Každá z nich je dcera a každá z nich je matka. Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, který je vzápětí zastřelen německými vojáky. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu, kterému velí fanatická důstojnice. Táborová existence je zkouškou přežití pro ostatní, o to víc pro zranitelnou matku s malým dítětem. Po Stalinově smrti je Zuzana díky amnestii propuštěna a konečně se může vrátit domů, jenže její syn je už sovětský občan a kolem krku nosí pionýrský šátek. Zuzanin osud je zároveň provázaný se současností. Vypráví svůj příběh studentce Lucii, která jej chce použít jako zdroj pro svou diplomovou práci. I Lucie řeší vlastní těhotenství a komplikovaný vztah ke své matce, která si pro dceru přála lepší život. Muži hrají v Matkách jen okrajovou úlohu, je to ženský svět, v jehož středu stojí dvě silné ženy, rebelky ve vztahu k matkám, ale nejisté, pochybující bytosti ve vztahu ke svým dětem. Pavol Rankov (1964) žije v Bratislavě, kde pracuje na Katedře knihovnictví a vědeckých informací. Vydal tři povídkové sbírky S odstupom času (1995), My a oni / Oni a my (2001), V tesnej blízkosti (2004). V roce 1995 se stal laureátem Ceny Ivana Kraska. Za svůj první román Stalo se prvního září (nebo někdy jindy) (2008, česky Host 2010) obdržel Cenu Evropské unie za literaturu a Cenu čtenářů v soutěži Anasoft Litera. Na jaře roku 2010 uvedlo Slovenské národné divadlo v Bratislavě jeho dramatizaci. Rankovovy knihy byly přeloženy do arabštiny, maďarštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo bulharštiny. Zatím poslední román Matky vyšel na Slovensku v roce 2011.
