Otomar Dvořák (1951)
Seznam knih
Autor nemá žádné série
Spisovatel Otomar Dvořák uzavírá své putování okolím Tábora. Tentokrát se vydal na Jistebnicko. Zdejší vrchovina je malebný kraj s drobnými políčky, pastvinami, zrcátky četných rybníků a s hájky na kamenitých návrších. Je to domov nostalgických vzpomínek; jako bychom dosud ve vzduchu cítili vůni pasáckých ohníčků a sychravý dech zimy. Krajina dětství, jak ji nezapomenutelně zachytili Mikoláš Aleš, Josef Lada či místní rodák Richard Louda. Oblast téměř nedotčená průmyslem, zemědělským podnikáním a náporem rekreantů.Autor vás seznámí s nepokojným čertem, jenž kdysi rozházel po zdejším kraji spoustu podivných balvanů a na jednom místě zanechal dokonce i celé Čertovo břemeno. Podíváte se na Holubovu lípu, nejstarší strom na Táborsku, vystoupáte na mystický Vyšehrad nad Jistebnicí, zjistíte, kdo byl opravdovým zakladatelem Tábora a jak to bylo s Jistebnickým kancionálem a Padařovskou biblí. V Nadějkově se poznáte se svéráznou hraběnkou Kokořovskou a osudem stíhaným spisovatelem Chocholouškem. Autor vás zavede do rodiště svých předků ve vsi Kaliště. Odhalíte tajemství zdejších zámků, ztracených tvrzí, kostelů, smírčích křížů, studánek a pohanských obětišť. Po hřbetě Čertovy hrbatiny se dostanete k roubené vesničce z pohádek s podivným jménem Ounuz, k překvapivému areálu horských sportů Monínec a nakonec navštívíte prokletou bílou paní v romantických zříceninách hradu Borotína. Samozřejmě, že autor nezapomene na místní strašidelné pověsti a také připomene příběhy pozoruhodných rodáků či osobností, kterým tento svérázný kraj učaroval.
Příběh svatého Václava (2024)
Příběh knížete Václava, dědice, svatého ochránce a věčného vládce České země, nás ani po více než tisíciletí nepřestává fascinovat. Je zakódován hluboko v naší krvi; i když ho možná v běžném životě nevnímáme, podvědomě k němu tíhneme a ve chvílích úzkosti, kdy nám připadá, že je naše národní existence ohrožena, se k němu s nadějí obracíme. Tvůrčí tandem Otomar Dvořák - Josef Pepson Snětivý se pokusil rekonstruovat Václavův život a vsadit jeho činy do širších mezinárodních souvislostí. Autoři k tomu říkají: "Náš příběh berte jen jako jeden z možných. Je však podložen maximem dostupných údajů; zbytek příběhu je dílem naší tvůrčí fantazie. Nikoliv však samoúčelné a bezbřehé. Některé z hypotéz, zveřejněných dokonce renomovanými historiky, nám připadají absurdní: například že Václav byl zabit omylem při náhodné opilecké rvačce, nebo že vůbec neexistoval a jeho postava byla vytvořena jako křesťanská obdoba pohanského boha Svantovíta. My jsme se naopak snažili být maximálně seriózní, chtěli jsme pochopit myšlení tehdejších lidí, vcítit se do jejich pocitů…" Otomar Dvořák sestavil svůj příběh jako dokumentární román, tedy beletrizované vyprávění proložené faktickými údaji, citáty a autorskými úvahami. Vycházel přitom z vlastního scénáře k šestidílnému televiznímu seriálu, který bude odvysílán počátkem roku 2025.Druhou část knihy zpracoval Josef Pepson Snětivý, Ten přistoupil k národnímu světci trochu jiným způsobem, který je ovšem pro něj typický. Vydal se do "krajiny svatého Václava" jako dychtivý poutník, jenž s pokorou kráčí pěšky přes "trní a hloží", od jedné stopy světce k druhé, nic nedbaje námahy a únavy, posedlý touhou vše popsat, zdokumentovat a zachytit na fotografiích. K tomu připojuje spoustu dobových údajů a osobitých postřehů.Autoři doufají, že tato kniha bude pro jejich čtenáře inspirací k zamyšlení, ale také k novým pohledům na krásy naší země a na mlhavé počátky její barvité historie. A budou rádi, když se podobně jako oni stanou poutníky v "krajině svatého Václava".
