Série: Toulky českou minulostí

Série: Toulky českou minulostí

Série: Toulky českou minulostí

Nový, už 14. díl Toulek českou minulostí líčí složitou, avšak překvapivě úspěšnou cestu mladého českého společenství až k ustavení samostatného státu Čechů i Slováků. Kromě bolestných dramat první světové války na evropských frontách i v týlu rozkládající se habsburské říše věnují Toulky hlubší pozornost osobnosti a historické roli Tomáše G. Masaryka a jeho osvoboditelské zahraniční misi. Kniha přináší též hutné portréty nejbližších spolupracovníků TGM E. Beneše a M. R. Štefánka a medailony některých politiků domácích – „mužů 28. října“. Je zdůrazněn význam vzniku československých legií. Vyprávění se neuzavírá okamžikem zrodu ČSR r. 1918, ale stručně shrnuje i následující, pro příští existenci a prosperitu státu nezbytné stabilizační kroky: pacifikaci německých Sudet, urovnání národnostních konfliktů na Těšínsku, málo známý krvavý zápas o Slovensko i obtížný proces začleňování Podkarpatské Ukrajiny.

Série: Toulky českou minulostí

12. díl oblíbeného historického cyklu Petra Hory-Hořejše je portrétní galerií největších českých osobností z časů před 1. světovou válkou. Čtenář v ní najde životní příběhy a portréty řady vynikajících skladatelů v čele s Leošem Janáčkem, malířů (mj. Antonín Slavíček a Jiří Mucha), vědců a lékařů (zejména Josefa Thomayera), ale také mužů ze světa podnikání (Tomáš Baťa, Laurin a Klement). Český panteon osobností není slovníkovým souborem, nýbrž literárním vyprávěním, které si zachovává plnou faktografickou a informační hodnotu. Toulky jsou ilustrovány více než 500 historickými fotografiemi a dokumenty.

Série: Toulky českou minulostí

V 11. svazku populárního historického cyklu autor nabízí především panoramatický obraz "života všední dnů" české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je pestrou faktografickou mozaikou o stylu života a práci, bydlení, školství, platech a výdělcích, cenách, rodině a manželství, trávení volného času i o dalších aktivitách tehdejších lidí. Proto jsou součástí knihy i obdobně pojaté kapitoly o všestranné dějinné proměně a modernizaci Prahy a o počátcích sportu u nás. Ve čtyřech portrétních kapitolách o největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi a v medailonech Vojty Náprstka a jeho mimořádné matky Anny Fingerhutové-Náprstkové se autor programově snaží vrátit do českých dějin neprávem opomíjené, svým významem i dílem však zcela mimořádné osobnosti. Objevnou složkou tohoto dílu je i bohatý a originální obrazový doprovod.

Série: Toulky českou minulostí

Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.

Série: Toulky českou minulostí

Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Rodí se středověká města - střediska řemesel i obchodu. Upevňuje se i český feudální stát, roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím.Druhý díl historického cyklu mapuje dobu od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526).

Série: Toulky českou minulostí

Šestý díl cyklu přibližuje příběhy a postavy českého národního obrození.V období, o němž budeme vyprávět, začali Češi, přidrženi svými historickými osudy, v procesu tzv. národního obrození krok za krokem likvidovat ztráty a manka vůči civilizovanější části Evropy. V jakémsi sebezáchovném pudu tehdy vycítili, kam patří: tíhnutí k západoevropské křesťanské civilizaci zvítězilo

Série: Toulky českou minulostí

Velké příběhy Habsburků na sklonku jejich vládySnad to čtenář přijme a třeba uvítá - Toulky odbočí! O české minulosti v nich mnoho nebude. Autor nás tentokrát zve na cestu za osudy posledních Habsburků. Proč? Byli to přece naši legitimní vládci. A tak se dočteme o Františku Josefovi, jeho matce Žofii, císařovně Alžbětě a mnoha dalších významných osobnostech této doby, kterou uzavřel atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu Žofii v Sarajevu.

Série: Toulky českou minulostí

Od konce napoleonských válek do vzniku Rakouska-Uherska (1815-1867)ak jako v předchozím díle Toulek povedou naše kroky opět převážně první polovinou 19. století. Ohniskem vývoje byla tehdy vyspělejší západní část kontinentu, zejména Francie a Anglie. Odtud se dějinné podněty šířily směrem na východ. A zatímco z Anglie přicházely zejména impulzy průmyslové, Francie sytila Evropu idejemi. V zatím posledním, sedmém díle Toulek, se dočteme o období od konce napoleonských válek do vzniku Rakouska-Uherska (1815-1867).

