Patric Gagne necítí emoce.Od dětství ví, že je jiná. Začne krást dřív, než se naučí mluvit. Ve školce si uvědomí, že nezapadá. A ve škole bodne spolužačku tužkou do hlavy. Přesto – nebo právě proto – se rozhodne žít normální život. Tatootevřená zpověď vysoce funkční sociopatkynabízí hluboký pohled do mysli člověka, který sice nerozumí emocím skrze vlastní prožitek, ale snaží se jim porozumět a napodobit je.
„Normální lidé se chovají zle, když je vlastní emoce příliš vystresují. Sociopaté se chovají zle, když je příliš vystresuje nedostatek emocí.“
Jsou sociopaté monstra?Nebo jen zoufale osamělí lidé, které jejich odlišnost přivádí na hranici šílenství a zločinu? Patric vnímá emoce ostatních, chápe je – ale necítí je. Přesto se učí, jak být „normální“: pracuje jako chůva, studuje psychologii, stává se terapeutkou, manželkou i matkou. Ale vnitřní prázdnota zůstává.
Aby něco cítila,vloupává se do domů a krade auta – klidně ráno před prací nebo večer, než se její přítel vrátí domů. Její příběh jeintimní, syrový a fascinující. Ukazuje, žesociopatie není jen o manipulaci, lžích a ubližování, ale i otouze po přijetí, odvaze a snaze milovat– byť jiným způsobem, než jaký si většina z nás dokáže představit.
V knize se mimo jiné dozvíte:
Tato kniha nabízí jedinečný pohled na život za maskou normálnosti – a hluboce lidský příběh o tom, co to znamená cítit… nebo necítit.