Nehledejte zde návody k výrobě alchymistických elixírů. Tahle kniha vás zavede do tajemně zakouřené černé kuchyně našich prababiček, do barokní a středověké vesnice, aby vám ukázala, že příprava jídla byla rituálem udržujícím prosperitu rodu i řád světa. Málokoho dnes napadne, že zdobení koláče je vlastně vytváření mandaly, že koblihy jsou modelem koňského trusu, že ornament na velikonočním vejci je zaklínadlem a magickým záznamem, který lze přečíst a jímž dárce cosi sděluje obdarovanému. Najdete zde přehled rituálních jídel pro všechny svátky roku, z nichž některé jsou známé (velikonoce, vánoce), jiné zapomenuté (např. liščí neděle, rusalčí dny, apod.). A víte, že moravští vrabci se původně dělali opravdu z vrabců? Kromě zajímavého vyprávění zde naleznete i 44 méně známých receptů. Ať už se rozhodnete uvařit "Hadí mord", "Kaši pro duše nebožtíků" nebo "Polévku proti upírům", pokusíte se o "domácí pivo" nebo "medovinu", určitě poznáte, že vaření je nedílnou částí dávné lidové magie, která má co říci i nám, v době chvatně hltaných hamburgerů…
Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že se pod maskou seriózního, tichého muže skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu, pojatém, jako by ho vyprávěl sám Erben, se ocitneme ve víru bouřlivých událostí devatenáctého století a setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale poznáme také Erbenův osobní život, zejména vřelý vztah k životní lásce Betynce, jejich předčasně zemřelému synáčkovi a třem dceruškám. Kolébka a hrob jako by byly milníky, mezi nimiž se neustále klikatila Erbenova životní cesta. Na jejím konci však čekala víra a naděje…
Krajinou prvních Přemyslovců (2023)
Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech. Pozoruhodný obrázek dostanete, když se podíváte na mapu a vyznačíte si jednotlivá dějiště nejstarších příběhů. Získáte jakýsi nepravidelný ovál, obkružující Prahu do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů, jen s výjimečnými „chapadly“ nataženými ještě dál, třeba až k řece Ohři nebo ke Stadicím. Tato dávná ohniska slávy a moci jsou v dnešní době občas skrytá ve stínu metropole, ve své většině nepatří k turistickým atrakcím, někdy se dokonce schovávají na zanedbané průmyslové periférii hlavního města, kde je objeví jen pozorné oko poučeného poutníka. Tím víc autory vábilo vydat se do této tajemné „krajiny prvních Přemyslovců“. Zatímco Otomar zaujatě kráčel po stopách příběhu mocenského vzestupu prvních knížat a shledával jimi zanechané stopy i mytologické souvislosti, Pepson s fotoaparátem v ruce neúnavně zkoumal další pozoruhodné stavby, památníky a zajímavosti, které se v průběhu věků na oněch místech nakupily. Tyto pohledy ze dvou různých úhlů se navzájem doplňují – a společně vytvářejí plastický obraz. Výjimkou jsou dvě nové kapitoly, díky nimž je toto druhé vydání též vydáním rozšířeným. Vzhledem k Otomarově zaneprázdněnosti v létě 2023 je celé napsal Pepson. V prvním případě zůstal v samotném centru přemyslovské vlády a prozkoumal kostel svatého Jiří a pozdější Svatojiřský klášter na Pražském hradě, onu nezaslouženě opomíjenou „kolébku i hrob“. Ve druhém zamířil do jednoho z „chapadel“: do Lštění, na hradiště nikoli tak „přepevné“, jak je popsal Kosmas, ale ve své době strategicky důležité. Oba autoři pak cítí radost vyvolanou skutečností, že původní vydání z roku 2020 je zcela rozebráno a čtenářský zájem si vyžádal tento nový počin. A věří, že Vám i tato o tři roky mladší publikace pomůže uvidět zdánlivě známá místa v novém světle a všimnout si podrobností, které Vám předtím mohly unikat. Provedou Vás těmito lokalitami, a to slovem, obrázky i fotografiemi: Pražský hrad/Vyšehrad/Malá Strana – Říp/Ctiněves/Ledčice/Černouček/Krabčice/Kostomlaty pod Řípem/Libkovice pod Řípem – Kouřim – Libušín/Smečno – Levý Hradec/Pravý Hradec/Přední Kopanina/Úholičky – Libčice nad Vltavou/Chýnov/Tursko/Kozinec/Holubice – Budeč/Zákolany/Trněný Újezd/Týnec – Stadice/Hliňany – Stochov/Tuchlovice/Honice/Kačice – Tetín – Přistoupim/Tuchoraz/Bylany/Lstiboř – Stará Boleslav – Vrbčany/Klášterní Skalice/Třebovle – Libice nad Cidlinou – Lštění – Zbečno/Běleč – Velíz/Kublov/Karlov/Leontýn – Peruc/Telce/Klobuky – Sázava/Nechyba/Krkavčí skály.
Vřeteno osudu (2023)
Popis není dostupný
* Historie výkonu trestu v Čechách a na Moravě * Známé, neznámé i zaniklé věznice ***** Věznice patří k místům, která nás zvláštním způsobem vzrušují. ***** Romantické osudy loupežníků, svědectví o nevině trpících mučednících či hrdinech odboje, i současné mediálně proslulé případy kriminálních delikventů. To vše se mísí v protikladech a vytváří zcela zvláštního “vězeňského genia loci“. Poznejte staré hrady Špilberk, Hukvaldy, Mírov, kláštery Valdice, Řepy, pevnost Terezín, nebo nově budované věznice Pankrác, Bory. ***** Prožijte příběhy proslulých vězňů (divoký baron Trenk, z čarodějnictví obviněný děkan Lautner, atentátník Princip, loupežník Babinský…).
