Popis není dostupný

Publikace mapuje historii protifašistického odboje v letech 1939-1945 v jednotlivých evropských zemích a hodnotí význam, který odbojové hnutí pro dějiny druhé světové války mělo. Nejvýraznější pozornost je přitom věnována protifašistické rezistenci ve střední Evropě, tj. v Polsku, Protektorátu Čechy a Morava, Německu, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. K doplnění celkového pohledu je rovněž popsána činnost odbojových hnutí i v dalších částech Evropy - na okupovaných územích Sovětského svazu a Balkánu, ve Skandinávii, v západní Evropě i ve spojeneckých a satelitních státech nacistického Německa. Cílem je přitom postihnout společné rysy, ale i rozdíly, které provázely existenci ilegálních hnutí v průběhu druhé světové války v jednotlivých evropských regionech.

Kniha na základě studia pramenů a v celosvětovém kontextu života církve představuje české liturgické hnutí, jak se formovalo od 19. století, jakými proměnami procházelo i jeho završení v pokoncilní církvi. Pozornost autora se soustředila na průběh liturgické obnovy po II. vatikánském koncilu, která v našich zemích probíhala v odlišných církevně - politických klimatech: období pražského jara bylo charakterizováno širokou liturgickou diskusí a vzděláváním, zatímco v období normalizace se obnova omezila na vydávání liturgických knih. České liturgické hnutí je nahlíženo v závislosti na evropském liturgickém hnutí, jeho centrech a protagonistech. Autor v závěru poukazuje na význam pokoncilní liturgické reformy a dokládá, že ji nelze redukovat jen na vydání nových liturgických knih a jejich překlad do národních jazyků. Tato reforma představuje novou teologii liturgie a ekleziologii, do níž je třeba věřící stále uvádět skrze liturgickou formaci a vzdělávání.

Popis není dostupný

Popis není dostupný