Před 35 lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? A čím muže být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? To jsou jen některé z otázek, k nimž se vrací kniha s názvemDisidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii,kterou jako editor připravil historik a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často necekaných perspektiv zabývají přední čeští intelektuálové a bývalí disidenti. Kniha není jen kronikou obtížné transformace satelitů a gubernií sovětsko-ruského impéria ve svobodné a suverénní země, ale zároveň pokusem o reflexi posledního desetiletí, kdy se znovu rozhořel zápas mezi demokracií a totalitarismem. Specifickým způsobem se to zrcadlí i v rozhovorech, které editor vedl s některými členy autorského týmu a dalšími významnými disidenty. Úvodní slovo napsala před časem zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová. Publikace představuje dialogický a provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu. Autorkou ilustrace na obálce je Kateřina Sidonová, publikaci doprovázejí fotografie Pavla Hrocha a karikatury výtvarníka Jiřího Slívy.

Popis není dostupný

Před 35 lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? A čím muže být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? To jsou jen některé z otázek, k nimž se vrací kniha s názvemDisidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii,kterou jako editor připravil historik a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často necekaných perspektiv zabývají přední čeští intelektuálové a bývalí disidenti. Kniha není jen kronikou obtížné transformace satelitů a gubernií sovětsko-ruského impéria ve svobodné a suverénní země, ale zároveň pokusem o reflexi posledního desetiletí, kdy se znovu rozhořel zápas mezi demokracií a totalitarismem. Specifickým způsobem se to zrcadlí i v rozhovorech, které editor vedl s některými členy autorského týmu a dalšími významnými disidenty. Úvodní slovo napsala před časem zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová. Publikace představuje dialogický a provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu. Autorkou ilustrace na obálce je Kateřina Sidonová, publikaci doprovázejí fotografie Pavla Hrocha a karikatury výtvarníka Jiřího Slívy.

Karlštejn, klenot mezi českými hrady založený naším nejvýznamnějším panovníkem, vstoupil během staletí do legend a pověstí. Tři desítky těch nejznámějších, věnovaných nejen královskému útočišti, ale také jeho blízkému okolí a místům s ním spjatým vybral a současným jazykem převyprávěl historik Petr Hlaváček. Sbírku roztodivných příběhů provází jemný humor kreseb Jiřího Slívy.

Popis není dostupný

Cílem knihy Vytěsněná Evropa je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi „vytěsněnou Evropou". Evropské, či dokonce prozápadní aspirace těchto zemí jsou zřetelné, ovšem Evropská unie, USA a NATO na ně reagují s opatrností, zejména kvůli rostoucí asertivitě východních velmocí. Nad pomyslnou mapou „vytěsněné Evropy" hledal autorský tým odpovědi na řadu aktuálních otázek. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde mohou hrát Rusko, Čína, Turecko či Írán? Proč i země visegrádské čtyřky váhají nad svým eurounijním a západním ukotvením? A je řešením evropské „východní otázky" posílení geopolitické jednoty Západu?

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kolektivní monografie je členěna do tří tematických bloků. V prvním oddíle nazvaném Theologia et Philosophia je zaraženo šest studií, a sice tři teologické (S. Hlaváč, L. Nosek, B. J. Štivar), zaměřené na nejstarší dějiny františkánství, a následně tři filosofické k tématům souvisejícím s první i druhou scholastikou (L. Lička, P. Dvořák, T. Machula). Druhý oddíl knihy, pojmenovaný Ars et Memoria, reflektuje široký kontext františkánského umění a memoriální kultury, ať už jde o vztah liturgie a architektury (K. Mezihoráková), nejstarší dějiny českého františkánství (M. Ollé, J. Pařez), problematiku klášterních knihoven (M. Hradilová), nebo otázky prosopografické (P. Kotau), ikonografické (M. Opatrná), případně věnované řádovým vizitacím (P. M. Matějka) a poutnictví (Magdalena Štěrbová). Třetí a poslední oddíl kolektivní monografie je uvozen názvem Missio et Controversia, neboť mapuje dějiny františkánských misií do Svaté země (P. Hlaváček) a Číny (V. Liščák), stejně jako františkánskou reakci na evropské reformace (O. Halama, P. M. Matějka, P. Hlaváček) nebo kontroverze uvnitř samotné františkánské řeholní rodiny (M. Brčák). Výsledkem našeho snažení je mnohovrstevnatá kniha, která uchopuje dějiny františkánství v kontextu teologickém, filosofickém, uměnovědném a ikonografickém či architektonickém, a zároveň představuje příspěvek k problematice obecných náboženských a intelektuálních dějin středověku a raného novověku.