Spisovatel Otomar Dvořák pokračuje ve svém objevném putování okolím města Tábora. Tentokrát se vydal po stopách prospektorů, hledajících kdysi dávno poklady z nitra země. Málokdo už dnes ví, že krajina severovýchodně od Tábora patřila k nejvýnosnějším nalezištím stříbra v Čechách. Je to oblast turisticky méně známá, téměř zapomenutá, ale přitom nabízející neuvěřitelnou škálu přírodních krás a skrytých stavebních památek. Prozkoumáme Dubské vrchy a přírodní park Polánka, kde se pokusíme najít pramen říčky Vlašimská Blanice. Náhrdelník blatnických rybníků utopených v černých lesích nám připomene finská jezera. Projdeme se po náhorních plošinách s překvapivými výhledy do modravých dálek a poznáme typická prospektorská městečka, která podřimují v blednoucích vzpomínkách na hektický ruch svých divokých počátků. Nahlédneme do opuštěných štol a zaniklých havíren. Poznáme starobylé kostelíky, ztracené tvrze místní drobné šlechty i zříceniny velkolepých strážních hradů, jako byly Šelmberk nebo Mladá Vožice. Překvapí nás kdysi proslulé lázně Elbančice nebo poutní místo se zázračným pramenem v Chotovinách. Objevíme skálu, z níž se podle pověsti vrhl smyslný rytíř Smil, a o které dnes skoro nikdo neví. Seznámíme se s podivuhodnými osudy významných rodáků, nezapomeneme také na místní strašidelné pověsti a takřka detektivním pátráním se pokusíme přijít na kloub některým záhadám.
Krajinou Karla IV. (2021)
Hvězdní pavouci (2021)
Částečně autobiografický příběh, který zachycuje padesátá a šedesátá léta dvacátého století. Posedlost hlubinami kosmu poznamená otce i syna, život ve staré vile se zdivočelým parkem a tajemným rybníkem nedaleko znárodněné továrny se pohybuje mezi dramatem a absurdní groteskou. Otcův sen o postavení hvězdárny s kopií největšího dalekohledu světa se občas blíží svému naplnění, aby byl vzápětí nečekanými zvraty doby znemožněn. Jeho syn Tomáš prožívá svá dobrodružství, svá první hoře a první závratné, i když zmarněné lásky. Zahrada Eden, tajemný had měďák na ostrůvku v rybníce, přízračný pavouk, který svými sítěmi spoutává nejen hvězdy, ale i lidské osudy, drogový sen květinových dětí a kruté vystřízlivěni po ruské okupaci v srpnu 1968, první pípající "pomeranč s anténami" v kosmu a první stopa lidské nohy na Měsíci - to jsou mezníky barvitých osudů několika hrdinů. Román nabízí pohled na kus české historie z nečekaného a zvláštního úhlu. Hvězdní pavouci od Otomara Dvořáka získala cenu Miroslava Ivanova v kategorii Historický román pro rok 2021.
Vodním světem Soběslavska (2021)
Popis není dostupný
Příběhy z českých dějin (2021)
Popis není dostupný
Spisovatel Otomar Dvořák se "ponořil" do vodního světa na Soběslavsku, do typické jihočeské krajiny, třpytící se hladinami četných rybníků. Navštívíme s ním Kafkův zámek Strkov v Plané nad Lužnicí, poznáme starobylé slovanské hradiště Chýnov a po Čertových schodech vstoupíme do barvami hýřící Chýnovské jeskyně. Také vyšplháme na věže romantického hradu Choustníku, spatříme poslední husitské bojiště u Křeče a zapomenuté lázně Svaté Anny. Sestoupíme z okraje Vysočiny zpátky do rybničních nížin s centrem v městě čápů - Tučapech. Přejdeme na druhý břeh Lužnice, posedíme na malebném tvrzišti Skalná, prohlédneme si mohylový kraj duchů, Zkamenělou svatbu u Hlavatců a strašidelná místa na okrajích Černické obory. Hlavně nás ale čeká fascinující a zcela svérázná krajina Soběslavských blat, rašelinné močály obklopené věncem blatských obcí, jejichž krása se stala symbolem jižních Čech. Prozkoumáme je všechny, opojeni malebností statků, jejichž oblé tvary a dekorativní zdobení připomíná sváteční lidové perníčky. Poznáme zblízka selské baroko a jeho tvůrce. Čeká nás také cesta po stopách hrdinů Jiráskova románu Proti všem, z Horního a Dolního Bukovska do Hvozdna a záhadných Radonic, jejichž tvrz se prý propadla do pekel. A potom už nás Tajemné stezky zavedou přímo do Soběslavi. I ta je plná starobylých památek a záhad!
