Zajímá vás judaismus? Pak vás s největší pravděpodobností zajímá právě judaismus rabínský, i když tento pojem možná vůbec nepoužíváte. Téměř vše, co si dnes spojujeme s židovstvím, od synagogální liturgie, svátečních obřadů a studia Talmudu až po rituály jako bar micva, vzniklo totiž právě v prostředí rabínského judaismu, tedy větve judaismu, která se zrodila po zničení druhého Jeruzalémského chrámu v roce 70 n. l. Náboženskou autoritu již neměli mít kněží v Chrámu, ale učenci Tóry, kteří ve svých spisech uzpůsobili judaismus do podoby, kterou si navzdory množství proměn zachovává dodnes. Tato kniha nabízí čtenářsky přístupné a současně erudované uvedení do náboženských představ, liturgie, rituálů a každodennosti židovského života. Soustřeďuje se na období pozdního starověku, středověku a raného novověku, všímá si však i pozdějších proměn judaismu v moderním světě. Hlavní pozornost věnuje židovské kultuře ve střední Evropě, ale čtenář v knize nalezne také srovnání se sefardskou kulturou středověkého Španělska nebo s judaismem ve Státě Izrael a ve Spojených státech. Oproti existujícím českojazyčným úvodům do judaismu vychází tato publikace z hebrejských pramenů, z nichž autor hojně cituje, a dovoluje tak čtenáři bezprostředně zakusit svébytný způsob rabínského vyjadřování. Výklad je strukturován do krátkých, tematicky uspořádaných hesel. Knihu je tak možné číst od začátku do konce nebo ji použít jako jakousi encyklopedii. Všechny hebrejské a aramejské termíny jsou uvedeny nejen v jednoduchém přepisu do češtiny, ale také v hebrejském písmu. Jedinečnost autorova přístupu spočívá ve schopnosti zahrnout do výkladu nejen rovinu „velkých“ náboženských představ, ale také rovinu každodennosti židovského života, která zahrnovala například víru v anděly a démony či dybuky, odrážející se v řadě ochranných rituálů, nebo třeba užívání amuletů. Co je to menora? Může být člen obce exkomunikován? Jak to bylo s Golemem? Co je to chasidismus? Na tyto a mnoho dalších otázek nalezne čtenář odpovědi v této knize. Knihu doprovázejí původní ilustrace Matouše Jalušky.

Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper. Jednotlivé kapitoly představují různé kontextualizace Wagnerova spisu, skladatelovy osoby i otázky spojené s prováděním a přijímáním jeho oper. Stranou nezůstává zasazení do kontextu dobové filosofie a německé romantiky, souvislost s dalšími Wagnerovými spisy, problematika uvádění Wagnerových oper ve státě Izrael nebo revize obecně přijímaných představ o karikaturách Židů ve vrcholném Wagnerově hudebním díle, v Prstenu Nibelungově. Každá z těchto kapitol se pokouší o problematizaci některého z významných aspektů kauzy "Wagner a Židé", aniž by usilovala o jednoznačné řešení. Editoři a autoři si kladli za cíl především korekci některých zažitých stereotypů a přesnější vymezení problému.

Pinkasim, tedy knihy, které vedly samosprávné orgány raně novověkých židovských obcí, jsou prvotním pramenem pro poznání fungování obecní samosprávy v oblastech kultu, školství, soudnictví, hospodářství i regulace obecného soužití, způsobů obživy a obchodní konkurence. Komplikované vztahy obcí s vrchnostmi, z jejichž vůle existovaly, můžeme naopak nejlépe poznat z externích vrchnostenských archiválií. Tato kolektivní práce několika českých historiků a judaistů pracuje s oběma typy pramenů. Průvodní studie shrnují základní východiska a principy židovské samosprávy zakotvené v židovském právu (Pavel Sládek), analyzují obecní stanovy vybraných českých obcí z hlediska organizace, funkcí i agendy samospráv (Kajetán Holeček), zkoumají normativní vrchnostenské prameny, které stanovují obecný právní rámec i konkrétní podmínky, v nichž obce existovaly (Hana Legnerová), a na případu volnočasových aktivit obyvatel obcí a pokusů o jejich regulaci se zamýšlejí nad přístupy, možnostmi a autoritou židovských samospráv (Tobiáš Smolík). Edice textů v jidiš a hebrejštině společně s jejich překlady (Olga Sixtová), jakož i německojazyčných normativů ať židovských, či vrchnostenských (Hana Legnerová, Kajetán Holeček) zpřístupňuje některé z nejstarších pramenů obou typů, jež se dochovaly pro mimopražské obce v českých zemích v domácích i zahraničních archivech.

Monografie je věnována významnému židovskému teologovi (asi 1525 - 1609), spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení. V úvodních kapitolách je Maharal představen v kontextu židovské kultury sklonku renesance, často na základě tištěných a rukopisných pramenů, jež dosud nebyly v souvislosti s Maharalem zmiňovány. Autor charakterizuje Maharalovy spisy a jeho myšlení, nastiňuje nejvýznamnější linie Maharalových nábožensko-filosofických, ale také společenských a politických úvah. Zvláštní pozornost věnuje ambivalentnímu vztahu tohoto židovského učence k vědeckým objevům jeho doby. Předkládá tezi, podle které je hlavním impulzem vzniku Maharalova díla obava z vlivů, jež bychom z dnešního pohledu nahlíželi jako znaky rodící se modernity. "Maharalův postoj k mimohalachickým disciplínám," píše autor v závěru, "je tedy výsledkem interakce pronikavé intelektuální otevřenosti a urputné snahy o petrifikaci stávajícího paradigmatu. Jako jeden z mála židovských učenců své doby Maharal do hloubky poznal nejnovější vědecké trendy, ale … současně si uvědomil, že mohou vést k celkové erozi existujího uspořádání židovského světa."

Popis není dostupný

Jehuda Leva ben Besal?el, pražský Maharal (asi 1525 – 1609), je v obecném povědomí znám jako tvůrce golema. Legendy jsou ovšem odrazem jeho významu jako náboženského filozofa. Maharal za svého života vydal více než deset spisů, v nichž formuloval svébytnou náboženskou filozofii, pojednávající o zásadních konceptech judaismu a chápání stvořeného světa. Jako jeden z mála židovských autorů reagoval na objevy nové vědy (zmiňuje například Koperníkův heliocentrický model a vyrovnává se s Kolumbovým objevem neznámé pevniny). V drobném spisu Ner mi?wa (Praha 1600) rozehrává Maharal všechna důležitá témata svého myšlení, včetně originální historiosofie a otázky vztahu Židů a křesťanů.

Kolektivní monografie se zabývá stavem a proměnami židovské menšiny v období druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce a postoje většinové české (československé) společnosti. Během diskutovaného období byla zničena státní suverenita. Spolu s úpadkem morálních hodnot nastala krize demokracie a společnost se pozvolna fašizovala. Výrazný atribut tohoto období představuje perzekuce a postupné vytěsňování židovské minority z veřejného života. Publikace se zaměřuje především na reprezentaci popsaného fenoménu v literatuře a médiích.

Popis není dostupný

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury. Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností křesťanské střední a východní Evropy.