Meziválečná populární literatura nepřestává ani po skoro sto letech inspirovat a provokovat: někdy přitahuje zdánlivou naivitou, jindy zase strhne napínavým dějem. Současně ale naše poznání této rozlehlé a nepřehledné krajiny zůstává jen velmi neúplné. Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918-1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech. Kromě osmi výkladových kapitol, přehledově se zaměřujících na vybrané charakteristiky (žánry, témata, publikační platformy) a způsoby čtení (gender, ideologie, transfer) populární literatury, přináší přehledné kalendárium a zejména dvacet interpretačních studií konkrétních textů, ze kterých vysvítá pestrost a originalita dobového čtiva. Jako každý správný průvodce, ani naše kniha nechce a nemůže své téma vyčerpat, nabízí ale mnoho tipů, kudy a kam se při poznávání tohoto "zlatého věku" české populární literatury vypravit.

V roce 2018 se Veronice Kořínkové změnil život. Manžela jí odvezla sanitka do nemocnice a ona zůstala doma sama se dvěma malými syny. Starala se o ně, radovala se s nimi i smutnila a přitom přemýšlela - jak takové človíčky vychovávat, aby se z nich stali dobří lidé, moudří, zodpovědní a laskaví dospělí muži? Napadlo ji zeptat se na to mužů, kterých si váží a jsou jí inspirací, nejen svými profesními úspěchy, ale i charakterem. Vyptávala se jich na všechno, co je formovalo: jejich dětství, rodiče, vzdělání, kulturní vzory i vztah k víře. Výsledkem je fascinující kniha rozhovorů s Janem Sokolem, Pavlem Pafkem, Karlem Schwarzenbergem, Jiřím Drahošem, Michalem Horáčkem, Arnoštem Goldflamem, Petrem Pithartem, Tomášem Sedláčkem a Michaelem Kocábem. Nakonec se k projektu připojil i muž, kvůli kterému vznikl. Manžel Pavel pořídil do knihy fotografie, a všechny zpovídané tak ještě víc přiblížil. Veškeré autorské honoráře z knihy Jak vychovat chlapce budou věnovány na konto Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.

Tato obsáhlá publikace nechává nahlédnout do zákulisí vzniku jednoho z nejslavnějších českých kreslených seriálů. Komiksový teoretik Pavel Kořínek opatřil faksimile dosud nezveřejněných scénářů, poznámek, přípisků, skic a kreseb objevnými doprovodnými texty a výsledkem je ucelený obraz Jaroslava Foglara jako autora a scenáristy. Zároveň nám kniha vůbec poprvé představuje původní verze nijak neupravovaných komiksů od jejich zásadních tvůrců: Jana Fischera a Marko Čermáka.

Popis není dostupný

V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborných badatelů. Dlouho opomíjenému, pokud už ne zcela záměrně přehlíženému a omezovanému mediálnímu žánru se dostává pozornosti prostřednictvím dílčích publikací či výstav, celistvější historický přehled ale dosud chyběl. Asi těžko si lze představit knihu o několika tisících postav a hrdinů, která by zároveň byla pro čtenáře stále přehledná a čtivá. A právě takové Dějiny československého komiksu 20. století jsou. Přinášejí první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v našem kulturním a jazykovém prostoru, nabízejí pohled na jeho proměny a tendence, připomínají nejslavnější osobnosti (Lada, Sekora, Saudek, Němeček) a samozřejmě představují známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjejí při tom ani mnoho tvůrců, časopisů, knih a aktivit dnes pozapomenutých. S důrazem kladeným na sledování vývojových linií formálních, žánrových i motivických zahrnují Dějiny do svého výkladu přirozeně i oblast komiksové tvorby překladové, jakož i šířeji pojímané exkurzy věnované společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dějiny československého komiksu 20. století tak nechtějí nabídnout jen detailní popis československé komiksové a obrázkovoseriálové tvorby, ale zprostředkovaně vyprávějí i příběh o pozici, funkci a proměnách komiksu v česko- a slovenskojazyčném kulturním prostoru. Dva obsáhlé svazky (I: 1900-1964; II: 1964-2000) doprovází bohatý ilustrační materiál, detailní rejstříky jmenné i věcné a medailony domácích komiksových tvůrců. Publikaci připravil čtyřčlenný autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci grantu GA ČR (hlavní redaktor Pavel Kořínek). Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy.

Popis není dostupný