Utajené hrady a zámky II. (2021)
Autoři znovu vydali do pražských ulic a zákoutí, pod povrch dnešní zástavby i do archivů - a představují další skryté skvosty na místech, kde by je často nečekal ani poučený čtenář (vždyť kdo z dnešních milovníků památek ví například to, kde stával krásný zámeček Sakrabonka?). Pravda, některé z nich už naneštěstí najdeme jen pod zemí nebo v dobových pramenech. To ale přece neznamená, že bychom je měli obestřít "věčným mlčením". Vždyť jejich krása uchvacovala současníky, paměť věků přežívá v místních názvech, srovnání nynějších a tehdejších areálů je navýsost zajímavé, byť leckdy smutné… Zvláštní pozornost autoři věnovali letohrádkům, na něž se v minulé knize prakticky nedostalo. Vylíčí je jako pozoruhodná místa vzestupu a pádu, zaniklé i dochované krásy, ale také milostných příběhů. A třeba dnešní Smíchov, to dnes už "utajené město" jménem Břeh Panny Marie, jimi byl doslova protkán. Další přebohatou oblastí je okolí Botiče, kde propátráme zajímavosti existujících sídel, ale rovněž si představíme zbořený zámek s rozsáhlým parkem ve čtvrti, v níž o něčem takovém netuší ani místní. Odlehlejší části Prahy, na jejím jihu, jihozápadě, jihovýchodě, východě a severu, nejsou na pozapomenutá panská sídla o nic chudší; budeme se však muset vydat i pod povrch země a hluboko proti proudu času - a naše nálezy nebudou vždy šťastné. Nakonec si, stejně jako v předchozím počinu, dopřejeme malý úkrok za hranice Prahy: tentokrát do obce Zdiby, na jejímž území najdeme hned tři zámky. Kniha Utajené hrady a zámky II. je třetím svazkem nové edice Skrytá krása naší země.
Zkušený lovec záhad Otomar Dvořák se tentokrát vydal na vrcholy hor, aby tam hledal sídla tajemných démonických vládců. Snad jsou to potomci pohanských božstev, snad zosobnění nelítostných přírodních sil… Připomeneme si magické rituály u pramenů Labe, povíme si, jak probíhala bitva krále Ječmínka s rarachy na hoře Kosíř, odvážně sestoupíme do zrádných labyrintů pod Radhoštěm, spočítáme, kde všude mají své posádky blaničtí rytíři, a zjistíme, co se děje s lidmi, kterým se podařilo vstoupit do jejich podzemních síní. Povíme si o rusalčím dítěti nalezeném na hoře Krudum, o nelítostném ohnivém Dymovi a kruté dívce Mařebyle s železnou rukou, o tajemném Venušině lidu a dalších desítkách mocných bytostí. Má jejich bájná existence nějaké logické vysvětlení? Otomar Dvořák odhaluje překvapivé souvislosti mezi démonickými strážci krajiny, historickými událostmi a přírodními jevy.
Jan Žižka z Trocnova (2020)
Životní příběh legendárního vojevůdce vznikl na základě úspěšného televizního dokumentárního seriálu. Dvojice spisovatelů Otomar Dvořák a Jan Bauer se vydala po stopách Jana Žižky, zanechaných v české krajině. Probádali desítky památníků a pomníčků, některé patetické a jiné směšné. Poznali, jak dnes vypadají místa, na nichž se odehrávaly proslulé bitvy, prozkoumali hrady, zříceniny a historická města. Hovořili s místními obyvateli, s historiky, kastelány, muzejníky, archeology a kronikáři. Seznámili se s Žižkou jako hrdinou lidových pověstí a legend. Tento poutavý popis míst spojených s Žižkou, začínající v Trocnově, místě narození, a končící v Přibyslavi, místě smrti, se prolíná s vyprávěním o jeho životě. Na dramatičnosti dodávají hejtmanovu příběhu beletristické románové vstupy, napínavé povídky, v nichž jsou zachyceny nejvypjatější okamžiky Žižkova života. Kniha vtáhne čtenáře do atmosféry husitské doby fotografiemi akčních scén, připravenými ve spolupráci se skupinami historických bojových umění. Tyto netradiční ilustrace tvoří zajímavé "filmové" pozadí Žižkova příběhu.
