Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918-1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve. Podrobně analyzuje její spiritualitu, organizaci, jurisdikci, ustavení eparchií a náboženských obcí. Text je souhrnem rozsáhlého výzkumu, který autoři provedli v 18 archivech pěti zemí (Rakousko, Maďarsko, Srbsko, Ukrajina, české země). Kniha je s ohledem na čtenáře napsána velmi přístupným jazykem a přináší cenné informace nejen odborníkům, ale také poučeným laikům.

Předložená kniha je věnována osobnosti Karla Bonaventury Buquoye. Císařský vojevůdce a majitel panství Nové Hrady je v ní představen v kontextu třicetileté války i svých mezilidských vztahů. Přední čeští i zahraniční historici v ní seznámí čtenáře se základními mezníky doby, ve které Karel Bonaventura Buquoy žil a jejíž vývoj výrazným způsobem ovlivňoval, i s životními příběhy osob, jež stály v generálově stínu. Autorský kolektiv: Margarete Buquoy, Tomáš Černušák, Lothar Höbelt, Vladimír Hokr, Olivier Chaline, Jan Kilián, Pavel Marek, Anna Nováková, Vítězslav Prchal, Tomáš Sterneck, Petr Vorel, Martin Zelený.

Popis není dostupný

Kniha usiluje o kritický výklad životního díla biskupa české pravoslavné církve Matěje Pavlíka-Gorazda (*26. 5. 1879 Hrubá Vrbka, †4. 9. 1942 Praha-Kobylisy), jedné z nejvýznamnějších postav mezi duchovenstvem usilujícím v českých zemích na počátku 20. století o provedení církevních reforem. Výklad je soustředěn na postižení jeho úsilí na půdě třech církví - katolické, československé a pravoslavné - a na zhodnocení misijní práce ve prospěch českého pravoslaví. Autor knihy zasazuje problematiku do širšího kontextu československých dějin první poloviny 20. století s důrazem na jejich náboženský, církevní a kulturní rozměr. Biskupa připomíná jako oběť heydrichiády a novomučedníka sv. Gorazda II., kanonizovaného srbskou a českou pravoslavnou církví.

Prolegomena k vývoji pravoslaví v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi v letech 1860–1992 Kniha je prvním pokusem o ucelený pohled na pravoslavnou komunitu na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi v 19. a 20. století. Autoři se zabývají problematikou formování ortodoxní církve a líčí její osudy v letech první republiky, za druhé světové války a po roce 1945. Zvláštní pozornost pak věnují postavení pravoslavné církve v období komunistické totality. Historická fakta doplňují evokací životního díla četných jejích protagonistů. Nedílnou součástí práce je bohatá obrazová příloha. Knížka nabízí zasvěcený pohled do církevních a společenských dějin dvou století.

Kolektivní monografie je věnována osobnosti katolického politika, státníka a kněze, který je svým životním dílem zosobněním českého křesťansko-sociálního hnutí. Stál u jeho kolébky a přes půl století usiloval jako politik o řešení sociální otázky ve prospěch širokých lidových vrstev. Jako státník patří ke generaci elit, kterým připadl úkol dovršit proces formování novodobého českého národa a zasloužil se o budování Československa jako demokratického státu. Kniha však není monotematickým souborem kapitol věnovaných Šrámkovi. Její ambice směřují také k reflexi doby, kterou prožíval a spoluvytvářel s dalšími politiky a veřejnými činiteli, spolupracovníky i ideovými odpůrci. Tento její druhý rozměr vytváří širokou mozaiku života a událostí od konce 19. století až téměř do současnosti.

Kniha "Náboženství v 19. století." s podtitulem Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? spadá do žánru Filozofie. Autorem je Crhová Marie, Gaži Martin, Kaiserová Kristina, Macková Marie, Marek Pavel, Nešpor R. Zdeněk. Kniha je vázaná. Obsahuje 328 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Scriptorium" z roku 2010. Přejeme příjemné čtení.

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie. Klíčové texty (Roman Holec, Josef Harna, Adam Hudek, Jiří Němec, Miroslav Kunštát, Jan Horský, Stanislav Balík, Miroslava Ludvíková, Miloš Trapl, Jan Pešek, Zdeněk Nešpor a další) představují východiska k další diskusi i k dalšímu rozvíjení oboru.

Popis není dostupný

Kniha je pokusem o ucelený pohled na dějiny české pravoslavné církve od poloviny 19. století do počátku 50. let 20. století, kdy získala autokefální postavení. Jejím jádrem je popis formování církve v letech první Československé republiky a líčí dramatické osudy zakladatelské generace duchovních kolem biskupů Sawatije a Gorazda. Vedle evokace bojů o jurisdikci si všímá také života ruské meziválečně emigrace v Česko­slovensku vedené biskupem Sergijem. Autoři sledují problematiku pravoslaví na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi a svou práci koncipují tak, aby uspokojila širší veřejnost i náročného čtenáře. K atraktivitě tohoto knižního titulu přispívá také rozsáhlá obrazová část a uvítají ji nejen zájemci o pravoslaví, religionistiku, náboženské a církevní dějiny, ale všichni, kteří touží po prohloubení poznatků o vývoji moderní české společnosti 20. století.

Námětem knihy jsou dramatické životní osudy Emila Dlouhého-Pokorného (1867–1936), dnes takřka zapomenuté postavy veřejného života konce 19. a první poloviny 20. století. Na počátku bouřlivých 90. let se stal průkopníkem křesťanského socialismu v našich zemích a řadí se k zakladatelským osobnostem katolického politického stranictví. Patřil tehdy k několika málo osobnostem, které pochopily dobové evropské trendy a pokusily se v českých zemích rozšířit myšlenky křesťanské demokracie. Významné místo zaujímá také v dějinách české Katolické moderny jako literárně-uměleckého proudu a církevně opravného hnutí, které vystoupilo s apologií ideálů křesťanství a chtělo zastavit procesy sekularizace české společnosti. Stal se vůdčí osobností radikálního křídla modernistů v Čechách a byl znám jako břitký žurnalista a redaktor několika časopisů. V roce 1920 navázal na svou modernistickou minulost a stal se zakladatelskou osobností národní Církve československé (husitské) a zapsal se do jejích dějin jako budovatel a nekompromisní obhájce vize demokratické a moderní církve 20. století. Veřejné působení Emila Dlouhého-Pokorného je líčeno na pozadí jeho privátních osudů plných překážek a nepochopení, které zdolával se vší houževnatostí, poctivostí a oddaností víry ve svou pravdu.

Kniha "Osobnost v církvi a politice" s podtitulem Čeští a slovenští křesťané ve 20. století spadá do žánru Romány. Autorem je Hanuš Jiří, Marek Pavel. Obsahuje 688 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Centrum pro studium demokracie a kultury" z roku 2006. Přejeme příjemné čtení.

Dosud málo probádané historické téma z pera renomovaného historika profesora Pavla Marka. Publikace v základních rysech charakterizuje postavení živnostenských vrstev v období po druhé světové válce, nejprve regulační opatření státních orgánů, zavedená v souvislosti s poválečnými změnami na domácí politické scéně, a poté nepokrytou likvidaci živnostnictva, kterou umožnil komunistický puč v únoru 1948. Text je doplněn přílohou z tištěných a archivních dokumentů a obrazovými materiály.

Biografie Karla Dostála-Lutinova (1871-1923), který patřil díky různorodým činnostem na poli katolické církve, české literatury i politiky ke známým a veřejností sledovaným aktérům.