Pavel Kosatík přináší nový pohled na osobnost československého prezidenta Edvarda Beneše.

Básník Jaroslav Seifert celý život vedl bohatou korespondenci se svými čtenáři. Došlé dopisy si schovával, takže z nich bylo možné sestavit výbor zabírající v čase šest desetiletí (1926–1986). Většinu té doby Seifert prožil v nevábných režimech (nacistickém a komunistickém), kdy veřejný prostor byl vyprázdněn od přirozených autorit. Seifert se lidem stal autoritou náhradní; vnímali ho jako člověka nepoddajného, který unese víc než jen osud svůj a své rodiny. Zvykli si svěřovat se mu se svými trápeními a žádat pomoc: někteří nezištně a přátelsky, jiní i se zlým úmyslem. Kosatíkův výbor ze Seifertovy došlé korespondence výmluvně ukazuje, jak se v průběhu 20. století rozvíjely české komunikační strategie, ať už byli pisateli lidé známí (politici, umělci, básníci, spisovatelé), nebo takzvaně obyčejní, Seifertovi oddaní čtenáři. Z dopisů a autorových komentářů k nim povstává nekonvenčně pojatá biografie velkého básníka, dosud jediného českého držitele Nobelovy ceny za literaturu.

Pavel Kosatík představuje padesát osobností, které na sebe vzaly zodpovědnost a měnily věci veřejné v naší zemi.

České dějiny 20. století by nebyly úplné bez příběhu Klementa Lukeše (1926–2000). Po roce 1945 se nadchl pro politiku komunistické strany, která člověku se závažným zdravotním handicapem (byl nevidomý) dala nečekanou šanci: Svěřila mu školení stranických kádrů. Jako vychovatel Antonína Novotného, Lubomíra Štrougala, Miloše Jakeše a dalších se Lukeš coby jeden z prvních dozvídal o závažných mentálních limitech tehdejších vládců. Od poloviny padesátých let patřil k předním revizionistům, ve snaze najít alternativu vůči stalinismu se inspiroval jugoslávským systémem podnikových samospráv. V roce 1961 byl označen za hlavu projugoslávského spiknutí; nový proces se Slánským a spol. se neuskutečnil jen proto, že Sovětský svaz už na tom neměl zájem. Lukeš však jako opozičník pokračoval i nadále, v roce 1968, v Chartě 77, oři organizaci samizdatu v 80. letech ap. Tehdejší režim měl jen málo tak schopných protivníků jako tohoto člověka, který se vzepřel předurčení k životu v neplnoprávné pozici.

Kam se ubíral slovenský národ za uplynulých třicet let samostatnosti? Precizně zpracovaný vhled do dění u našich sousedů a na vývoj vztahu Slováků a Čechů od jednoho z nejuznávanějších českých spisovatelů současnosti. Před třiceti lety zanikl společný česko-slovenský stát. Každá z obou nových národních společností se, teď už sama, vydala po vlastní cestě. Od té doby se říká, že vztahy obou národů jsou lepší než kdykoli v minulosti. A asi je to pravda, příčiny většiny dřívějších konfliktů odpadly. Víme ale jedni o druhých dost? Neplatíme za to oddělení větší vzájemnou lhostejností? Spisovatel Pavel Kosatík (1962) se zabývá historií 19. a 20. století. Napsal životopisy T. G. Masaryka, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Je autorem řady knih esejistických, scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století. Ve své předchozí knize Slovenské století (2021) zmapoval vývojový oblouk, který slovenská společnost opsala v letech 1918-1998. Nová kniha dovádí dění na Slovensku do současnosti. Opírá se o přesvědčení, že Slováci se Čechům za tu dobu vzdálili víc, než si Češi stačili včas uvědomit. A že je to oboustranně škoda. Česko-slovenský potenciál možné pomoci a spolupráce zdaleka není využitý na 100 procent. Poučeni třemi dekádami samostatnosti, měli bychom i pod vlivem současných nových geopolitických hrozeb hledat nové cesty k sobě. Jedni druhé potřebujeme ještě víc než kdysi. Doplněno o 16 stran barevné fotografické přílohy.

Popis není dostupný

Autoři „pravdivého příběhu“, prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle lidové tváře měl ještě jinou, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM, přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel.

Rozhovor Jiřího Plannera se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V padesátých letech se Jiří Planner poznal s Jiřím Suchým, Waldemarem Matuškou a dalšími hvězdami divadla Semafor, kde se stal od jeho vzniku v roce 1959 provozním ředitelem. Zažil jeho nejslavnější éru, kdy v divadle působili Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Jiří Šlitr a mnoho dalších, a vzpomíná, jak se žilo v umělecké Praze navzdory komunistům. Protože toužil po životě ve svobodném světě, emigroval na Západ. Stal se tam redaktorem Svobodné Evropy, nejprve v její mnichovské a pak newyorské redakci, kde proslul hudebními pořady, do kterých si zval hosty počínaje Louisem Armstrongem a Ellou Fitzgerladovou a konče Beatles. Je asi jediným Čechem, který se kromě plejády jazzmanů znal třeba s Andy Warholem a Jimi Hendrixem, byl s Janis Joplin na festivalu ve Woodstocku, ale který byl také dlouholetým osobním přítelem Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Jiřího Voskovce nebo Miloše Formana. A dokáže o tom všem mluvit s duchaplností a vtipem. Kniha je zprávou o tom, jak se v obtížném 20. století dal také prožít český život: s kuráží vůči všem, kdo se snažili člověka ovládat, a s respektem a láskou k tvůrcům, kteří tomu životu dodávali originální smysl.

Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosti. "Klíčem" k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží se vždy dostat čtenáře do situace, kdy bude se "svým" hrdinou nucen zvažovat, jak by se na jeho místě zachoval sám. Knihou Slovenské století vystupuje ze svého dosud převažujícího soustředění na dějiny české. Sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918-1998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval. Na konci 20. století se však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Český čtenář v ní najde odpovědi na otázky, jaké síly utvářely konkrétní podoby česko-slovenského soužití i jaká je česká odpovědnost za to, že společný život v jednom státě skončil neporozuměním.

Chcete vědět, jak žil člověk, který objevil to, pro co byl stvořen, a dělal to? Pokud ano, pak je pro vás odpovědí první ucelený životopis legendárního běžce Emila Zátopka.Vypráví o jeho dětství v početné rodině, o mládí v baťovském Zlíně, o době, kdy se u nás rodil běžecký sport, o respektovaných soupeřích i přátelích, o armádě a disciplíně, o manželství a také o politice. Ale především a stále o běhání.Kniha je připomenutím osudu člověka, kterému se jako jedinému atletovi v historii světového běžeckého sportu podařil zlatý hattrick na olympijských hrách v roce 1952. Je potvrzením toho, že pokud děláte cokoliv na sto procent, není možné, abyste neuspěli, i když zrovna nezískáte olympijské zlato. A pod zátopkovským heslem Nemůžeš? Přidej! je také inspirací k amatérskému běhání nás všech. Sdílet Autor pojal popis Emilova života opravdu komplexně. Já osobně jsem předtím žádnou knihu o Emilu Zátopkovi nečetl, a tak nemám s čím srovnávat. Ale dílo bylo napsáno velmi čtivě a dozvěděl jsem se spoustu informací z běžcova života, o kterých jsem neměl ani tušení. Moje hodnocení je samozřejmě hodně ovlivněno faktem, že sám jsem běžec a sportovec. Ale myslím, že na své si přijdou i čtenáři, kteří běhají pouze na autobus. Knihu bych tedy kromě sportovců doporučil i milovníkům historie a v podstatě každému, kdo si rád přečte utvrzení o tom, že kde je vůle, tam je cesta. Celá recenze

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převedl režisér Robert Sedláček, komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady Češi se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti. Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, na chvíle jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.

"Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám," říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

Série: Češi

Únor 1948. Velká chvíle premiéra KlementaGottwalda. Dvanáct demokratických ministrůjeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwaldpadne a prezident Beneš jmenuje prozatímníúřednickou vládu, která zemi dovede k předčasnýmvolbám, v nichž už by komunisté rozhodněnevyhráli. Během několika rozhodujících dnů seale tento taktický manévr ukazuje jako politickáhloupost a hrubé podcenění protivníka.

Série: Češi

Píše se rok 1976 a před pražským soudem probíháproces se skupinou The Plastic People ofthe Universe, který poutá mimořádný zájemveřejnosti. V normalizačním bezčasí se začínácosi měnit. Rodí se myšlenka Charty 77. Marginálnízákaz jedné neznámé hudební skupinyvede k velkým následkům – k procitání lidskésvobody.

Chcete vědět, jak žil člověk, který objevil to, pro co byl stvořen, a dělal to? Pokud ano, pak je pro vás odpovědí první ucelený životopis legendárního běžce Emila Zátopka.Vypráví o jeho dětství v početné rodině, o mládí v baťovském Zlíně, o době, kdy se u nás rodil běžecký sport, o respektovaných soupeřích i přátelích, o armádě a disciplině, o manželství a také o politice. Ale především a stále o běhání. Kniha je připomenutím osudu člověka, kterému se jako jedinému atletovi v historii světového běžeckého sportu podařil zlatý hattrick na olympijských hrách v roce 1952. Je potvrzením toho, že pokud děláte cokoliv na sto procent, není možné, abyste neuspěli, i když zrovna nezískáte olympijské zlato. A pod zátopkovským heslem Nemůžeš? Přidej! je také inspirací k amatérskému běhání nás všech. Čte Ivan Trojan. Sdílet Autor pojal popis Emilova života opravdu komplexně. Já osobně jsem předtím žádnou knihu o Emilu Zátopkovi nečetl, a tak nemám s čím srovnávat. Ale dílo bylo napsáno velmi čtivě a dozvěděl jsem se spoustu informací z běžcova života, o kterých jsem neměl ani tušení. Moje hodnocení je samozřejmě hodně ovlivněno faktem, že sám jsem běžec a sportovec. Ale myslím, že na své si přijdou i čtenáři, kteří běhají pouze na autobus. Knihu bych tedy kromě sportovců doporučil i milovníkům historie a v podstatě každému, kdo si rád přečte utvrzení o tom, že kde je vůle, tam je cesta. Celá recenze

