Meziválečná populární literatura nepřestává ani po skoro sto letech inspirovat a provokovat: někdy přitahuje zdánlivou naivitou, jindy zase strhne napínavým dějem. Současně ale naše poznání této rozlehlé a nepřehledné krajiny zůstává jen velmi neúplné. Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918-1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech. Kromě osmi výkladových kapitol, přehledově se zaměřujících na vybrané charakteristiky (žánry, témata, publikační platformy) a způsoby čtení (gender, ideologie, transfer) populární literatury, přináší přehledné kalendárium a zejména dvacet interpretačních studií konkrétních textů, ze kterých vysvítá pestrost a originalita dobového čtiva. Jako každý správný průvodce, ani naše kniha nechce a nemůže své téma vyčerpat, nabízí ale mnoho tipů, kudy a kam se při poznávání tohoto "zlatého věku" české populární literatury vypravit.

V roce 2018 se Veronice Kořínkové změnil život. Manžela jí odvezla sanitka do nemocnice a ona zůstala doma sama se dvěma malými syny. Starala se o ně, radovala se s nimi i smutnila a přitom přemýšlela - jak takové človíčky vychovávat, aby se z nich stali dobří lidé, moudří, zodpovědní a laskaví dospělí muži? Napadlo ji zeptat se na to mužů, kterých si váží a jsou jí inspirací, nejen svými profesními úspěchy, ale i charakterem. Vyptávala se jich na všechno, co je formovalo: jejich dětství, rodiče, vzdělání, kulturní vzory i vztah k víře. Výsledkem je fascinující kniha rozhovorů s Janem Sokolem, Pavlem Pafkem, Karlem Schwarzenbergem, Jiřím Drahošem, Michalem Horáčkem, Arnoštem Goldflamem, Petrem Pithartem, Tomášem Sedláčkem a Michaelem Kocábem. Nakonec se k projektu připojil i muž, kvůli kterému vznikl. Manžel Pavel pořídil do knihy fotografie, a všechny zpovídané tak ještě víc přiblížil. Veškeré autorské honoráře z knihy Jak vychovat chlapce budou věnovány na konto Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.

Tato obsáhlá publikace nechává nahlédnout do zákulisí vzniku jednoho z nejslavnějších českých kreslených seriálů. Komiksový teoretik Pavel Kořínek opatřil faksimile dosud nezveřejněných scénářů, poznámek, přípisků, skic a kreseb objevnými doprovodnými texty a výsledkem je ucelený obraz Jaroslava Foglara jako autora a scenáristy. Zároveň nám kniha vůbec poprvé představuje původní verze nijak neupravovaných komiksů od jejich zásadních tvůrců: Jana Fischera a Marko Čermáka.

Popis není dostupný

Soubor Punťa - zapomenutý hrdina českého komiksu (1934-1942) sestává ze dvou samostatných knih. První z nich, pojmenovaná Příběhy, přináší bohatý, takřka 200 epizod čítající výbor z centrálního obrázkového seriálu. Druhý svazek - Studie - pak nabízí kulturně- a literárněhistorické, teoretické a interpretační ohledání celého "světa kolem Punti". Seriál, časopis i nejrůznější další punťovské produkty jsou tu nahlíženy z nejrůznějších úhlů a za využití rozličných interpretačních a metodologických přístupů tak, aby se postupně poskládal co možná nejkomplexnější obraz předmětného seriálu a jeho místa v domácí dětské kultuře. Punťa totiž rozhodně nebylo "jen tak nějaké obrázkové čtení pro děti": promyšleností, ambicemi, neskrývanou komerčností i například způsobem aktivní práce s publikem představoval časopis v československém prostoru malou revoluci a svého druhu domácí variaci na produkci studia Walta Disneye s jeho myšáky a kačery, kteří ve stejné době nabírali na své globální popularitě. Poznat Punťu znamená pochopit jednu pozapomenutou kapitolku českých kulturních dějin - seznámení s tímto kresleným psíkem poskytuje příležitost k rozšíření našeho povědomí o historii českého komiksu, proměnách dětských časopisů, ale i obecněji domácí kultuře dětí jako takové. A kromě toho je to samozřejmě i příležitost skvěle se pobavit: zasmát se nad vztahovými peripetiemi Punti a jeho družky Kiki, držet hrdinům palce při snaze o účinkování na sokolském sletu a pozorovat, jak tahle česká komiksová celebrita tropí alotria s Laurelem a Hardym, popřípadě provádí po Praze malou Shirley Temple. Soubor tak potěší jak zájemce o dějiny domácí kultury, tak malé i velké milovníky zábavných i mírně obskurních příběhů obrazem i veršem. Klapbox s knihami doplňují drobné faksimile příležitostných či reklamních tisků a další související materiály.Kniha nominovaná na cenu Magnesia Litera 2019 - Litera za nakladatelský čin

Popis není dostupný