Smlouvy nepředstavují pouze jeden z pilířů moderního soukromého práva, ale jsou přímo také nedílnou součástí vývoje lidské civilizace. Od okamžiku, kdy člověk začal vnímat věci jako majetek, vznikla také přirozeně jeho potřeba s majetkem disponovat a jeho prostřednictvím získávat to, co má někdo jiný, aniž by tím vyvolal konflikt. Smlouvy tak vznikly především jako prostředek pro předcházení konfliktům, a to jak na úrovni soukromoprávní, tak i veřejnoprávní, či mezinárodní. Tím zůstaly dodnes. Římské právo chápalo smlouvu (contractus) jako obligaci založenou na konsenzu a vzájemné důvěře (fides) smluvních stran. Tato kniha se věnuje kontraktům v římském právu z pohledu dynamiky vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. Popisuje proto nejen jednotlivé typy kontraktů, jako jsou koupě, nájem, úschova a další, ale věnuje se především důležitým aspektům jejich vzniku, zániku a ochrany, a to až do fáze exekuce. Kniha se mimo jiné zaměřuje na některá témata římského smluvního práva, která v naší právní romanistice byla dosud spíše opomíjena, jako např. na zásadu pacta sunt servanda, interpretaci kontraktu, předčasné ukončení smlouvy, fides a právní význam vzájemné důvěry smluvních stran, význam kauzy (causa), roli právní vědy ve vývoji římského smluvního práva ad.

Vydržení je jedním z tradičních institutů kontinentálního majetkového práva. Jeho kořeny spočívají v právu římském, kde se formovalo společně se dvěma základními instituty majetkového práva – vlastnictvím a držbou, které vydržení organicky propojuje.Ačkoli vydržení běžně označujeme za jeden ze způsobů nabývání vlastnictví, je tento aspekt jeho existence spíše důsledkem než příčinou. Smyslem vydržení, jak o tom hovoří již právník Gaius, je zejména ochrana poctivého držitele věci, stejně jako zajištění právní jistoty při dispozici s majetkem. Jde svým způsobem o nutnost danou konstrukcí vlastnictví, resp. rozdílem mezi vlastnictvím, coby právem k věci, a držbou, coby faktickou mocí nad věcí.O klikatých cestách historického vývoje vydržení nejen v právu římském, ale také v československém právu 20. století a českém právu 21. století, pojednává tato kniha.