava Klause, Barack Obama v Praze a pád vlády - to je výčet mediálně nejvděčnějších událostí českého předsednictví. Publikace "České předsednictví Rady EU - most přes minulost" se snaží jít pod povrch spektakulárních, přeceňovaných a mnohdy dezinterpretovaných událostí, jež provázely české předsednictví. Analýzou příprav, programu, samotného průběhu, ale také předchozího a následujícího mandátu Francie a Švédska kniha nabízí plastické a podrobné zhodnocení českého předsednictví a dospívá k závěrům, které jsou prosty zjednodušující černobílosti. České předsednictví totiž sice nebylo nejlepším v historii evropské integrace, na druhou stranu ale nebylo ani "ever worst presidency", tedy nejhorším předsednictvím všech dob. Publikace je určena nejširší skupině zájemců o problematiku EU, vztahu České republiky k EU a institucí EU. Užití najde jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty, novináře, publicisty či analytiky.

Předsednictví Rady Evropské unie představuje v posledních letech atraktivní a zajímavé téma výzkumu evropských studií. V zahraniční produkci vyšlo několik textů, jež se této problematice věnovaly, v českém prostředí se tak ovšem nestalo. Výjimku představuje pouze sborník autorského kolektivu Ústavu mezinárodních vztahů Jak předsedat Evropské unii? Návrh priorit předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009, který se ovšem zaměřuje především na české předsednictví Rady EU. Předsednictví jako takové ovšem představuje příběh, který se evropskou integrací vine po celou dobu její existence. Komplexně se jej, se všemi dějovými odbočkami, slepými místy a vyústěními pokouší představit publikace Předsednictví Rady EU: příběh půlstoletí. Kniha je zaměřena nejen na vývoj předsednictví a jeho hlavních funkcí, ale také na zhodnocení jeho přínosu pro evropskou integraci. Kromě teoretických kapitol je předsednictví zpracováno také prostřednictvím případových studií. Součástí publikace je také zhodnocení důsledků případného přijetí Lisabonské smlouvy pro budoucnost předsednictví.Petr Kaniok působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Institutu pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Specializuje se na problematiku institucí Evropské unie, euroskepticismus a politické systémy skandinávských států.

Popis není dostupný