Série: Češi

Když v listopadu 1989 lidé na náměstíchzvonili klíči, asi nikoho nenapadlo,že jedním z prvních velkých výsledkůrevoluce bude rozpad společného státu.Co ho vlastně drželo pohromadě, pokudho rozložila svoboda? A jak k tomu rozpadudošlo, když nakonec tolik lidí naobou stranách zaskočil?Je to příběh staršího a mladšího bratra.Ten starší je si mladším sourozencemdo té míry jist, že často neslyší, co muten druhý říká. Když ale národ dospějedo stadia, kdy jeho emancipace vyvrcholívznikem vlastního státu, neexistujezpůsob (kromě násilí), jak mu v tomzabránit. Češi to zažili na vlastní kůživ roce 1918, a v letech 1989–1992 jimto historie s jejich slovenskými bratryzlomyslně zopakovala.

Série: Češi

Spisovatel Pavel Kosatík připravilpro Českou televizi scénáře devítidílnéhoseriálu s názvem České století,ve kterém jsou formou hraných rekonstrukcípředstaveny klíčové událostičeských dějin 20. století. Zatímco na obrazovku toto originální dílopřevádí režisér Robert Sedláček, jejichkomiksového zpracování se ujali předníčeští výtvarníci.Po vřele přijatém prvním svazku věnovanémvzniku Československa vycházídíl situovaný do období politickýchprocesů počátku 50. let, při nichž byli"odhaleni" mimo jiné členové tzv.protistátního spikleneckého centrav čele s generálním tajemníkem KSČRudolfem Slánským.Vojtěch Mašek (1977). Absolventscénáristiky a dramaturgie na FAMU.Autor úspěšné komiksové trilogie Sloniv Marienbadu, Za vším hledej doktoraŽenu a Poslední chobotango. Společněs Džianem Babanem získal několik komiksovýchcen, mimo jiné i za původníčeský komiks.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Únor 1948. Velká chvíle premiéra KlementaGottwalda. Dvanáct demokratických ministrůjeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwaldpadne a prezident Beneš jmenuje prozatímníúřednickou vládu, která zemi dovede k předčasnýmvolbám, v nichž už by komunisté rozhodněnevyhráli. Během několika rozhodujících dnů seale tento taktický manévr ukazuje jako politickáhloupost a hrubé podcenění protivníka.

Píše se rok 1976 a před pražským soudem probíháproces se skupinou The Plastic People ofthe Universe, který poutá mimořádný zájemveřejnosti. V normalizačním bezčasí se začínácosi měnit. Rodí se myšlenka Charty 77. Marginálnízákaz jedné neznámé hudební skupinyvede k velkým následkům – k procitání lidskésvobody.

Když v listopadu 1989 lidé na náměstíchzvonili klíči, asi nikoho nenapadlo,že jedním z prvních velkých výsledkůrevoluce bude rozpad společného státu.Co ho vlastně drželo pohromadě, pokudho rozložila svoboda? A jak k tomu rozpadudošlo, když nakonec tolik lidí naobou stranách zaskočil?Je to příběh staršího a mladšího bratra.Ten starší je si mladším sourozencemdo té míry jist, že často neslyší, co muten druhý říká. Když ale národ dospějedo stadia, kdy jeho emancipace vyvrcholívznikem vlastního státu, neexistujezpůsob (kromě násilí), jak mu v tomzabránit. Češi to zažili na vlastní kůživ roce 1918, a v letech 1989–1992 jimto historie s jejich slovenskými bratryzlomyslně zopakovala.

Spisovatel Pavel Kosatík připravilpro Českou televizi scénáře devítidílnéhoseriálu s názvem České století,ve kterém jsou formou hraných rekonstrukcípředstaveny klíčové událostičeských dějin 20. století. Zatímco na obrazovku toto originální dílopřevádí režisér Robert Sedláček, jejichkomiksového zpracování se ujali předníčeští výtvarníci.Po vřele přijatém prvním svazku věnovanémvzniku Československa vycházídíl situovaný do období politickýchprocesů počátku 50. let, při nichž byli"odhaleni" mimo jiné členové tzv.protistátního spikleneckého centrav čele s generálním tajemníkem KSČRudolfem Slánským.Vojtěch Mašek (1977). Absolventscénáristiky a dramaturgie na FAMU.Autor úspěšné komiksové trilogie Sloniv Marienbadu, Za vším hledej doktoraŽenu a Poslední chobotango. Společněs Džianem Babanem získal několik komiksovýchcen, mimo jiné i za původníčeský komiks.