Na předměstí Prahy začíná oblast divoce rozervaných skal, hlubokých strží a jeskynních labyrintů. Táhne se směrem k západu a končí až za Berounem. Voda tady vytvarovala poddajné vápencové usazeniny pravěkých moří a vytvořila krajinu, která se podobá některým romantickým scenériím z Balkánu; proto byla tato část středních Čech podle proslulého slovinského pohoří Kras nazvána Českým krasem. Tato kniha nás zavede i na pohádkový hrad Karlštejn, klášter ve stínu gigantického útesu ve Sv. Janu pod Skalou, prastaré hradiště Tetín, nebo rozsáhlé Koněpruské jeskyně s dílnou středověkých padělatelů mincí, ale především nám odhalí zákoutí neprávem opomíjená. Spatříme jeskyně, v nichž poustevníci sv. Prokop a sv. Ivan sváděli vítězný zápas s mocnostmi pekelnými, u trampských ohňů vyslechneme legendy o děsivém fantomu opuštěných lomů Hansi Hagenovi, spustíme se s jeskyňáři na dno propasti a objevíme tam divné, nevysvětlitelné stopy, osvěžíme se vodou ze zázračných krasových pramenů, posedíme s filmovými hvězdami třicátých let na Barrandovských terasách, zahloubáme se nad záhadnými okolnostmi zavraždění sv. Ludmily a nad hrobem "Růže tetínské" vzpomeneme na nenaplněnou lásku jednoho mladého básníka. Zasvěceným průvodcem nám opět bude spisovatel Otomar Dvořák, s nímž jsme v předcházející knize putovali po tajemných stezkách křivoklátskými lesy.
Zločin štábního strážmistra (2019)
Český četník Eda Ševčík v době německé okupace zastřelil odbojáře z výsadkové skupiny. Po válce byl odsouzen jako vlastizrádce, což mělo zničující dopad na jeho rodinu. Provinilcův vnuk však věří, že šlo o záludnou past, do níž byl jeho děda záměrně polapen a morálně zničen. Požádá novináře a známého spisovatele Hofmana, jehož předek sloužil na stejné četnické pátrací stanici v Táboře a s Ševčíkem se přátelil, aby mu pomohl očistit dědovu památku...
Utajené hrady a zámky III. (2019)
Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý se již potřetí vypravili do rozmanitých koutů Prahy, na břehy Vltavy i dalších toků a vodních ploch, do zakletých areálů a k výstavným palácům; opět Vám slovem a obrazem představí utajené klenoty v netušených souvislostech a na nečekaných místech.K jejich objevování zvou těmito slovy: „Nejprve objevíme v Praze Ameriku. Je rokokově sladká! Poté na levém vltavském břehu zrekonstruujeme linii jezuitských lusthausů a vyhledáme to, co nám z ní zbylo. Pro osvěžení se ponoříme do země zvířat, vody a letohrádků, to jest do Stromovky a jejího okolí. Odtud se vydáme ke hvězdě, která spadla mezi Liboc a Ruzyni, tedy k unikátní stavbě jménem Hvězda a do jejího malebného okolí. Voda nás bude provázet i nadále: v předchozích společných knihách jsme se často ocitali třeba na březích Botiče nebo Brusnice, nyní propátráme okolí Rokytky; odměnou nám budou překvapivé objevy hned ve třech historických lokalitách. Ještě mnohem více půvabu potěší naše smysly na Smíchově a v Košířích, kde na nás čeká patero nádherných (a většinou záhadných, jakoby zakletých) areálů: Bertramka, Klamovka, Cibulka, Bulovka a Šmukýřka. Pak se znovu přiblížíme k Vltavě – k památkám, které si hrají (a přitom nehrají) na babu. Následně se pokusíme vypátrat tvrze ukryté mezi rybníky a stromy (Šeberov, Hrnčíře a Slavětice). Jinonický dvůr zase stál za návrat díky citlivě přestavbě a objevům, které vydal archeologický průzkum. A nakonec se v duchu předchozích dílů vypravíme za hranice Prahy. Tentokrát začneme tam, kde jsme na podobném výletě minule skončili, a prozkoumáme Klecany a okolí.Na pouť si vezměme jen to nejnutnější – a cestu vykonejme s očima a srdcem otevřeným! Jen tak nám Praha ukáže svou skrytou krásu.“
Utajené hrady a zámky I. (2019)
Autoři vás už podruhé společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) "jen" na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané. Oba Prahu milují, pobývají v ní a dlouhodobě se její historií a památkami zabývají - a přesto i je překvapilo, kolik toho v tomto ohledu ještě nabízí… a skrývá. Zmapovali pro vás téměř osm desítek tvrzí, hradů, komend, zámků a zámečků. Několik málo jich bohužel mohli pouze nastínit, a zbytek už je na vaší fantazii, neboť se jedná o sídla, po nichž nezůstal žádný hmatatelný pozůstatek. Většinu však (mnohdy opakovaně) navštívili, propátrali a vyfotografovali, hledali v literatuře i archivech, ptali se místních… a občas nalezli netušené souvislosti, odkryli nepatrné zbytky nebo zůstali v údivu stát před nenápadným půvabem místa, které - stejně jako většina lidí - léta míjeli bez povšimnutí… Autoři záměrně opominuli jen Pražský hrad a Vyšehrad coby místa dostatečně popsaná v jiných publikacích. A budou velmi rádi, pokud s touto knihou (či jen s informacemi z ní vyčtenými ve vaší paměti) vyrazíte do ulic naší metropole. Odměnou vám budou nečekané nálezy a nezapomenutelné momenty.
