Poté, co se jeho přítel Simon pokusí o sebevraždu, navštíví Petr kliniku, která by snad mohla Simonovi pomoci. Na klinice zkoumají hlubinné kontakty mezi lidmi a vyvinuli epochální metodu skenování mozku. Petr zjistí, že ředitelkou kliniky je Lisa, jeho kamarádka z dětství. Ta však po dopravní nehodě ztratila paměť. Začnou se spolu scházet a díky tomu se jí paměť pomalu vrací. Společně se vracejí k dávným zážitkům, kdy už jako malé děti uměli nacházet cesty do lidského vědomí. V této práci nyní Lisa, společně s Petrem, ve větším a mnohem riskantnějším měřítku pokračuje. Co se stane, když před sebou vidíme vědomí člověka v podobě budovy? A co se stane, když do této budovy vstoupíme? Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.

Žijeme v době, která je plná podnětů, takže člověk neví, co má dělat dřív. Žijeme rovněž obklopeni násilím a nepochopením. Podle autorů této knihy je úkolem všech, kdo se podílejí na výchově dětí, pěstovat jejich schopnost spočinout v sobě, vnímat vlastní pocity, navázat se sebou kontakt. Tak se děti naučí vcítit se nejen do sebe, ale i do druhého – prohloubí schopnost empatie, s níž se všechny děti rodí, ale ne každé dítě tuto dovednost rozvine. K tomu autoři předkládají svůj model pěti přirozených kompetencí, jež souvisejí s tělem, dechem, srdcem, kreativitou a vědomím. V knize je vysvětleno, co je empatie, čím může přispět dnešnímu světu a jak ji konkrétně pěstovat. Významná část knihy se proto věnuje návrhům na cvičení empatie pro pedagogy, terapeuty či rodiče. Jesper Juul je světově uznávaný dánský rodinný psycholog. Česky vyšly jeho knihy Dítě – váš partner ve výchově (2015) a Vůdce smečky (2016). Peter Hoeg je v současnosti snad nejpřekládanější a nejčtenější dánský spisovatel (česky Cit slečny Smilly pro sníh a řada dalších titulů). Dalšími autory jsou Jes Bertelsen, Michael Stubberup, Steen Hildebrandt a Helle Jensen.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Cirkusový klaun Kašpar Krone je obdařen neslýchaně vnímavým sluchem a plane vášní pro hudbu, paradoxně však hledá ticho. Je mu dvaačtyřicet, nemá děti, žije sám a navíc jako nomád. První stránky zatím posledního románu Dána Petera Hoega nás zavádějí na kodaňské předměstí Glostrup, kde má Kašpar pronajatu cirkusovou manéž a kam jakýsi záhadný pár přivede desetiletou dívku Klaru Marii. Vedle napínavého příběhu hraje v Tiché dívce hlavní roli hudba a románu nechybí ani obvyklý hoegovský humor.

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Kniha vlastně ani jako debut nepůsobí, naopak vyvolává dojem, že se jedná o dílo autora zralého, zkušeného a sebevědomého. Je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. (nezřídka idealizovaných) představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi a především s jejich odvrácenou stranou nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. i v u nás úspěšných a oblíbených knihách Příběhy jedné noci (česky 1999) a Cit slečny Smily pro sníh (česky 1997).