Uplynulo již třicet let od pádu komunismu a sovětsko-ruské hegemonie ve střední Evropě, a tudíž i od obnovení státní svrchovanosti a demokracie v Československu, respektive v České republice. Zároveň jsme si připomenuli 20. výročí přistoupení Česka k Severoatlantické alianci a patnáct let členství v Evropské unii, které představují naše jednoznačné ukotvení ve strukturách Evropy a obecně Západu, jehož jsme opětovně spolutvůrci. Výše uvedená výročí jsou významným podnětem ke kritickému bilancování onoho českého třicetiletí (1989–2019), u jehož počátků stojí annus mirabilis 1989 a události s ním spojené, zejména pak rozval obludného sovětsko-ruského impéria (1989–1991). Aktuálně jsme však v Česku a středoevropském regionu svědky určité nejistoty ohledně fungování liberální demokracie, procesu evropské integrace a vývoje západní civilizace, ačkoliv ve srovnání s jinými civilizačními okruhy je dialogický, reflexivní a sebekritický Západ stále ještě docela slušnou civilizací. Také z těchto důvodů vznikla publikace s kunderovským názvem Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, která se pokouší o kritické ohledání naší aktuální (nejen politické) situace a identifikaci důležitých vývojových tendencí. Nevyhýbá se ani formulování vizí a cílů či rovnou národních zájmů, jejichž naplnění by mohlo být významné pro dobrou budoucnost České republiky a Čechů jakožto sebevědomého politického národa. A to vše u vědomí historických kořenů některých fenoménů a zároveň v evropském a západním (či globálním) kontextu. Autory jednotlivých esejů, reflexí a studií jsou (v abecedním pořadí) Václav Bělohradský, Petr Drulák, Martin Ehl, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Hauser, Martin Hála, Petr Hlaváček, Helena Langšádlová, Peter MacDonagh, Monika MacDonagh-Pajerová, Alexandr Mitrofanov, Karel B. Müller, Václav Němec, Petr Pazdera Payne, Jakub Patočka, Jiří Pehe, Petr Pithart, Petr Placák, Dušan Radovanovič, Michael Romancov, Tomáš Sedláček, Jiří Schneider, Kateřina Šafaříková, Pavel Šafr, Vladimír Špidla, Jan Urban, Arnošt Veselý a Michael Žantovský.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Proč nastal po roce 1945 český "rozvod" se Západem? Jaký byl život za "železnou oponou"? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová "studená válka"? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill? I na takové otázky hledá odpověď kniha "Rozdělený svět?", která vznikla u příležitosti 70. výročí dvou slavných řečí Winstona Churchilla proslovených roku 1946 - ve Fultonu o "železné oponě" a v Curychu o Spojených státech evropských. Vedle odborných studií, reflektujících vznik "železné opony" a její vliv na život v tehdejším Československu, obsahuje kniha i eseje k aktuální situaci v Evropě a Česku, jejichž autory jsou Johann P. Arnason, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Roman Joch, Olga Lomová, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Tomáš Sedláček a Milan Znoj.

Popis není dostupný

Jedním z dosud málo reflektovaných fenoménů pozdního středověku je kult Čtrnácti sv. Pomocníků, který výrazně ovlivňoval přinejmenším středoevropské spirituální klima 13. až 16. století. Kult zpočátku variabilní světecké skupiny, složené převážně ze starokřesťanských světců a světic, se od 14. století intenzivně šířil ze svého centra mezi Kremží, Pasovem, Řeznem a Brixenem do dalších rakouských, bavorských a franckých oblastí. Své definitivní ukotvení získal na základě údajných zjevení Dítěte Ježíše a Čtrnácti sv. Pomocníků, k nimž došlo v letech 1445/1446 na území cisterciáckého opatství Langheim v Horních Francích v bamberské diecézi. Od tohoto okamžiku, kdy se také zrodilo slavné poutní místo Vierzehnheiligen, se kult rychle šířil všemi směry, takže na začátku evropských reformací se vyskytoval v rozsáhlé oblasti od Dánska po Itálii a od Francie po Uhry. Navíc výrazněji než jiné obdobné kulty vzbuzoval zájem společenských elit, včetně těch aristokratických a intelektuálních. Práce se zabývá jak vznikem, tak šířením kultu Čtrnácti sv. Pomocníků, jakož i analýzou fungování hlavních poutních center kultu v Horních Francích a Durynsku, ale i v severozápadočeské Kadani, podporované aristokratickým rodem Hasištejnských z Lobkowicz. Samostatná kapitola je věnována expanzi kultu do dalších regionů Evropy, zejména pak výběru artefaktů reprezentujících zmíněnou christocentrickou dimenzi tohoto fenoménu. Monografie je koncipována jako interdisciplinární, s širokým využitím literárního a ikonografického materiálu z širší střední Evropy.