Srdce v kleci (2018)
Popis není dostupný
Místa zrychleného tepu (2018)
Zkušení cestovatelé a spisovatelé Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý dostáli v knize Místa zrychleného tepu předsevzetí odkrývat zejména onu "skrytou krásu". Ta je někdy málo viditelná proto, že se nachází ve stínu památky či pozoruhodnosti mnohem věhlasnější. Jindy z prostého důvodu, že ji musíme hledat pod zemí. A ještě jindy nám po ní bohužel (a zatím!) zbývají jen skrovné zbytky, které bychom mohli snadno přehlédnout. Sami k tomu říkají: "Právě taková místa si podle nás zaslouží pozornost - nejen proto, že jim zatím nebyla věnována; ale hlavně jsou nádherná a výjimečná. Druhým kritériem výběru byl náš subjektivní pocit, že jsme v lokalitě, která na nás obzvlášť silně působí. Ať už malebností, nebo něčím, co jinde nenajdeme, jindy zase unikátním rázem… a někdy i temnými stránkami zdejších historických událostí. Náš tep citelně zrychlil. V této publikaci propátráme pochmurné tajemství obce s nezvyklým názvem Pičín, kde dnes nacházíme dvojici málo známých památek, a odskočíme si do nedalekého Komárova za ženou sice výjimečnou, nikoli však v pozitivním slova smyslu. Poté zjistíme, že v Praze lze za jeden den navštívit dvě Zlaté uličky, a během pěšího výletu objevíme nezapomenutelná místa v sousedních oblastech Břevnova a Střešovic. Následně zamíříme z Prahy severním směrem… a v Mimoni nás odmění dva výjimečné sakrální areály i fascinující podzemí. Protikladem tmavého "podsvětí" nám bude putování mezi Lužnicí a Vltavou za dvěma jižními hvězdami - Bechyni a Týnem nad Vltavou; aby však světla nebylo příliš, uděláme za touto cestou krvavou tečku v Branovicích. A na závěr se spolu s laskavým a poučeným průvodcem Miloněm Čepelkou, spisovatelem a hercem Divadla Járy Cimrmana, vydáme nejen po malebném (a tajemném!) Opočně, ale také do nedaleké obce Přepychy. Ta je zatím českým cestovatelům málo známá, ale až se seznámíte s tím, jaké zajímavosti se skrývají například ve zdejším podzemí nebo jaká dobrota z vlastních zdrojů tu odmění hladového turistu, určitě budete souhlasit, že Přepychy stojí za výlet." Kniha Místa zrychleného tepu je IV. svazkem edice Skrytá krása naší země.
Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou. Spíše než turistické značky a mapy nás povedou bizarní příběhy místních obyvatel, záznamy starých kronik, tajemné pověsti a nevyřešené záhady. Budeme společně sledovat tok řeky Lužnice od Příběnic až do Týna nad Vltavou, dopřejeme si nostalgickou retro jízdu Křižíkovým elektrickým vláčkem, prozkoumáme pravěké mohylníky a obětiště v kraji mrtvých kolem říčky Smutné, pokusíme se odhalit tajemství rituálních předmětů z magického vrchu Burkováku, uvidíme „jihočeskou Svatou Horu“, pramen znásilněné panny Rosalie a poustevnu Na Poušti, obklopenou zkamenělým stádem, na bechyňském zámku si zajdeme na svatební hostinu Petra Voka z Rožmberka, budeme se brodit potokem pod skalními převisy v divoké Židově strouze, prohlédneme si orientální cestopisné fresky v zámku Kolodějích, připomeneme si tragédii na císařském dělostřeleckém cvičišti Velkém Depotu, spustíme se do podzemního labyrintu pod Týnem nad Vltavou, a samozřejmě se pokusíme najít podivné bechyňské koule či vzácné vltavíny.
Bůh s tančícími ústy (2017)
Pokud máte rádi příběhy o nebezpečných výpravách do exotických krajin, kde dobrodruhy neohrožují jen záludní domorodci, dravé šelmy a přírodní živly, ale také temná magie a démonické příšery, pak jsou tři čtivé povídky Otomara Dvořáka určeny právě Vám!V první z nich zavítáme v sedmdesátých letech minulého století do jihoamerických Kordiller, do sopečné krajiny u jezera Lakaru, kde se mladý český vědec, pátrající po svém záhadně zmizelém profesorovi, stane rukojmím ve vzájemném boji americké CIA, místní vojenské junty, partyzánů, příslušníků hrdého kmene Mapučů – a především oživlých bytostí z dávných indiánských mýtů.Ve druhém příběhu se vracíme do dob druhé světové války; skupina amerických vojáků, jejichž loď šla ke dnu po japonském náletu, se zachrání na pustém pobřeží polynéského ostrova, aby vzápětí zjistila, že je tady čeká osud mnohem strašnější, než by byla „pouhá“ smrt v boji. Moře totiž nebohé trosečníky vyplavilo poblíž sídla obávaného žraločího božstva!A do třetice se v nedávné minulosti podíváme na jeden z karibských ostrůvků, kde se domorodci snaží kultem vúdú usmířit „boha s tančícími ústy“, aby na ně neházel z nebe mrtvoly.
