Tahle kniha je křížencem kuchařky, krásné literatury a romantického vyznání jedné divotvorné zahradě v historickém jádru jihomoravského Mikulova. Kromě několika odrůd vinné révy, dvou fíkovníků a třiceti keřů růží v ní roste i spousta voňavých bylin a jedlého plevele. A všechny je potřeba poznat a ochutnat. Z hrnců se line vůně levandule, šeříku a damašských růží, v kastrolu probublávají závitky z vinných listů a na kamnech se suší fíky. Z lyrické procházky polodivokou pálavskou zahradou v doprovodu svérázného domorodého průvodce, který rozumí tajemství dřeva a řeči přírody, vzešly dva tucty receptů, podle nichž zvládne uvařit každý.

Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí. David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.

Povídky předních českých spisovatelek a spisovatelů. Jak se vyrovnat se situací, že je váš táta někdo jiný, než jste si celý život mysleli? Co když na vás sestra nikdy nepřestane žárlit? Dá se vyhrát hádka s rodičem, když je majitelem všech pravd, které kdy člověk přivedl na svět? Kořeny, to je nedělní oběd před televizí, první školní den, který navždy otočí váš život vzhůru nohama, nebo nesehnatelná instantní polévka. V knize najdete povídky Viktorie Hanišové, Marka Epsteina, Marie Doležalové, Pavly Horákové, Denisy Proškové, Ivy Pekárkové, Biancy Bellové, Martina Goffy, Marka Torčíka a Adély Elbel.

Román Pavly Horákové nabízí pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy, jež obě roviny vyprávění spojují, vyniká jedno: fascinace, kterou obě ženy pociťují tváří v tvář Vídni, tomuto zvláštnímu amalgámu světáctví a provincialismu, hektické současnosti a nostalgie po nenávratně uplynulé minulosti, cizího a důvěrně známého - a svého času také druhému největšímu českému městu. Kateřina pobývala ve Vídni v roce 1912, tedy v době, kdy sláva pyšné císařské metropole vrcholila. V roce 2020 se do Vídně v jejích stopách vydává Anežka, aby se o své předchůdkyni dozvěděla víc. Přitom zjišťuje, jak pevně provázané jsou dějiny českých zemí a Rakouska, objevuje skutečnosti, o nichž se u nás příliš nemluví, či dokonce mluvit nesluší, do toho řeší svůj milostný život, a jakoby mimoděk přichází na to, kým vlastně je - a kým by chtěla být - ona sama.

Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z "Ústavu mezioborových studií člověka", je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou "teorii podivnosti", a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2019 - Litera za prózu

Popis není dostupný

Popis není dostupný