Projekt evropské integrace Evropská unie prožívá svou krizi, která je zároveň novou šancí k promýšlení budoucnosti. Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy. U příležitosti 10. výročí našeho členství v EU tak čtenáři dostávají do rukou jakýsi manuál, který je nejen rekapitulací, ale též formulací českých vizí evropské budoucnosti, a to v kontextu historickém, filosofickém, religionistickém, kulturním, politickém a politologickém, sociologickém, právním i ekonomickém.

Fotografii na obálce pořídila roku 1941 v protektorátní Praze agentura Centropress. Publikována byla v antisemitské knize Tajemství pražského hřbitova (Praha 1942), která je překladem části kontroverzního románu Biarritz, jehož autorem měl být John Retcliff. Za pseudonymem se skrývá německý spisovatel a sveřepý antisemita Herrmann Goedsche († 1878), uctívaný nacionálními socialisty. Fotografie je propagandisticky inscenována a představuje koláž skutečných židovských obyvatel Prahy. Ti měli být nejprve vizuálně vytěsněni a tím izolováni v rámci pražské městské komunity, aby pak byli z jejího středu odstraněni také fyzicky a nakonec zavražděni v koncentračních táborech. Snímek je tak symbolickým úvodem ke knize Vytěsněná elita, jež se snaží upozornit na významné osobnosti Německé univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti nacionálně-socialistickým a později i komunistickým režimem.

Popis není dostupný

Kdo je to intelektuál? Co a kde je veřejný prostor? Proč jsou intelektuálové na světě? Má být intelektuál skeptický? A intelektuálka? Je český intelektuál neviditelný? Je angažovaný intelektuál reliktem minulosti? Těmito a podobnými otázkami se zabývá soubor esejistických i odborných pojednání, který reaguje na problémy, které veřejně i vnitřně řeší akademická obec i občanská veřejnost. Autorský kolektiv je natolik pestrý (profesně, generačně, názorově, hodnotově), že čtenář nemůže očekávat nějaké definitivní odpovědi. Cílem knihy je spíše kladení nových otázek a promýšlení důležité dimenze života současné české společnosti. Svými texty do knihy přispěli Pavel Barša, Milena Bartlová, Václav Bělohradský, Václav Cílek, Jan Čulík, Vladimíra Dvořáková, Petr Fischer, Ivan Gabal, Petr Hlaváček, Břetislav Horyna, Václav Hořejší, Karel Hvížďala, Roman Joch, Stanislav Komárek, Antonín Kostlán, Mikuláš Lobkowicz, Olga Lomová, Jan Palouš, Jiří Pehe, Jaroslav Peregrin, Miloslav Petrusek, Petr Pithart, Martin Potůček, Jacques Rupnik, Tomáš Sedláček, Jan Sokol, Michal Stehlík, David Storch, Jiřina Šiklová, Ondřej Šteffl a Stanislav Štech.

Popis není dostupný

Pod společným označením Zmizelé Čechy/Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu genia loci, na jehož utváření se podílely dnes již nedochované výtvory lidských rukou. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

První svazek nové ediční řady Europaeana Pragensia, zabývající se (nejen) českým františkánstvím a jeho aktivitami, přesahujícími geografické, kulturní a náboženské hranice Evropy a západního křesťanstva ve středověku a raném novověku. Kniha vychází u příležitosti 800. výročí založení Řádu Menších bratří - františkánů.

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu. Nejinak je tomu i v případě knihy Petra Hlaváčka a Jaroslava Pachnera věnované proměnám západočeského města Kadaně. Text knihy je doplněn téměř dvěma stovkami unikátních archivních fotografií.

Popis není dostupný

Sborník příspěvků z konference pořádané ve dnech 16. - 18. června 2004 v Ústí nad Labem.

Popis není dostupný

Popis není dostupný