Nejslavnější hokejisté všech dob v nejpřehlednějším vydání. Víte, který hokejista dokázal na bruslích vyvinout rychlost přes 40 km za hodinu; kdo byl náhodným vynálezcem zahnuté čepele hokejové hole; čemu se v hokejové hantýrce říká semafor nebo motýlí styl a jak se Wayne Gretzky stal nejlepším hokejistou všech dob, i když se v NHL zprvu domnívali, že kvůli drobnější postavě není dostatečně fyzicky vybavený? Dozvíte se, jak byl slavný československý hokejista obviněn z protistátního spiknutí a dostal trest patnáct let; jak jeden z nejslavnějších brankářů měl svou první hokejku vyrobenou z kořene stromu, rád nosil vlastnoručně upletená oblečení a jak jiný skvělý brankář vstřelil jako jediný na světě tři góly. Zjistíte, který český hokejista rád ve volném čase maluje a své obrazy vystavuje v galeriích a kdo byl tak všestranným sportovcem, že reprezentoval svou zemi nejen v ledním hokeji, ale také ve fotbalu a v golfu, stal se mistrem ve vodním lyžování a byl i vyhlášeným designerem golfových hřišť. Neunikne vám ani, co je Pasta88 a komu se přezdívá Kapr, Vévoda nebo Ježek. Přečtěte si vše zajímavé a důležité o největších hvězdách světového hokeje dvacátého a jednadvacátého století.

Nejslavnější fotbalisté všech dob v nejpřehlednějším podání. Víte, že Lionel Messi trpěl jako dítě poruchou růstu, že držitel Zlatého míče nejlepšího fotbalisty roku se stal prezidentem své země a že Petr Čech hrál v devíti letech v televizním seriálu jednu z hlavních rolí? Dozvíte se, kdo je rekordmanem v počtu vlastních gólů, který fotbalista má přezdívku Černý panter, komu je přičítán vynález tzv. padajícího listu nebo co znamená robinzonáda či placírka. Přečtěte si vše zajímavé a důležité o největších hvězdách světového fotbalu dvacátého a jednadvacátého století. Spisovatel Petr Feldstein a ilustrátor Jiří Votruba vás v netradičním Fotbalovníku provedou pozoruhodnými osudy 66 nezapomenutelných osobností nejpopulárnějšího sportu planety.

Proč sedm hráčů Slavie skončilo při derby se Spartou s dvojkou z chování? Proč princezna z Walesu změnila navždy délku maratonu? U které světové krasobruslařky odhalila FBI objednaný fyzický útok na její soupeřku? Jak je možné, že tenistce Hedwig Rosenbaumové stačilo jediné vítězství k zisku dvou olympijských medailí? Kdo tedy vytvořil ženský světový rekord ve skoku vysokém, žena, nebo muž? Jak žižkovský řezník a uzenář Franta Nekolný dobyl Ameriku a stal se národním hrdinou? Proč bylo osudové pro hráče Manchestru United, že jejich letadlo vzlétlo o hodinu později? Která atletka měla krásnější nohy než Marilyn Monroe? Jak je možné, že se příbuzná Victora Huga během jediného večera stala olympijskou vítězkou a hned vzápětí zahrála klavírní koncert v slavné Royal Albert Hall? Jak se Lata Brandisová stala první a dosud jedinou ženou, která vyhrála Velkou pardubickou?  Odpovědi na tyto a další neméně zajímavé otázky čekají čtenáře ve čtyřiceti dvou příbězích z historie světového a českého sportu. Svá dramata na těchto stránkách prožívají osobnosti známé i dnes již zapomenuté, nechybí ani perličky z počátků slavných sportovních soutěží. Kniha napsaná sportovním publicistou, autorem řady knih se sportovní tematikou a spoluautorem televizních sportovních pořadů, je zábavným a objevným čtením. A díky své rozmanitosti jasně dokládá, že sport ve všech svých podobách byl, je a bude důležitou součástí lidského společenství.

Kniha 21 návratů do olympijské historie vychází v jednadvacátém roce 21. století a připomíná některé z bezpočtu příběhů, které se při nich a v souvislosti s nimi odehrály. Vypráví mimo jiné o tom, jak první český diskobolos získal v Paříži v posledním roce 19. století stříbrnou medaili. Jak v Antverpách o dvacet let později dopadli při své olympijské i reprezentační premiéře českoslovenští fotbalisté. Jak sedm našich sportovců, pro jejichž účast na hrách musely být uspořádány finanční sbírky, přivezlo z Los Angeles 1932 čtyři medaile. Proč jeden náš olympionik kvůli svému kádrovému škraloupu málem neodcestoval do Helsinek 1952 a kdo se za něj postavil. Nebo díky čemu a za jakých okolností byla nejúspěšnější účastnicí her v Melbourne 1956 šestatřicetiletá maďarská gymnastka. Všichni hrdinové měli jedno společné. Každý považoval svou účast na letních olympijských hrách za vrchol svého sportovního snažení. Za příležitost změřit síly s nejsilnějšími soupeři, touhu vybojovat nejcennější medaile. Jsou to ale také příběhy o lidské sounáležitosti, přátelství a vzájemné toleranci.

