Popis není dostupný

Neptejme se pouze, jaká architektura je, ale především, co způsobuje. Tak zní motto knihy pojednávající (nejen) o architektuře způsobem, který osloví každého z nás. Autoři publikace, kteří se dlouhodobě věnují vzájemným vztahům člověka, prostředí a architektury, na konkrétních příkladech ukazují důležitost vzájemnosti, sounáležitosti a spolupráce nejen ve vztazích architektury vůči lidem a prostředí, ale také v životě společnosti obecně. Vycházejí z předpokladu, že druhy vazeb, kterých je architektura účastná a které vytváří, jsou založeny na stejných či podobných principech jako vztahy mezi lidmi či uvnitř přírody. Zdá se totiž, že konečně přichází doba, kdy bude samozřejmostí vyhodnocovat architektonické záměry zejména z hlediska jejich dopadu na kvalitu života společnosti, té dnešní, ale také budoucí.

Pozvání Ke stolu! svedlo dohromady devatenáct autorů z různých profesních oblastí. Jejich úkolem bylo identifikovat, každý sám za sebe, jedno téma, které mu osobně leží na srdci a jehož řešení může zlepšit kvalitu rozvoje Prahy a života v ní. U pomyslného stolu debatovali architekti, pedagogové, filozof, historik, sociolog, developer, lékař, ekonomové, novinářka a cestovatelka, výtvarní umělci, kněz, akademici, teoretička, filozof architektury, děkanka a přírodovědec. V průsečících nezávislých myšlenek postupně vyvstávaly překvapivé shody v jejich základu, které by mohly být možnými místy ohnisek potřebných změn a inspirací pro veřejnou správu, plánovače, architekty, soukromé developery a investory, obyvatele Prahy a všechny ostatní, kdo chtějí řešit skutečné a aktuální problémy města, tak jak je vidí život.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Karáskovu symbolicky dekadentní trilogii Romány tří mágů tvoří Román Manfreda Mcmillena (1907), Scarabeus (1908) a Ganymedes (1925). Podle samotného Karáska se inspirací pro postavu mága v těchto knihách stal jeho tajemný vídeňský přítel, který také ovlivnil autorův postoj k dandysmu. Román Manfreda Mcmillana se odehrává v Praze, kde se vypravěč sbližuje s démonickým hrabětem Manfredem. Ten ve starobylém městě hledá stopy po chráněnci svého dědečka, zemřelém mágu Cagliostrovi, protože se cítí být jeho současným vtělelním, a svému příteli o životě tohoto čaroděje a okultisty vypravuje. Manfreda ale jako přízrak pronásleduje tajemný Walter More, jehož magickým praktikám se nakonec Manfred neubrání a beze stopy mizí. Scarabeus je příběh z Benátek. Mladý Gaston se zamiluje do Oresta, jenž se tak na čas vymaní z nerovného vztahu s cynickým a krutým Marcelem. Když Oreste zmizí, pátrání přivádí Gastona do Marcelova zpustlého dóžecího paláce. Postupně se dozvídá o jeho rodovém tajemství - o dávné příbuzné, která se dokonale vyznala v travičství a je pohřbena v sarkofágu právě zde, i o mocné síle jejího skarabea. Kultu zla, jemuž Marcel slouží a jehož svatyní je podzemí paláce, nakonec padne za oběť i Gaston. Ganymedes, poslední z trilogie, vypravuje o Radovanovi, jehož velmi přitahuje charismatický Adrian Morris patřící do okruhu matčiny společnosti. Adrian, zajímající se o taje rudolfinské Prahy, poznává sochaře Jörna Mollera, který rozluštil záhadu, jak s pomocí kabaly oživit golema, pro kterého je modelem okouzlený Radovan. Umírající Moller pověřil Morrise, aby navždy uspal i sochu. Adrian však bezděky golema znovu oživil a ten ho jako orel bájného Ganymeda odnesl do své říše.