Na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí se tyčí legendární pevnost husitů s biblickým jménem Tábor. Každý si tohle město pamatuje z hodin školního dějepisu, také pro turisty je atraktivním cílem - a přesto možná ani někteří z jeho obyvatel netuší, jaká podivuhodná tajemství jsou spjatá s jeho původem a dávnou, ještě předhusitskou historií. Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem. Provede nás skrytými zákoutími spletitých uliček, a připomene nám Tábor jako město hornické a lázeňské. Spustíme se spolu s ním do labyrintu podzemních chodeb i na dno přehradní nádrže Jordán, pokusíme se odhalit tajemství táborské "lochnesky", krvavého mordýře Pinty, pravěkých mohyl, zaniklého středověkého města Sezimova Ústí či zázraků Panny Marie Klokotské. Vydáme se i do nejbližšího městského okolí a romantickým údolím řeky Lužnice dojdeme až k legendárnímu hradu Příběnice. V chystaném druhém dílu knihy poznáme důkladněji táborské zázemí; cesta bude pokračovat širokým okruhem přes Bechyni, Soběslav, Choustník, Chýnov, Borotín až po Jistebnici.
Sekera Strážců (2016)
Za neprostupným lesem se nachází tajemná říše, se kterou už dávno ztratili obyvatelé poklidného Údolí veškerá spojení. Vesničané si o ní vyprávějí bájné příběhy, ale netuší, jaká hrozba tam číhá a jak náročná je služba Strážce, který brání zlu v překročení hranice. Strážcův syn Jan z nezralé touhy po dobrodružství způsobí tragédii, a proti své vůli se tak stane hlavní postavou osudové hry. Pouze na něm teď záleží, jestli svět, jaký dosud znali, bude existovat dál. Jan se musí vydat na cestu do neznáma a věřit jen v rady moudrého skřítka Gnóma, v tajemství otcovy sekery a v lásku dívky Modroočky. Podaří se hrdinům dojít včas do Severních hor, kde sídlí ledový netvor Gidžich, a přemoci ho? Zkušený autor historických románů Otomar Dvořák vytvořil netradiční fantasy, ve které zúročil i prvky, jež mohou čtenáři znát z jeho oblíbené "záhadologické" tvorby. Příběh je zasazen do bájné, a přesto každému čtenáři velmi povědomé krajiny, v níž jako by ožívala atmosféra Erbenových balad. Autor vás svým poutavým stylem vezme na dobrodružnou cestu pohádkovým světem pro dospělé, na níž vás provede všemi ročními obdobími, přes různá nebezpečí a nejednu slepou uličku až do spásného cíle. Na konci cesty však už nemusíte být těmi, jimiž jste byli na jejím začátku. Okamžiky téměř hororové jsou odlehčeny svérázným humorem ješitného Gnóma, jehož "trpasličí přísloví" vám uvíznou v paměti. "Neříkej včelám, že jíš med."
Mrtvý luh (2016)
Popis není dostupný
Tajemné pohoří Brdy přetíná jako temná hradba střed české kotliny. V předchozí knize "Za poklady brdských Hřebenů" jsme prošli jeho východní, nejužší a nejznámější část. Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do "zakázané země", kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé. Vstoupíme do končin zakletých a dokonce prokletých; nejen, že můžeme snadno narazit na rezavějící nevybuchlou munici nebo se dokonce dostat do palebného koridoru; číhají tu i zrádná rašeliniště, zvětralé srázy skal, neprůchodná, krátery bomb zjizvená vřesoviště; poznáme zlověstnou Jedovou horu, Chodbu smrti, setkáme se s černou paní, pekelným psem a do cesty se nám vplazí záludný bludný kořen. Budou nám také odhalena místa zázraků a zjevení: neujde nám legendární Svatá Hora ani méně známá Svatá Dobrotivá, poznáme očarovanou studánku Panny Lídy a ve stopách vášnivého kata dojdeme spolu s K. H. Máchou do romantických zřícenin hradu Valdeku. Oddychneme si na místech plných malebné krásy, na vyhlídkách Kazatelny, Koníčku či Jindřichovy skály, u hornických kaplí na Březových Horách či v Mrtníku, u roubených chalup v Olešné, u zádumčivých lesních rybníků Láz, Pilský, Octárna či Padrť. Samozřejmě, že si nenecháme ujít výstup na nejvyšší brdskou horu Tok a další "osmistovky", projdeme přes dopadové plochy vojenských střelnic Jordán a Brdo, napijeme se z pramene Litavky a konečně zjistíme, kde skutečně pramení Červený potok. A cestou také zahlédneme zvířata, jaká už jinde neuvidíte - a dokonce i taková, o nichž ani netušíte, že vůbec existují. Viděli jste už někdy útočícího potočního upíra, nebo drželi v dlani mrskajícího se příbuzného trilobitů? Sestoupíme také do podhůří, abychom si prohlédli hornickou Příbram, železářský Komárov a Hořovice, které si svou polohou vysloužily pojmenování "český betlém". A protože je naším průvodcem romanopisec Otomar Dvořák, je jisté, že to bude cesta dobrodružná a plná všelijakých překvapení.
