Druhý dobrodružný príbeh pätice kamarátok z tajomného mlynu pod Karpatmi. Tentokrát dievčatá pátrajú po vzácnom poklade z čias protitureckých vojen a odhaľujú históriu miesta spojenú s Habánmi. Náhodný objav hlineného črepu spustí pátranie za pokladom aj informáciami, kto to tí Habáni vlastne boli. Ilustrácií v knihe sa znova zhostil obľúbený Jozef Gertli Danglár.

Popis není dostupný

Soubor dvanácti povídek slovenského prozaika Pavola Weisse, který v češtině vychází pod názvem Vlastnosti snu, sympaticky svědčí o tom, že autor je i úspěšný dramatik. Všechny povídky se vyznačují přitažlivou kompozicí, která čtenáře spolehlivě vtáhne do jednotlivých příběhů. Navíc, Pavol Weiss si nachází vskutku neotřelé, poutavé a někdy až bizarní náměty svých povídek. Umné střídání vypravěčských postupů pak navozuje osobitou atmosféru, kdy zaujatý čtenář spolu s hrdiny Weissových povídek plynule přechází z reálného světa do prostoru magického přesahu, kde je možné téměř vše. Můžete být koněm, je vám umožněno létat i bez křídel, osudově se zakoukáte do vodní víly, s manželkou se milujete pouze v podivném virtuálním světě a dokonce malou částečku vašeho mozku využijí na výrobu nejmodernějších počítačů. Všech dvanáct povídek ze souboru Vlastnosti snu svým způsobem tak umožňují i čtenářům oživit jejich vlastní sny. Překlad Petr Prouza, ilustrace Josef Velčovský.

Popis není dostupný

V pořadí třetí román Pavla Weisse /Tři kamarádi/ (nakladatelství Akropolis ho v loňském roce představilo českým čtenářům překladem jeho novely /Pomsta/), často označovaného za slovenského Viewegha, vyšel v jeho vlasti v roce 2006 a zcela nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co tento autor v oblasti umělecké prózy dosud vytvořil. Zachycuje v širokém časovém proudu generační zkušenost s lety normalizace i proměnami, které přinesl listopad 1989. Základní rámec knihy tvoří životní osudy tří přátel. Sama, Petra a Danyho, narozené na počátku 60. let minulého století, mohou čtenáři sledovat od školních lavic až po nejaktuálnější současnost změněných společenských a politických reálií Československa a později již jen Slovenska. První z "kamarádů" se stane uměleckým fotografem, druhý zbohatlým podnikatelem a třetí topičem-alkoholikem. Spojuje je kamarádství z dětských let, zážitky z dospívání i osudová láska k jedné ženě. Poutavá je také Weissova práce s gradací příběhu, která závěr knihy proměňuje v strhující thriller, v němž se dnešní svět mění v krutý svět byznysu a vůkol zuřící demokracie. Významný generační román známého slovenského dramatika a spisovatele, vycházející poprvé v českém překladu, však současně potvrzuje identickou životní zkušenost obyvatel našich zemí v druhé polovině XX. století.

Kniha "Pomsta" spadá do žánru Povídky, novely, fejetony, eseje. Autorem je Weiss Pavol. Kniha je vázaná. Obsahuje 197 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akropolis" z roku 2007. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Nikdo je nezval, a přesto je komunální politika více méně mlčky toleruje: partyzánské zahradníky ve městech, zelené anarchisty, okupanty nevyužívaných pozemků. Mladí i staří obyvatelé měst, unaveni všudepřítomnou šedí, zabrali komunální půdu, založili zahrady a záhonky, aby zde pěstovali zeleninu a květiny. Živelní zahradníci dobývají města. Na jedné straně touha po návratu k přírodě, na druhé straně asfalt. Z těchto protikladů vznikala, jak na mnoha konkrétních případech ukazuje novinář Martin Rasper, po celém Německu malá sdružení, která zakládala zahrady všude tam, kde se našlo volné místo. K takovým plochám patří například zanedbané parky, stavební proluky mezi domy, opuštěné průmyslové plochy, dvorky v zadních traktech, dopravní ostrůvky. V Berlíně si městští zahradníci dokonce přivlastnili kousek nepoužívané části letiště Tempelhof. Protože však nikdo neví, jaké škodlivé látky mohly půdu kontaminovat, vyrábí si noví zahradníci ze starých umělohmotných pytlů, zbytků fólie a plastových popelnic bedničky na pěstování zeleniny a budují vyvýšené záhony. Výběr rostlin záleží na jen a jen na náladě zahradníka: najdete zde sléz a měsíček, stejně jako rajčata, různé druhy salátů, cukety a samozřejmě i bylinky do kuchyně. Vedle bobulovitých keřů a ovocných stromů rostou brambory a dýně. V samotných komunách mezitím nastala změna způsobu myšlení. Autor píše s nadšením o městě Andernach, kde na zelených plochách roste místo květin zelenina, kterou si mohou obyvatelé města zadarmo sklízet. Na okrajích měst vznikají nové formy zemědělství. Jejich obyvatelé si mohou pronajímat předpěstované záhony a za pevnou částku dostanou tolik ovoce a zeleniny, kolik potřebují. Za obhospodařené záhony získají i podílové listy. Autor velmi názorně popisuje, jak různé projekty fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly a jaké se nabízejí možnosti pro vlastní aktivity. Dává praktické tipy na zakládání vyvýšených záhonů, vysvětluje, jak získat sadbu a vyrobit kompost, zakládat smíšené kultury a pěstovat včely. Není to jen pouze radost z kontaktu s přírodou, co se do města zpátky vrací. Autor vysvětluje, že se jedná také o získání kousku nezávislosti cestou samozásobení, o zachování původních druhů rostlin, které by v průmyslové krajině neměly žádnou šanci na přežití. A máme tu nové hobby. Amatéři s chutí zkouší, jak a co roste a čemu se nedaří. Chuť experimentovat doprovází radost z úspěchu. Vítáni jsou všichni, Němci stejně jako migranti. Děti se začínají znovu učit, jak vypadá a roste to, co se později objeví na jejich stolech. Vandalismus tady neznají. Vládne zde duch společné odpovědnosti. Martin Rasper právem považuje tento druh městského zahradničení za politickou záležitost, protože probouzí pocit společenství, sdílené odpovědnosti a spolurozhodování. Lidé si opět berou kousek svého života do svých rukou. Kniha o netradičním zahradničení inspiruje a láká k napodobování.