Děj devíti povídek knihy Scesta se časově odehrává v rozmezí od třicátých let dvacátého století po současnost, geograficky zasahuje od rovníku až za polární kruh. Na první pohled samostatné prózy rozvíjejí postupně detektivní zápletku zasazenou do historických i současných kulis, které odkazují na podstatné i méně známé události světových dějin, a odkrývají jejich nesmazatelnou stopu v životech několika rodových linií. Stručností připomínají texty pevnou přikrývku, pléd utkaný z poctivých surovin, pletený pod dohledem neúnavné potřeby množení, hladce i obrace, drsně i poeticky, láskou i krví.

Není tomu ani dvacet let od chvíle, kdy jsme začali psát na začátku letopočtu dvojku, po deseti letech od poslední velké změny v evropských dějinách – pádu železné opony. Přízrak padesátých let, pachuť normalizace stejně jako kocovina z poslední dekády dvacátého století nás však pronásledují dodnes. Přestože byla tato doba, ostatně jako mnohé před ní, plná tragických událostí vyvolávajících vlny napětí a emocí, hrdinové několika povídek poskládaných do mozaiky s detektivní zápletkou řeší z hlediska přežití lidského druhu důležitější problémy. Vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi nebo mezi sourozenci se v konfrontaci s geopolitickými kulisami nakonec ukazují jako rozhodující motor lidského konání. Povídky v knize Polotec se vracejí k několika epizodám novodobých českých dějin, splétají prameny napínavého příběhu - po kterých k nám vrávorají karikatury Marka Douši, a přinášejí vnímavému čtenáři svůj nadhled i varování.

Popis není dostupný