Pustinami středních Brd (2015)
Popis není dostupný
Spisovatel Otomar Dvořák nás tentokrát zve do krajiny bizarních stolových hor, které jako by přímo vystoupily z mýtů a pohádek. Své putování začneme v klášteře Teplá, založeném rytířem Hroznatou, poznáme překvapivou historii léčivých pramenů Mariánských Lázní i zdejší zlověstné démony. Pověst o pekelných havranech a zázračném krystalu nás povede k říčce Střele, kterou budeme sledovat od jejího pramene na Toužimské plošině, přes starobylé Žlutice, romantickou Chyši a nejmenší město v Evropě Rabštejn (Havraní kámen), až k jejímu ústí do Berounky. Poznáme tajemství mocné hory Vladař s rozsáhlým hradištěm na temeni, zapomenuté poutní místo Skoky, obří balvany u Žihle, Odlezelské jezero, které vzniklo jako důsledek přírodní katastrofy, barokní perlu Manětín, klášter Plasy, postavený odvážně na močále, pozoruhodnou Čertovu hráz, a posléze dvojici nedobytných hradů Libštejn a Krašov, střežících přechody přes Berounku. Zajímavé informace prolínají s autorovými zážitky z cesty, a také s napínavými příběhy, které našel ve starých knihách či vyslechl z úst pamětníků.
Oči baziliška (2014)
Oči baziliška: Palestina, doba křižáckých výprav. Rytíř řádu templářů vyjíždí za svým tajemným cílem. Intriky těch, kteří by měli být spojenci, nečekaní spojenci a nadpřirozené úkazy. Ďáblův klíč: Malý pasáček najde náhodou klíč. Tím se stal objektem pronásledování samotným peklem. Je před ním úniku?
Zbytky starého hvozdu lemují dávnou hranici mezi Plzeňskem a Pražskem. Vydejme se spolu se spisovatelem Otomarem Dvořákem do kraje jeho předků, do míst, kde Brdy splývají s Křivoklátskou vrchovinou. I tentokrát to bude dobrodružné putování, které začneme hledáním stop po středověkých Rokycanech, vzpomeneme na americké osvoboditele z května 1945 a dramatické příhody na demarkační čáře, naše cesta povede přes Břaskou planinu poznamenanou hornickou tradicí a podél říčky Klabavy až k řece Berounce, poznáme legendární léčitelku z Radnic a projdeme se po hřebeni pověstmi opředeného pohoří Radče, pokocháme se malebným světem dřevěných chaloupek na Zbirožsku, navštívíme největší háj jedovatých tisů v Čechách, poznáme taje zapomenutého provaznického řemesla a podíváme se do železitých lázní v Cerhovicích. Prozkoumáme také nejzáhadnější český hrad Zbiroh, neméně podivnou hradní dvojici Žebrák a Točník, v lesích ztracený Řebřík a další neznámé zříceniny či hradiště. Budeme hledat "rokycanské koule" a "žebrácký meteorit". Nakonec si odpočineme u Kařezských rybníků, kde si budeme připadat jako v Jižních Čechách. Během cesty vyslechneme spousty napínavých historek, poznáme neuvěřitelné osudy zdejších rodáků a narazíme i na několik opravdu nevysvětlitelných záhad.
1848! (2014)
Popis není dostupný
Strážci jihozápadních Brd (2013)
Popis není dostupný
Smrt ve stříbrné zbroji (2012)
Popis není dostupný
Kouzelný meč Abaddon (2010)
Popis není dostupný
Soutěskami Českého krasu (2010)
Popis není dostupný
Vzpoura mrtvých (2009)
To, co dávno zemřelo, může znovu ožít. Stačí jen uvolnit závory "zakázané komnaty". Po úvodní povídce Příšerný jezdec, v níž se na současné americké dálnici setkáme s legendárním přízrakem, se v příběhu Mrtvý luh vracíme do roku 1946 na pustá šumavská rašeliniště, po nichž bloudí Krvavý pastýř Hans. A do třetice se v novele z blízké katastrofické budoucnosti Vzpoura mrtvých podíváme do labyrintu hrobek pod jedním moravským kostelem.
Strážci posvátných cest (2002)
Popis není dostupný
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.