„Dohodáři“ nebo též „brigádnici“. Takto bývají v praxi často označováni zaměstnanci, kteří konají pro zaměstnavatele práci nikoliv v pracovním poměru, ale na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Právní úprava dohod je přitom ve srovnání s právní úpravou pracovního poměru podstatně flexibilnější a vyznačuje se řadou specifik, na která je potřeba v praxi pamatovat. To platí i poté, co tzv.transpoziční novela zákoníku práceod 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 mnoho rozdílů mezi pracovním poměrem a zmíněnými dohodami setřela. I „dohodářům“ tak přísluší např. právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na příplatek za práci v sobotu a v neděli. Zaměstnavatel jim až na výjimky musí předem písemně rozvrhnout pracovní dobu a evidovat ji. Zapomenout nesmí ani na omezení maximální délky směny nebo nepřetržité odpočinky. Složitější než doposud je navíc zaměstnávání na dohodu o provedení práce. S účinností od 1. 7. 2024 mají totiž zaměstnavatelé novouoznamovací povinnost vůči územní správě sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2025 by pak měla platit zcela nová pravidla pro odvod pojistného z příjmů zaměstnance činného na základě této dohody. Byť není vyloučeno, že v tomto ohledu dojde ještě ke změně (uvažuje se, že účinnost právní úpravy bude odložena), i v současné době má dohoda o provedení práce co do odvodu pojistného speciální režim. Předkládaná publikace chce být (nejen zaměstnavatelům) komplexním průvodcem právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po všech výše uvedených změnách. Pozornost je v ní věnována především pracovněprávním otázkám – od vzniku pracovněprávního vztahu založeného dohodou až k možnostem jeho skončení, přes otázky spojené s pracovní dobou a dobou odpočinku, překážkami v práci, odměňováním nebo dovolenou až k tomu, jaké sankce hrozí za porušení stanovených povinností. V návaznosti na to rozebírá též aktuální daňové souvislosti a samozřejmě problematiku odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.

Praktický průvodce vedením personální agendy podle zákoníku práce a dalších právních předpisů. Zapracovány jsou změny účinné k 1. 1. 2024 a 1. 7. 2024. Autoři se netradičním, ale zároveň přehledným způsobem zaměřují na nejdůležitější otázky praxe týkající se všech pracovněprávních vztahů (včetně významných změn u dohodářů) od jejich vzniku, přes změny až ke skončení. Nezapomínají ani na pracovní dobu, překážky v práci, dovolenou, oblast zaměstnanosti a ochranu osobních údajů. Každou kapitolou prolíná souvislost s kontrolní činností orgánů inspekce práce včetně možných postihů za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. V textu je zohledněn též nezbytný vztah pracovněprávní úpravy s občanským zákoníkem. Publikace obsahuje řadu příkladů, vzorů, aktuálních soudních rozhodnutí a upozornění na nejčastější pochybení. Určena je nejen personalistům, ale každému, kdo se zabývá tématikou spojenou s pracovním právem.

V této knize najdete sborník s pořadovým číslem 2. Obsahuje 105 dalších stanovisek k pracovnímu právu, která Kolegium expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů - AKV přijalo od října 2015 do dubna 2017. Jedná se o stanoviska jednak k problémům, o nichž se ví dlouho (jen mnohdy chyběla písemná odvaha je řešit), tak problémům, které nemohl dříve nikdo tušit, protože vznikly teprve nedávno. I ve druhém vydání se nijak nemění účel výkladových stanovisek sebraných do této knihy - upřímná snaha dobrat se odpovědí na konkrétní otázky a najít v tom kterém paragrafu jeho skutečné těžiště.

Popis není dostupný

Transpoziční novela zákoníku práce a dalších 9 souvisejících zákonů vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 281/2023 přináší pro praxi zásadní změny zejména ve vztahu k tzv. dohodářům, zaměstnancům vykonávajícím práci v režimu home office či pracujícím rodičům a pečujícím osobám. Změnám se nevyhla ani dosavadní právní úprava doručování pracovněprávních písemností, nepřetržitých odpočinků či informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovněprávního vztahu. Od kdy změny v zákoníku práce po novele platí? Naprostá většina změn nabyla účinnosti k 1. říjnu 2023, změny spočívající v zavedení práva na dovolenou pro dohodáře, v novém pojetí nepřetržitého odpočinku v týdnu a úpravě omezení členství některých zaměstnanců v řídících a kontrolních orgánech podnikajících právnických osob, pak nabudou účinnosti k 1. lednu 2024. Blíže ke zpracování publikace V návaznosti na tuto významnou novelu bylo připraveno 17. vydání oblíbené publikace, která vedle platného znění obsahuje též podrobné komentáře k jednotlivým ustanovením zákoníku práce a dalším důležitým právním předpisům (např. k zákonu o zaměstnanosti, zákonu o inspekci práce, předpisům v oblasti odměňování atd.). Čtenáři se mohou těšit na vysvětlení přijatých novinek, upozornění na problémy z pracovněprávní praxe, představení aktuální soudní judikatury a mnoho dalšího. Je tato publikace právě pro vás tou ideální? Publikace je určena širokému okruhu uživatelů, neboť podrobný komentář je přizpůsoben nejen každodenní potřebě zaměstnavatelů, především jejich personalistů a mzdových účetních, ale také vedoucích zaměstnanců ve firmách, samotných zaměstnanců i jejich zástupců.