Série: Toulky českou minulostí

Od časů MarieTerezie do konce napoleonský válekHabsburské dynastii po roce 1700 chyběla panovnická krev. Muži vymírali, noví nepřicházeli. Celkem 56 roků se ve španělské ani rakouské větvi rodu nenarodil chlapec, který by přežil raný věk. A tak mohykán bez dědice císař Karel VI. musel legitimovat tenkrát nezvyklé nástupnictví - po přeslici. Obtížným prosazením tzv. pragmatické sankce nakonec dokázal předat trůn nejstarší z dcer, Marii Terezii. Pátý díl mapuje období od nástupu Marie Terezie (1740) do konce napoleonských válek (1815).

Série: Toulky českou minulostí

Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Dvacetiletý Ludvík Jagellonský byl bleskově poražen v bitvě s tureckými nájezdníky u Moháče a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. A tak brzy po nešťastné bitvě získal českou královskou korunu Ferdinand I. Habsburský.Ve třetím dílu oblíbených Toulek se dočteme o nástupu Habsburků (1526) až k pobělohorskému stmívání (1627).

Série: Toulky českou minulostí

Od bitvy na Bílé hoře do nástupu Marie TereziePobělohorské období českých dějin dodnes podvědomě spojujeme především s rozmanitými zápory a stíny "temna". Ale barokní éra měla ve skutečnosti i mnoho světlých a půvabných stránek, jak začneme v tomto našem vyprávění postupně zjišťovat. Čtvrtý díl líčí období od bitvy na Bílé hoře (1620) do nástupu Marie Terezie (1740).

Série: Toulky českou minulostí

Třináctý, předposlední díl známého historického cyklu se v souboru dílčích témat věnuje období přelomu 19. a 20. století, kdy po dovršení národního obrození mladá česká společnost svou všestrannou aktivitou doháněla vývojové opoždění a některými překvapivými úspěchy či pokroky nabývala sebevědomí, tak potřebného pro brzké obnovení a budování samostatného státu. Nejnovější svazek Toulek přibližuje české výkony na poli techniky, např. počátky letectví (Jan Kašpar), kinematografie (ing. Jan Kříženecký), architektury (světově ojedinělý český kubismus, cestu k modernímu funkcionalismu), literatury (Jaroslav Vrchlický a jeho generace), sochařství (Oto Gutfreund aj. tvůrci). Toulky 13 věnují pozornost i pozoruhodné, v české historické literatuře dosud takřka opomíjené kapitole - konfliktnímu zápasu za vyšší vzdělání, společenské i pracovní uplatnění a rovná práva žen.

Popis není dostupný

Nový, už 14. díl Toulek českou minulostí líčí složitou, avšak překvapivě úspěšnou cestu mladého českého společenství až k ustavení samostatného státu Čechů i Slováků. Kromě bolestných dramat první světové války na evropských frontách i v týlu rozkládající se habsburské říše věnují Toulky hlubší pozornost osobnosti a historické roli Tomáše G. Masaryka a jeho osvoboditelské zahraniční misi. Kniha přináší též hutné portréty nejbližších spolupracovníků TGM E. Beneše a M. R. Štefánka a medailony některých politiků domácích – „mužů 28. října“. Je zdůrazněn význam vzniku československých legií. Vyprávění se neuzavírá okamžikem zrodu ČSR r. 1918, ale stručně shrnuje i následující, pro příští existenci a prosperitu státu nezbytné stabilizační kroky: pacifikaci německých Sudet, urovnání národnostních konfliktů na Těšínsku, málo známý krvavý zápas o Slovensko i obtížný proces začleňování Podkarpatské Ukrajiny.

12. díl oblíbeného historického cyklu Petra Hory-Hořejše je portrétní galerií největších českých osobností z časů před 1. světovou válkou. Čtenář v ní najde životní příběhy a portréty řady vynikajících skladatelů v čele s Leošem Janáčkem, malířů (mj. Antonín Slavíček a Jiří Mucha), vědců a lékařů (zejména Josefa Thomayera), ale také mužů ze světa podnikání (Tomáš Baťa, Laurin a Klement). Český panteon osobností není slovníkovým souborem, nýbrž literárním vyprávěním, které si zachovává plnou faktografickou a informační hodnotu. Toulky jsou ilustrovány více než 500 historickými fotografiemi a dokumenty.

