Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper. Jednotlivé kapitoly představují různé kontextualizace Wagnerova spisu, skladatelovy osoby i otázky spojené s prováděním a přijímáním jeho oper. Stranou nezůstává zasazení do kontextu dobové filosofie a německé romantiky, souvislost s dalšími Wagnerovými spisy, problematika uvádění Wagnerových oper ve státě Izrael nebo revize obecně přijímaných představ o karikaturách Židů ve vrcholném Wagnerově hudebním díle, v Prstenu Nibelungově. Každá z těchto kapitol se pokouší o problematizaci některého z významných aspektů kauzy "Wagner a Židé", aniž by usilovala o jednoznačné řešení. Editoři a autoři si kladli za cíl především korekci některých zažitých stereotypů a přesnější vymezení problému.

Pinkasim, tedy knihy, které vedly samosprávné orgány raně novověkých židovských obcí, jsou prvotním pramenem pro poznání fungování obecní samosprávy v oblastech kultu, školství, soudnictví, hospodářství i regulace obecného soužití, způsobů obživy a obchodní konkurence. Komplikované vztahy obcí s vrchnostmi, z jejichž vůle existovaly, můžeme naopak nejlépe poznat z externích vrchnostenských archiválií. Tato kolektivní práce několika českých historiků a judaistů pracuje s oběma typy pramenů. Průvodní studie shrnují základní východiska a principy židovské samosprávy zakotvené v židovském právu (Pavel Sládek), analyzují obecní stanovy vybraných českých obcí z hlediska organizace, funkcí i agendy samospráv (Kajetán Holeček), zkoumají normativní vrchnostenské prameny, které stanovují obecný právní rámec i konkrétní podmínky, v nichž obce existovaly (Hana Legnerová), a na případu volnočasových aktivit obyvatel obcí a pokusů o jejich regulaci se zamýšlejí nad přístupy, možnostmi a autoritou židovských samospráv (Tobiáš Smolík). Edice textů v jidiš a hebrejštině společně s jejich překlady (Olga Sixtová), jakož i německojazyčných normativů ať židovských, či vrchnostenských (Hana Legnerová, Kajetán Holeček) zpřístupňuje některé z nejstarších pramenů obou typů, jež se dochovaly pro mimopražské obce v českých zemích v domácích i zahraničních archivech.

Monografie je věnována významnému židovskému teologovi (asi 1525 - 1609), spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení. V úvodních kapitolách je Maharal představen v kontextu židovské kultury sklonku renesance, často na základě tištěných a rukopisných pramenů, jež dosud nebyly v souvislosti s Maharalem zmiňovány. Autor charakterizuje Maharalovy spisy a jeho myšlení, nastiňuje nejvýznamnější linie Maharalových nábožensko-filosofických, ale také společenských a politických úvah. Zvláštní pozornost věnuje ambivalentnímu vztahu tohoto židovského učence k vědeckým objevům jeho doby. Předkládá tezi, podle které je hlavním impulzem vzniku Maharalova díla obava z vlivů, jež bychom z dnešního pohledu nahlíželi jako znaky rodící se modernity. "Maharalův postoj k mimohalachickým disciplínám," píše autor v závěru, "je tedy výsledkem interakce pronikavé intelektuální otevřenosti a urputné snahy o petrifikaci stávajícího paradigmatu. Jako jeden z mála židovských učenců své doby Maharal do hloubky poznal nejnovější vědecké trendy, ale … současně si uvědomil, že mohou vést k celkové erozi existujího uspořádání židovského světa."

Popis není dostupný

Kolektivní monografie se zabývá stavem a proměnami židovské menšiny v období druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce a postoje většinové české (československé) společnosti. Během diskutovaného období byla zničena státní suverenita. Spolu s úpadkem morálních hodnot nastala krize demokracie a společnost se pozvolna fašizovala. Výrazný atribut tohoto období představuje perzekuce a postupné vytěsňování židovské minority z veřejného života. Publikace se zaměřuje především na reprezentaci popsaného fenoménu v literatuře a médiích.

Popis není dostupný

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury. Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností křesťanské střední a východní Evropy.