Popis není dostupný

Vlasta Burian, Johnny Weissmüller, Erich Tylínek, Sonja Henie, Lino Ventura, Dick Francis, Bud Spencer, Jurij Vlasov, Josef Nálepa, Toller Cranston. V pořadí daném rokem jejich narození obsahuje kniha deset příběhů těchto osobností, které svůj život zasvětily dvěma zdánlivě tak rozdílným fenoménům, jako jsou sport a umění. V obou se přitom dočkaly i ve světovém měřítku velkého věhlasu. V knize se například dočteme, že Král komiků Vlasta Burian byl nejen fotbalovým brankářem pražské Sparty, ale že sport vášnivě miloval – přinejmenším stejně jako divadlo a film. Že Ericha Tylínka, hokejového gólmana a posléze skvělého fotografa, málem roztrhala rozzuřená šelma ve lví kleci. Že Sonja Henie, fenomenální krasobruslařka a později hollywoodská filmová hvězda, byla v určité době obdivovatelkou Adolfa Hitlera, nadprůměrně tíhla k mužům a toužila po hmotném bohatství. Že Lino Ventura by se patrně nestal věhlasným hercem, kdyby coby mistr Evropy v zápase neutrpěl vážné zranění. Všem těmto osobnostem dopomohl sport k tomu, aby své životní příběhy naplnily víc než vrchovatě hned ve dvou rovinách. Vedle často dřímajícího uměleckého talentu v nich sport rozvinul silnou vůli, ctižádostivost, sebevědomí, víru ve vlastní síly. A také schopnost uvědomit si, co všechno je třeba v cestě za úspěchem nejen udělat, ale i obětovat.

Poprvé pohlédli jeden druhému do očí na počátku roku 1964. Je dnes možné považovat setkání tehdy dvouletého koníka Koroka a patnáctiletého kluka Václava Chaloupky z jihomoravských Těšan za náhodu? Za štěstí, které předurčilo jejich pozdější slávu? Za dar z nebes, bez něhož by úžasný potenciál, který v sobě oba měli, vyšel nazmar? Nebo byla jejich společná, nesnadná, ale tak úspěšná cesta od samého počátku předurčena? Řízená, nebo alespoň inspirovaná moudrým, prozíravým osudem? Václav Chaloupka žil hlubokým vztahem ke koním mnohem víc než touhou po vlastním úspěchu. I ona však vyplynula z respektu, úcty a lásky k těm krásným, ušlechtilým a vlastně zázračným tvorům a přinesla své plody – Václav Chaloupka jako první v historii zvítězil čtyřikrát v našem nejslavnějším dostihu Velké pardubické steeplechase.

Popis není dostupný

„A nasadili vám antibibliotika?“ položil mi jednou soused, původním povoláním řidič, už druhou otázku za sebou. Bezprostředně poté, co se mě na ulici zeptal, proč se od tramvaje vleču tak ztěžka. A poté, co jsem mu vysvětlil, že jdu od lékaře, že mám chřipku a patrně také horečku. Přestože jsem měl v důsledku svého prudce zhoršeného zdravotního stavu sníženou vnímací i pozorovací schopnost, pohlédl jsem, bezprostředně po té druhé jeho otázce, na něho zostra. Abych zjistil, zda žertuje, anebo zda se skutečně jedná o nevědomost, byť značně kuriózní, která ovšem hříchu nečiní. V úvahu přicházelo obojí, ale já jsem v jeho případě sázel přece jen spíš na tu druhou možnost. Zkoumání jsem však souseda podrobit musel. Protože při první eventualitě velí společenská konvence hlasitě se zasmát, neřkuli žertéře poklepat po rameni za vydařený vtip. Ve druhé z možných variant je pak třeba zachovat kamennou tvář a dělat, že vše je normální a v pořádku. I když znám hodně lidí, pro něž je takové mírné faux pas důvodem k poučení dotyčného partnera v probíhajícím dialogu, nebo přímo k jeho zesměšnění.

Popis není dostupný

Dědictví po Napoleonovi je výběr asi šedesáti fejetonů původně psaných "náhodně", na různá témata a zcela nezávisle na sobě. Přesto je jejich knižní podoba přehledná a sevřená. Čtyři oddíly, do nichž je knížka rozčleněna, jsou věnovány známým i neznámým lidem, s nimiž se autor stýkal, rodičům, dětství, rodné Praze, soukromí vlastní rodiny, všedním i nevšedním věcem a situacím, stejně jako pohledům na život, vycházejících do značné míry z generační, profesní a tím i názorové příslušnosti. Prostřednictvím neokázalé životní filozofie, s níž ke svému vyprávění autor přistupuje, se někdy v až paradoxních podobách překrývají a prolínají zdánlivě protikladné stavy lidské duše a poměrně malé plochy jednotlivých textů se tak tmelí v kompaktní celek. Přispívá k tomu i laskavý, ne však nekritický autorův vztah k okolnímu světu, a také jeho styl - se smyslem pro zkratku i detail, humor i jistou nostalgii, ironii i sebeironii.

Popis není dostupný