V 11. svazku populárního historického cyklu autor nabízí především panoramatický obraz "života všední dnů" české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je pestrou faktografickou mozaikou o stylu života a práci, bydlení, školství, platech a výdělcích, cenách, rodině a manželství, trávení volného času i o dalších aktivitách tehdejších lidí. Proto jsou součástí knihy i obdobně pojaté kapitoly o všestranné dějinné proměně a modernizaci Prahy a o počátcích sportu u nás. Ve čtyřech portrétních kapitolách o největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi a v medailonech Vojty Náprstka a jeho mimořádné matky Anny Fingerhutové-Náprstkové se autor programově snaží vrátit do českých dějin neprávem opomíjené, svým významem i dílem však zcela mimořádné osobnosti. Objevnou složkou tohoto dílu je i bohatý a originální obrazový doprovod.

Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.

Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Rodí se středověká města - střediska řemesel i obchodu. Upevňuje se i český feudální stát, roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím.Druhý díl historického cyklu mapuje dobu od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526).

Šestý díl cyklu přibližuje příběhy a postavy českého národního obrození.V období, o němž budeme vyprávět, začali Češi, přidrženi svými historickými osudy, v procesu tzv. národního obrození krok za krokem likvidovat ztráty a manka vůči civilizovanější části Evropy. V jakémsi sebezáchovném pudu tehdy vycítili, kam patří: tíhnutí k západoevropské křesťanské civilizaci zvítězilo

Velké příběhy Habsburků na sklonku jejich vládySnad to čtenář přijme a třeba uvítá - Toulky odbočí! O české minulosti v nich mnoho nebude. Autor nás tentokrát zve na cestu za osudy posledních Habsburků. Proč? Byli to přece naši legitimní vládci. A tak se dočteme o Františku Josefovi, jeho matce Žofii, císařovně Alžbětě a mnoha dalších významných osobnostech této doby, kterou uzavřel atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu Žofii v Sarajevu.

Od konce napoleonských válek do vzniku Rakouska-Uherska (1815-1867)ak jako v předchozím díle Toulek povedou naše kroky opět převážně první polovinou 19. století. Ohniskem vývoje byla tehdy vyspělejší západní část kontinentu, zejména Francie a Anglie. Odtud se dějinné podněty šířily směrem na východ. A zatímco z Anglie přicházely zejména impulzy průmyslové, Francie sytila Evropu idejemi. V zatím posledním, sedmém díle Toulek, se dočteme o období od konce napoleonských válek do vzniku Rakouska-Uherska (1815-1867).

Od časů MarieTerezie do konce napoleonský válekHabsburské dynastii po roce 1700 chyběla panovnická krev. Muži vymírali, noví nepřicházeli. Celkem 56 roků se ve španělské ani rakouské větvi rodu nenarodil chlapec, který by přežil raný věk. A tak mohykán bez dědice císař Karel VI. musel legitimovat tenkrát nezvyklé nástupnictví - po přeslici. Obtížným prosazením tzv. pragmatické sankce nakonec dokázal předat trůn nejstarší z dcer, Marii Terezii. Pátý díl mapuje období od nástupu Marie Terezie (1740) do konce napoleonských válek (1815).

Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Dvacetiletý Ludvík Jagellonský byl bleskově poražen v bitvě s tureckými nájezdníky u Moháče a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. A tak brzy po nešťastné bitvě získal českou královskou korunu Ferdinand I. Habsburský.Ve třetím dílu oblíbených Toulek se dočteme o nástupu Habsburků (1526) až k pobělohorskému stmívání (1627).

Od bitvy na Bílé hoře do nástupu Marie TereziePobělohorské období českých dějin dodnes podvědomě spojujeme především s rozmanitými zápory a stíny "temna". Ale barokní éra měla ve skutečnosti i mnoho světlých a půvabných stránek, jak začneme v tomto našem vyprávění postupně zjišťovat. Čtvrtý díl líčí období od bitvy na Bílé hoře (1620) do nástupu Marie Terezie (1740).

Třináctý, předposlední díl známého historického cyklu se v souboru dílčích témat věnuje období přelomu 19. a 20. století, kdy po dovršení národního obrození mladá česká společnost svou všestrannou aktivitou doháněla vývojové opoždění a některými překvapivými úspěchy či pokroky nabývala sebevědomí, tak potřebného pro brzké obnovení a budování samostatného státu. Nejnovější svazek Toulek přibližuje české výkony na poli techniky, např. počátky letectví (Jan Kašpar), kinematografie (ing. Jan Kříženecký), architektury (světově ojedinělý český kubismus, cestu k modernímu funkcionalismu), literatury (Jaroslav Vrchlický a jeho generace), sochařství (Oto Gutfreund aj. tvůrci). Toulky 13 věnují pozornost i pozoruhodné, v české historické literatuře dosud takřka opomíjené kapitole - konfliktnímu zápasu za vyšší vzdělání, společenské i pracovní uplatnění a rovná práva žen.